Muži s vysokou mírou testosteronu mohou mít větší riziko vzniku melanomu, domnívají se vědci

Muži s vysokými hladinami pohlavního hormonu testosteron mají zřejmě větší pravděpodobnost, že se u nich objeví nejagresivnější kožní nádor – melanom. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval International Journal of Cancer.

Zhoubný melanom je v Česku sedmým nejčastějším nádorem. Jeho výskyt se trvale zvyšuje. Každoročně si v tuzemsku diagnózu vyslechne zhruba 3500 lidí a asi 400 nemoci podlehne. 

Pacientům s rakovinou kůže se v současnosti podávají i nejmodernější léky včetně imunoterapie. Klíčové je proto přijít k lékaři včas – s pokročilejšími melanomy přežije více než deset let 62 procent nemocných, s dříve odhalenými 96 procent.

Riziko vzniku tohoto onemocnění může podle odborníků zvyšovat například nadměrné slunění či časté návštěvy solárií. Důležité jsou ale i další faktory. Více sledovat by se měli zejména lidé s takzvaným světlým fototypem, tedy s blond či zrzavými vlasy a světlou pletí nebo ti, kteří mají velké množství mateřských znamének. 

Nyní britští vědci poukázali, že u mužů by v tomto ohledu mohl hrát důležitou roli také pohlavní hormon testosteron. 

Vysoké hladiny testosteronu jako rizikový faktor

Celkem měl výzkumný tým k dispozici krevní vzorky 182 600 mužů a 122 100 žen po menopauze ve věku od 40 do 69 let, které sesbírala britská biobanka. Žádný z účastníků na počátku studie netrpěl rakovinou ani nepodstupoval hormonální léčbu. 

Během analýzy se tým zaměřil na celkové hladiny testosteronu. Ten se v plazmě pohybuje buď jako volný, nebo se váže na proteiny. Zároveň se také podíval do národních registrů,  aby zjistil, zda jednotlivým účastníkům byl po dobu sledování diagnostikován zmíněný typ onemocnění.

Konkrétně se melanom během v průměru sedmi let objevil u  9519 mužů a 5632 žen. Ostatní typy rakoviny kůže do této statistiky vědci nezahrnuli. Vzali ale v potaz také další faktory, jako je například kouření, konzumace alkoholu nebo index tělesné hmotnosti.

Výsledky studie pak ukázaly, že muži s vyššími celkovými hladinami testosteronu měli větší pravděpodobnost, že se u nich melanom objeví. Dalším zjištěním bylo, že vyšší míra volně se pohybujícího se zmíněného hormonu může být  spojená se zvýšeným nebezpečím rakoviny prostaty. U žen pak vědci našli souvislost mezi vysokými hladinami volného i vázaného testosteronu a výskytem karcinomu prsu a dělohy. 

„Již dříve existovaly nepřímé důkazy o testosteronu a riziku melanomu. Teď to bylo ale  poprvé, co jsme se mohli podívat přímo na hormony v krvi,“ poznamenala podle serveru The Guardian hlavní autorka studie Eleanor Wattsová z Oxfordské univerzity. 

Limity

Vědci doufají, že jejich výzkum by mohl v budoucnu pomoct otevřít nové možnosti, jak vzniku melanomu u mužů předcházet. Sami autoři studie nicmeně poukazují na některé její limity. 

„Je opravdu těžké s jistotou říci, že je to testosteron, který má tyto účinky, spíše než jiný biomarker s ním spojený,“ uvedla Wattsová a dodala, že je zapotřebí dalšího výzkumu.

Samra Turajlicová z Francis Crick Institute, která se studie neúčastnila, zase poznamenala, že práce neprokazuje, že hodně testosteronu přímo způsobuje melanomy. V té souvislosti zdůraznila, že všichni lidé mohou snížit riziko zmíněného onemocnění tím, že omezí pobyt na přímém slunci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 2 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 16 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 18 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 23 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026
Načítání...