Masarykův onkologický ústav stojí nad Brnem už devadesát let

Před devadesáti lety v Brně vznikl Dům útěchy, z něhož se později stal Masarykův onkologický ústav (MOÚ). Pracoviště na Žlutém kopci je dodnes jediné specializované onkologické centrum s nadregionální působností v České republice. Ročně tam v současné době provedou víc než pět tisíc operací a ambulantně centrum obslouží kolem půl milionu pacientů.

S původní myšlenkou Domu útěchy přišla brněnská etnografka a sociální pracovnice Lucie Bakešová. Roku 1927 ji totiž emociálně zasáhl příběh dívky, která umírala na tuberkulózu. Krátce na to napsala článek do Lidových novin s titulkem „Čeho je v Brně třeba“.

Nahrávám video

„Mnohdy jsou přeplněny nemocnice tak, že nemocní leží na jednom lůžku, ba dokonce na podlaze. Nezřídka i nejbližší příbuzní zůstávají je útrapám a bolestem,“ upozorňovala v něm. Bakešová proto navrhla, aby byl v Brně vybudován „pro lidi chronickou chorobou stižené Dům míru a útěchy“.

Lucie Bakešová
Zdroj: Encyklopedie Brna

Posléze začala pořádat přednášky, debatovala o tom s profesory brněnské lékařské fakulty, organizovala letákové akce, besedy v rozhlase a založila i spolek, který měl zaručit, že se její sen splní. Obrátila se také na nejvlivnější osoby v prvorepublikovém Československu – psala dopisy do prezidentské kanceláře i Alici Masarykové, se kterou se znala z Československého červeného kříže. Prezident T. G. Masaryk s věcí sympatizoval a slíbil pomoc.

Ústřední postavou se stal syn Lucie Bakešové, chirurg Jaroslav Bakeš, který vytvořil celý koncept ústavu. Zatímco původně se uvažovalo spíše o sociálním ústavu, Bakeš se rozhodl pro instituci více vědeckou, více léčící a více zaměřenou do budoucnosti: specializovaný protirakovinný léčebný a výzkumný ústav. Argumentoval tím, že „rakovina vyžaduje metody složité, většinou zásahy chirurgické s následným radiovým ošetřením, což ovšem předpokládá nejen dobře školený personál a speciální pomůcky a zařízení, ale také k tomu speciální ústav“.

„Dům útěchy“ byl postavený brněnským architektem Bedřichem Rozehnalem. Ten stavbu navrhoval podle nejlepších dobových poznatků a konzultoval ji se světovými experty. Díky tomu patřil ústav mezi nejmodernější stavby svého druhu v Evropě.

Rozehnal se stal světově uznávaným expertem na nemocnice, ani to ale nezabránilo komunistickému režimu, aby ho zničil. V roce 1960 byl ve vykonstruovaném procesu společně s dalšími architekty odsouzen ke čtyřem letům odnětí svobody za údajné rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Jako vězeň byl ale příliš cenný, stal se tak součástí takzvaného „Basaprojektu“, v jehož rámci musel navrhovat přímo z pankráckého kriminálu luxusní vily pro komunistické politiky u přehrady Orlík.

Krátce se na výsluní vrátil v době Pražského jara, ale pak z něj utužování poměrů opět udělalo běžného projektanta. Zemřel 11. června 1984 v Brně.

Jeho pohled byl tehdy do značné míry „rebelský“, protože mimo jiné kritizoval dobové přesvědčení o neléčitelnosti rakoviny, jež podle něj vedlo ve většině případů k rezignaci na léčbu. Inspiraci přitom hledal na západ od československých hranic – vzorem pro nový ústav se měly podle něj stát například Radiumhemmet ve Stockholmu nebo Memorial Hospital v New Yorku.

Ambiciózní plán vyvolal i vlnu odporu, zejména na brněnské univerzitě, jejíž lékaři si přáli, aby takové pracoviště patřilo pod ni. Ale nakonec rozhodl dar prezidenta republiky, díky němuž se na Žlutém kopci začalo v červnu 1933 stavět. Samotný doktor Bakeš se toho ale nedožil, zemřel o tři roky dříve na zápal plic po honu v Polsku.

Ústav byl pak slavnostně otevřen přesně před devadesáti lety, 13. ledna 1935. Lucie Bakešová zemřela 2. dubna téhož roku.

Pane kolego… řekněte, prosím, dr. Bakešovi, respektive jeho spolku, aby počali se stavbou a zařizováním. Dám z fondu, kolik budete potřebovati, aby ústav byl vzorný.
Z dopisu T. G. Masaryka ministrovi financí Karlu Englišovi, 8. června 1930
MOÚ

Rozvoj poznání

Ani změna režimu nezabránila tomu, aby se pracoviště dále zlepšovalo. V 70. letech se tam významně začala rozvíjet chemoterapie a na konci 90. let se objevila první cílená léčba, zaměřená především na nádorové buňky, což ji odlišuje od standardní chemoterapie, která necíleně poškozuje i DNA zdravých buněk. Podobným pokrokem byly nové ozařovací přístroje, které nádor dokázaly přesněji zaměřit. „Dokonalé přístroje byly v MOÚ od 90. let,“ uvedl ředitel tohoto ústavu ředitel Marek Svoboda.

Důležitým milníkem byl podle Svobody i konec 70. let, kdy MOÚ vstoupil do Organizace evropských onkologických ústavů (OECI) a odborníci tak mohli sdílet vědomosti i s kolegy ze zahraničí. V 80. letech také ústav ve spolupráci s farmaceutickou společností Lachema pracoval na vývoji nových cytostatik, kterými zásoboval socialistické i západní země.

V roce 1990 se rozhodlo o výstavbě nového pavilonu na volném pozemku naproti původní budově ústavu. Následovaly další úpravy a výstavby nových pavilonů, což umožnilo zvýšit kapacitu pacientů. Dál se také zdokonalovaly léčebné metody.

Ústav dnes

K výraznému posunu v léčbě rakoviny přispělo podle ředitele právě používání robotů při operacích. „Umožňují provádět radikální a přitom k okolním tkáním šetrné výkony, které zvyšují šanci na rychlé uzdravení s menšími nežádoucími účinky. Letos provedeme dvoutisící operaci robotem a plánujeme pořídit druhý systém, jenž vyčleníme pro pacienty s nádory prostaty a ledvin,“ poznamenal.

Pomohly také přesnější ozařovací přístroje i šetrnější chemoterapie. Rozvoj léčebných metod souvisel s rozšiřováním prostor ústavu. V současnosti vzniká na Žlutém kopci Centrum onkologické prevence a Centrum inovativní a podpůrné péče. Do budoucna je v plánu postavit i Centrum teranostiky zaměřené na takzvanou nukleární medicínu využívající radioaktivní látky, popsal Svoboda.

Dalším trendem je precizní onkologie, kdy odborníci s pomocí genetických analýz identifikují v nádoru jednotlivce místa, která cíleně zasáhnou protinádorovými léky. „Připravujeme tak léčbu šitou na míru. Trend bude nabývat na významu, například v oblasti teranostiky. To je individuální přístup k diagnostice a léčbě nádoru pacienta pomocí radionuklidů,“ přiblížil ředitel.

„V současnosti máme připravený projekt nové budovy, kde bude radionuklidy vyrábět takzvaný cyklotron. Bohužel na tuto investici za sedm set milionů korun stále nemáme peníze. Než se nám je podaří získat, připravili jsme kontejnerovou teranostickou jednotku, kde budeme ve velmi omezené míře látky pacientům aplikovat,“ doplnil.

Svoboda zdůraznil, že součástí úspěchu v léčbě je i rozvoj podpůrné péče a prevence. Tyto oblasti MOÚ posílí po otevření dvou nových center příští rok na jaře. Kromě jiného nabídnou vzdělávání pacientů a jejich blízkých i další možnosti výzkumu.

V současnosti ambulancemi MOÚ ročně projde kolem půl milionu lidí, hospitalizováno bylo ke konci uplynulého roku téměř 8500 pacientů, ústav má 220 lůžek. Ročně je zde provedeno více než pět tisíc operací a ústav zaměstnává přes 1100 lidí. Právě personální zajištění patří podle Svobody mezi hlavní výzvy. Podobně jako v jiných zdravotnických zařízeních chybí i v onkologickém ústavu sestry. Kromě toho jej trápí také nedostatek radiologických asistentů, dodal Svoboda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 10 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.