Muži s vysokou mírou testosteronu mohou mít větší riziko vzniku melanomu, domnívají se vědci

Muži s vysokými hladinami pohlavního hormonu testosteron mají zřejmě větší pravděpodobnost, že se u nich objeví nejagresivnější kožní nádor – melanom. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval International Journal of Cancer.

Zhoubný melanom je v Česku sedmým nejčastějším nádorem. Jeho výskyt se trvale zvyšuje. Každoročně si v tuzemsku diagnózu vyslechne zhruba 3500 lidí a asi 400 nemoci podlehne. 

Pacientům s rakovinou kůže se v současnosti podávají i nejmodernější léky včetně imunoterapie. Klíčové je proto přijít k lékaři včas – s pokročilejšími melanomy přežije více než deset let 62 procent nemocných, s dříve odhalenými 96 procent.

Riziko vzniku tohoto onemocnění může podle odborníků zvyšovat například nadměrné slunění či časté návštěvy solárií. Důležité jsou ale i další faktory. Více sledovat by se měli zejména lidé s takzvaným světlým fototypem, tedy s blond či zrzavými vlasy a světlou pletí nebo ti, kteří mají velké množství mateřských znamének. 

Nyní britští vědci poukázali, že u mužů by v tomto ohledu mohl hrát důležitou roli také pohlavní hormon testosteron. 

Vysoké hladiny testosteronu jako rizikový faktor

Celkem měl výzkumný tým k dispozici krevní vzorky 182 600 mužů a 122 100 žen po menopauze ve věku od 40 do 69 let, které sesbírala britská biobanka. Žádný z účastníků na počátku studie netrpěl rakovinou ani nepodstupoval hormonální léčbu. 

Během analýzy se tým zaměřil na celkové hladiny testosteronu. Ten se v plazmě pohybuje buď jako volný, nebo se váže na proteiny. Zároveň se také podíval do národních registrů,  aby zjistil, zda jednotlivým účastníkům byl po dobu sledování diagnostikován zmíněný typ onemocnění.

Konkrétně se melanom během v průměru sedmi let objevil u  9519 mužů a 5632 žen. Ostatní typy rakoviny kůže do této statistiky vědci nezahrnuli. Vzali ale v potaz také další faktory, jako je například kouření, konzumace alkoholu nebo index tělesné hmotnosti.

Výsledky studie pak ukázaly, že muži s vyššími celkovými hladinami testosteronu měli větší pravděpodobnost, že se u nich melanom objeví. Dalším zjištěním bylo, že vyšší míra volně se pohybujícího se zmíněného hormonu může být  spojená se zvýšeným nebezpečím rakoviny prostaty. U žen pak vědci našli souvislost mezi vysokými hladinami volného i vázaného testosteronu a výskytem karcinomu prsu a dělohy. 

„Již dříve existovaly nepřímé důkazy o testosteronu a riziku melanomu. Teď to bylo ale  poprvé, co jsme se mohli podívat přímo na hormony v krvi,“ poznamenala podle serveru The Guardian hlavní autorka studie Eleanor Wattsová z Oxfordské univerzity. 

Limity

Vědci doufají, že jejich výzkum by mohl v budoucnu pomoct otevřít nové možnosti, jak vzniku melanomu u mužů předcházet. Sami autoři studie nicmeně poukazují na některé její limity. 

„Je opravdu těžké s jistotou říci, že je to testosteron, který má tyto účinky, spíše než jiný biomarker s ním spojený,“ uvedla Wattsová a dodala, že je zapotřebí dalšího výzkumu.

Samra Turajlicová z Francis Crick Institute, která se studie neúčastnila, zase poznamenala, že práce neprokazuje, že hodně testosteronu přímo způsobuje melanomy. V té souvislosti zdůraznila, že všichni lidé mohou snížit riziko zmíněného onemocnění tím, že omezí pobyt na přímém slunci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
před 7 mminutami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 2 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 4 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 6 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 16 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 23 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
včera v 10:26

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
včera v 07:30
Načítání...