Rozsáhlý výzkum žraloků žijících na korálových útesech popsal, že jsou tito predátoři už funkčně vyhynulí na každém pátém zkoumaném útesu.
Mezinárodní výzkum analyzoval 371 korálových útesů v 58 zemích světa. Podle profesora Colina Simpfendorfera z australské Univerzity Jamese Cooka, který se na studii podílel, se žraloci na asi 20 procentech lokalit objevovali jen zcela výjimečně. Výsledky vyšly v odborném časopise Nature.
„To neznamená, že bychom na těchto útesech vůbec na žraloka nenarazili, ale jde o to, že jsou tam 'funkčně vyhynulí' – tedy nehrají v tomto ekosystému žádnou roli,“ uvedl vědec.
Problém se nejvíc týká šesti zemí: Dominikánské republiky, Keni, Vietnamu, Kataru, Francouzských Antil a Nizozemských Antil. „V těchto zemích byli během 800 hodin pozorování viděni jen tři žraloci,“ doplnil mořský biolog.
Žraloci mizí
Podle výsledků studie spočívá jádro problému v kombinaci několika faktorů – hlavní roli hraje vysoká hustota lidské populace poblíž útesů, neregulovaný rybolov a špatné nastavení pravidel. „Zjistili jsme, že robustní žraločí populace mohou existovat poblíž lidí – pokud lidé chtějí a plánují ochranu zvířat,“ uvedli vědci.
Mezi zeměmi, které jsou v tomto ohledu nejlepší, je Austrálie. Ta umožňuje žraločím populacím, aby hrály důležitou roli, tím, že je dostatečně chrání. Dalšími následováníhodnými státy jsou podle této studie USA, Francouzská Polynésie a Federativní státy Mikronésie. Spojuje je, že mají funkční systémy na ochranu žraloků, které povolují, kolik žraloků se smí ročně ulovit.
Ztráty žraloků jsou podle vědců tragické, ale tato data současně ukazují, kudy vede z této krize cesta – nastavením pravidel, která se musí dodržovat.
