Vzhled současného vesmíru byl velmi odlišný od toho, jak vypadal kosmos v několika prvních miliardách let jeho existence.
Galaxie v mladém vesmíru vyzařovaly velmi specifické vlnové délky zeleného světla, popsali vědci 7. ledna na setkání Americké astronomické společnosti. Aby to dokázaly, musely mít výrazně vyšší teplotu než dnešní hvězdy v našem moderním vesmíru. Tento výzkum vrhá nové světlo na to, jak zřejmě vypadaly první generace hvězd.
Některé galaxie i mlhoviny produkují takové světlo dodnes. Ale tyto rané galaxie ho před 11 miliardami lety vydávaly enormní množství. „Dělaly to všechny,“ uvedl astrofyzik Matthew Malkan z UCLA. „Vypadá to, že takhle začínaly všechny galaxie.“
Síla mladého vesmíru
Malkan s kolegy vycházejí z výsledků pozorování, pro něž využili teleskop UKIRT na Havaji a Spitzerův vesmírný teleskop. Pomocí nich shromáždili údaje o světle vycházejícím z více než 5000 galaxií. Zjistili, že ve všech byla jedna vlnová délka zeleného světla (dnes vypadá jako červené - kvůli tzv. rudému posuvu) dvakrát tak jasná než světlo z typického mixu hvězd a mlhovinového plynu, které pozorujeme u mladších galaxií.
Toto zelené světlo pochází z atomů kyslíku, které přišly o dva z jejich osmi elektronů. Aby k něčemu takovému mohlo dojít, je potřeba velmi silného ultrafialového záření – s největší pravděpodobností pocházelo z extrémně horkých hvězd. Podle výpočtů Malkanova týmu musely mít teplotu kolem 50 000 stupňů Celsia, zatímco naše Slunce má na povrchu jen „ubohých“ 5500 stupňů.
„Tehdejší hvězdy musely být mnohem žhavější než většina těch, které jsou ve vesmíru nyní,“ dodal Malkan. Jak mohly tak vysokých teplot dosahovat, zatím astrofyzici netuší.
