Rituální sportovní utkání tvořila důležitou součást života Mayů. Nové nálezy ukazují, že do nich zapojovali dokonce i své vládce – a to dokonce posmrtně, v podobě míčů.
Mayové měnili své mrtvé vládce na sportovní míče, naznačuje výzkum
Staří Mayové podle nových důkazů přišli s důmyslným řešením problému, co si počít s vládci po jejich smrti. Mnoho civilizací pro své vůdce stavělo nákladné hrobky, které ale jen lákaly zloděje, nebo se stávaly symbolem, na nějž útočili nepřátelé.
Mayové ale zřejmě vládce proměňovali na míč na hru jménem tlachtli. Ta se považuje za jeden z nejstarších kolektivních sportů na světě a dodnes se hraje v mnoha domorodých komunitách v některých částech Střední Ameriky.
- Tlachtli (z aztéčtiny, Mayi nazývaná pok-a-tok, česky někdy také nesprávně pelota) byla míčová hra, která jako rituál byla součástí náboženství v předkolumbovské době u mezoamerických kmenů, jako byli např. Toltékové, Aztékové nebo Mayové.
- Hra nejspíš pochází od Olméků z 6. století př. n. l., postupně se rozšířila a byla převzata jinými kulturami Mezoameriky, nakonec se dostala i na Karibské ostrovy a na jihozápad Severní Ameriky, kde ji hráli příslušníci Hohokamské kultury v dnešní Arizoně. Moderní verzí této hry je ulama.
Objev v Toniná
Důkazy o této zvláštní povaze míčů přinesl archeolog Juan Yadeun Angulo z mexického Národního institutu antropologie a historie (INAH). Při vykopávkách chrámového komplexu Toniná v jižním Mexiku objevil se svými kolegy 400 uren obsahujících směs lidského popela, kaučuku, uhlí a kořenů rostlin.
„Po porovnání tohoto nálezu s písemnými zprávami o mayském nalezišti se zdá, že zpopelněné ostatky se používaly k výrobě gumových míčků pro rituální hry,“ vysvětluje INAH ve své zprávě.
Toniná pochází z klasického mayského období v letech 500 až 687 našeho letopočtu a nachází se na ní zahloubené hřiště, kde se tlachti kdysi hrálo. Urny byly nalezeny pohřbené asi osm metrů pod Chrámem slunce v kryptě, která byla podle Yadeuna Angula vyhrazena pro rituální proměnu zemřelých vládců.
Důkazy archeologické i písemné
Předložená hypotéza se do značné míry opírá o vzkazy vyryté na třech bodovacích obručích, které vymezují hranice hřiště na pelotu v Toniná. Podle těchto nápisů byli tři starověcí hodnostáři převezeni do „jeskyně mrtvých“, kde podstoupili 260denní proces „transmutace“.
Konkrétně jsou na rytinách identifikováni Wak Chan Káhk’, který zemřel 1. září 775, dále Aj Kololte’, který zahynul 1. dubna 776, a žena jménem Káwiil Kaan, která zemřela v roce 722. Podle INAH se síra z popela těchto tří panovníků pravděpodobně používala k vulkanizaci pryže, z níž se vyráběly míče na tlachtli.
„Je zajímavé, že Mayové se snažili přeměnit mrtvá těla svých vládců v živou sílu – v něco, co by povzbuzovalo lid,“ uvedl Yadeun Angulo. „Máme důkazy o tom, že byla zakomponována do míčů; v klasickém období byly míče obrovské,“ dodal.
