Mravenec-Drákula umí nejrychlejší pohyb v přírodě. Kusadly cvaká rychlostí 320 kilometrů za hodinu

Titul nejrychleji se pohybujícího živočicha na světě připadl nově tropickému druhu mravence, který se vyskytuje v Africe a Asii. Drobný hmyz může podle vědců pohybovat svými kusadly rychlostí více než 320 kilometrů za hodinu.

To je u zvířete vůbec nejrychlejší pohyb, jaký byl dosud zaznamenán, uvedli biologové. Mravenec druhu Mystrium camillae, přezdívaný díky velikosti jeho čelistí mravenec-Drákula, tak předčil i rychlost běhu geparda nebo mávání křídel sokola stěhovavého.

Mravenci využívají prudký pohyb kusadly k útoku, při němž svou kořist omráčí a zabijí. Kusadla podle odborníků pohánějí tím, že k sobě přitisknou jejich hroty a vnitřním tlakem je „nabíjí“, což nakonec vede k tomu, že jeden hrot sklouzne po ploše druhého. Pohyb lze přirovnat k lidskému lusknutí prstů – ale řádově rychlejšímu.

Vědci dokázali zjistit přesnou rychlost, jakou mravenec svými kusadly pohybuje, až s příchodem technologie pro vysokorychlostní záznam, která se objevila v posledních deseti letech. Do té doby nebyly žádné přístroje schopné tento pohyb zaznamenat. Aby biologové lépe pochopili, jak mravenec tento bleskový pohyb provede, použili i rentgenový záznam.

Mravenci druhu Mystrium camillae se vyskytují v tropických oblastech Afriky a Asie. Žijí ve velkých koloniích pod zemí nebo uvnitř kmene stromů. Zajímaví jsou zejména způsobem obživy, dospělý jedinec totiž není schopen trávit pevnou potravu. Živí se tak, že nosí kořist svým larvám a sami pak vykoušou v larvě díru a pijí její krev. Odborníci popisují tento postup jako takzvaný „sociální žaludek“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 1 hhodinou

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 2 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
před 8 hhodinami

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
před 22 hhodinami

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
včera v 16:00

Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.
včera v 13:12

VideoAI má nově předpovídat silné sluneční bouře

Umělá inteligence bude nově pomáhat družicím a astronautům. Nový model od IBM jménem Surya má umět předpovídat silné sluneční bouře. Právě ty mohou zničit satelity na oběžné dráze, elektrické vedení na Zemi a také ohrozit zdraví astronautů v kosmickém prostoru. Sonda SDO kontinuálně sleduje slunce přes patnáct let a každých dvanáct sekund pořizuje jeho snímky. Tato data za devět let – skoro 20 milionů gigabytů – využila společnost IBM k tomu, aby naučila AI model Surya odhalit zvýšenou sluneční aktivitu dřív než člověk. Odborníci však chtějí jít ještě dál. Aktuálně se tak obdobný model učí ze satelitních snímků Země. Cílem je lepší předpověď počasí a rychlejší reakce při přírodních katastrofách nebo vylepšení zemědělství.
včera v 07:00

Astronaut prozradil, že na ISS ztratil krátce schopnost mluvit

Astronaut Mike Fincke promluvil o tom, proč NASA vůbec poprvé provedla lékařskou evakuaci z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). A uvedl, že lékaři stále nevědí, co mu indispozici v podobě ztráty řeči přivodilo.
30. 3. 2026
Načítání...