Na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) z ruského kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu večer odletěla ruská raketa Sojuz-FG, která vynesla kosmickou loď Sojuz MS-08 se dvěma americkými astronauty a jedním ruským kosmonautem na palubě. Američan Andrew Feustel s sebou na cestu na oběžnou dráhu stejně jako při předchozích letech veze předmět spojený s Českem – kresby z terezínského ghetta.
Kromě Feustela na ISS vyrazil také jeho americký krajan Richard Arnold a ruský kosmonaut Oleg Artěmjev. Na konci února se z vesmírné stanice vrátili Američané Joe Acab a Mark Vande Hei a Rus Alexandr Misurkin. Na ISS tak nyní pobývá jen tříčlenná posádka – ruský velitel Anton Škaplerov, Američan Scott Tingle a Japonec Norišege Kanai.
Česká televize nabídla start v živém přenosu v rámci pořadu Vědecké interview samotný start proběhl v 18.44. Vše komentoval publicista Pavel Toufar:
Dvaapadesátiletý Feustel má na Česko vazby díky své manželce Indiře, jejíž matka Alena pochází ze Znojma (otec pak z Indie). Při prvních dvou letech do kosmu u sebe měl sbírku Jana Nerudy Písně kosmické, českou vlajku a figurku Krtečka, nyní to budou kopie dvou obrázků z časopisu Vedem, který vydávali chlapci v židovském ghettu vytvořeném nacisty za druhé světové války v Terezíně. Americký astronaut tak chce uctít památku holocaustu.
Utéct duchem z hrůz ghetta
Časopis Vedem vydávali rok a půl chlapci z dětského bloku. Co týden informovali o běžném životě v ghettu; psali do něj fejetony, povídky anebo básně. Chlapci časopis tvořili v místech, kde byly ubytovny. Dnes se na tomtéž místě nachází expozice muzea ghetta a na stěnách je vidět téměř osm tisíc jmen židovských dětí, které válku nepřežily a sem se dostaly, když jim ještě nebylo ani 15 let.
Jedním ze čtenářů byl i tehdy třináctiletý Toman Brod. „Tím, že měl člověk literární kulturní činnost, se odpoutal od všedního dne, který musel v Terezíně prožívat, když viděl hrůzu starých lidí, kteří umírali hladem a nemocemi,“ uvádí nyní Brod.
Časopis Vedem přestal existovat náhle, v létě roku 1944. Příčiny popisuje Vojtěch Blodig, vedoucí historického oddělení Památníku Terezín: „Drtivá většina nedobrovolných obyvatel objektu L417 byla tehdy deportována na smrt do plynových komor v Osvětimi.“ Mezi nimi i čtrnáctiletý zakladatel časopisu Petr Ginz. Kopii jeho obrázku měsíční krajiny a kopii obálky Vedemu s vyobrazením rakety vezme do vesmíru americký astronaut Feustel.
Dokončit misi
V rozhovoru pro Českou televizi svou motivaci vysvětlil následovně: „Je důležité pokračovat ve snu těch dětí, které žily v tak složitých podmínkách. Pro děti tohoto světa vždy existuje naděje.“
Obrázek kosmu vybral ještě z jednoho důvodu. Chce dokončit misi, kterou v roce 2003 začal izraelský astronaut Ilan Ramon. I on měl totiž při vesmírném letu Ginzův obrázek měsíční krajiny. Kvůli tragické havárii raketoplánu Columbia se s ním ale nikdy nevrátil zpátky na Zem.
- Po válce úsilí vydat Vedem zmařil komunistický režim v Československu, úryvky však byly propašovány do Paříže, kde je vytiskl exilový časopis Svědectví. Téhož roku vyšla i v Československu strojopisná samizdatová verze a znovu v 80. letech. Tato verze byla vystavena na Frankfurtském knižním veletrhu v roce 1990.
