Na pětině korálových útesů už funkčně vyhynuli žraloci

Rozsáhlý výzkum žraloků žijících na korálových útesech popsal, že jsou tito predátoři už funkčně vyhynulí na každém pátém zkoumaném útesu.

Mezinárodní výzkum analyzoval 371 korálových útesů v 58 zemích světa. Podle profesora Colina Simpfendorfera z australské Univerzity Jamese Cooka, který se na studii podílel, se žraloci na asi 20 procentech lokalit objevovali jen zcela výjimečně. Výsledky vyšly v odborném časopise Nature.

„To neznamená, že bychom na těchto útesech vůbec na žraloka nenarazili, ale jde o to, že jsou tam 'funkčně vyhynulí' – tedy nehrají v tomto ekosystému žádnou roli,“ uvedl vědec.

Problém se nejvíc týká šesti zemí: Dominikánské republiky, Keni, Vietnamu, Kataru, Francouzských Antil a Nizozemských Antil. „V těchto zemích byli během 800 hodin pozorování viděni jen tři žraloci,“ doplnil mořský biolog.

Žraloci mizí

Podle výsledků studie spočívá jádro problému v kombinaci několika faktorů – hlavní roli hraje vysoká hustota lidské populace poblíž útesů, neregulovaný rybolov a špatné nastavení pravidel. „Zjistili jsme, že robustní žraločí populace mohou existovat poblíž lidí – pokud lidé chtějí a plánují ochranu zvířat,“ uvedli vědci.

Mezi zeměmi, které jsou v tomto ohledu nejlepší, je Austrálie. Ta umožňuje žraločím populacím, aby hrály důležitou roli, tím, že je dostatečně chrání. Dalšími následováníhodnými státy jsou podle této studie USA, Francouzská Polynésie a Federativní státy Mikronésie. Spojuje je, že mají funkční systémy na ochranu žraloků, které povolují, kolik žraloků se smí ročně ulovit.

Ztráty žraloků jsou podle vědců tragické, ale tato data současně ukazují, kudy vede z této krize cesta – nastavením pravidel, která se musí dodržovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 14 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.