Muži a ženy by měli být ve vědě zastoupeni rovnoměrněji, požaduje nový vládní plán

Ve vědě a výzkumu by měli být rovnoměrněji zastoupeni muži a ženy. Vyplývá to z akčního plánu, který ve středu schválila vláda pro roky 2018 až 2020. Ministerstvo školství v něm vymezuje několik oblastí, na kterých je třeba zapracovat. Nevyrovnaný poměr žen a mužů ve vědě začíná už v dětství při volbě budoucí kariéry a pokračuje platovou nerovností mezi muži a ženami s vysokoškolským vzděláním.

Akční plán rozvoje lidských zdrojů pro výzkum, vývoj a inovace a genderové rovnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích v ČR staví na datech z více výzkumů a ze statistik Českého statistického úřadu v posledních letech. Vyplývá z nich, že v Česku sice formálně existuje rovný přístup dívek a chlapců ke vzdělání, ve skutečnosti to tak ale není.

„Přes tuto toliko formální rovnost jsou nicméně vzdělávací dráhy v ČR genderově segregovány a genderová segregace se posiluje i s rostoucím stupněm studia,“ uvádí se v plánu.

Cílem je především rovnoměrnější zastoupení mužů a žen v oborech, kde nyní panuje výrazný nepoměr. Krajními případy jsou technické vědy s výraznou převahou studentů (66 procent) a pedagogika, učitelství a sociální péče s převahou studentek (85 procent).

Změnit to podle akčního plánu mohou různé iniciativy, výzkumy ale ukazují i na významnou platovou nerovnost mužů a žen, která roste se zvyšujícím se stupněm vzdělání.

Plán také podporuje popularizaci vědy a zprostředkovávání jejích výsledků laické veřejnosti, což má výzkumu zvýšit prestiž. „Komunikace vědeckého poznání tak v konečném důsledku podstatnou měrou zvyšuje odolnost společnosti vůči iracionální manipulaci jakékoli povahy,“ konstatuje plán.

Mladí vědci mají těžký start

Pozornost je věnována i pracovnímu prostředí ve výzkumných organizacích a tomu, jak podporují kariérní růst a profesní rozvoj. Podle plánu je potřebná i podpora kombinace výzkumné práce a rodičovství, etické kodexy či řešení odchodu do důchodu. „Strnulá struktura kariérního postupu asociovaná se stárnutím akademické obce může vést k blokování dalšího kariérního postupu u mladých akademiků,“ konstatoval audit, z něhož plán cituje.

Akční plán vychází z Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací, který schválila vláda v roce 2016. Má zajistit mezinárodní konkurenceschopnost české vědy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...