Marihuana umí obrátit v mozku proces stárnutí, uvádí studie

Jako každý jiný orgán také lidský mozek stárne. V důsledku toho kognitivní schopnosti s postupujícím věkem klesají. Zná to každý, kdo se po čtyřicítce pokoušel naučit nějaký nový jazyk, anebo zkouší věnovat pozornost několika věcem současně. Tento proces je sice zcela přirozený, ale také může být příznakem postupující demence. Vědci již řadu let hledají cesty, jak tento proces zpomalit, anebo dokonce úplně zvrátit.

Vědcům z univerzit v Bonnu a na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě se to nyní zřejmě podařilo – zatím u myší, ale klinické testy na lidech už jsou také za rohem. Myši mají relativně krátkou délku života, takže vykazují výrazné zhoršení kognitivních schopností už ve věku dvanácti měsíců. Vědci v rámci této studie podávali malé množství látky THC, aktivní složky v marihuaně, myším ve věku dvou, dvanácti a osmnácti měsíců po dobu čtyř týdnů. Vědci to popsali ve článku, který teď vyšel v časopise Nature.

3 minuty
Česká mládež drží první příčku v konzumaci hašiše a marihuany
Zdroj: ČT24

Poté testovali jejich schopnost učit se a pokoušeli se u nich porovnávat různé paměťové výkony – například orientaci v prostoru nebo rozpoznávání dalších myší. Myši, jimž bylo podáno pouze placebo, vykazovaly očekávané zhoršení jak ve schopnosti učení, tak i v paměti. Naproti tomu kognitivní funkce zvířat léčených konopím byly stejně dobré jako u myši z kontrolní skupiny, tedy myši staré jen dva měsíce. „Léčba zcela potlačila ztrátu výkonu u starých zvířat,“ uvedl profesor Andreas Zimmer z Ústavu molekulární psychiatrie na univerzitě v Bonnu a člen skupiny Cluster of Excellence ImmunoSensation.

Experiment na základě dlouhých let teoretické přípravy

Úspěch této léčby je výsledkem dlouholetého pečlivého výzkumu. V první řadě vědci zjistili, že mozkové buňky u myší stárnou mnohem rychleji, když mozky myší neobsahují funkční receptory pro THC. Tyto receptory jsou proteiny, na které se látky připojí a tak spouštějí signální řetězec. Receptory CB1 jsou současně příčinou toho, proč má THC intoxikační efekt – napodobuje účinek kanabinoidů produkovaných přirozeně v těle. „S rostoucím věkem se množství kanabinoidů, které se přirozeně tvoří v mozku, snižuje,“ uvádí profesor Zimmer. „Když aktivita kanabinoidního systému klesá, dochází v lidském mozku k rychlému stárnutí.“

Aby přesně popsali, jaký účinek léčba pomocí THC má u starých myší, zkoumali vědci jednak tkáň jejich mozků a také genovou aktivitu léčených myší. Závěry byly pro výzkumníky překvapivé: molekulární struktura neodpovídala tomu, co víme o starých zvířatech, naopak byla podobná jako u mladých zvířat. „Vypadalo to, jako by léčba THC otočila molekulární hodiny,“ nadšeně výsledky přivítal Zimmer, když se ukázalo, že počet vazeb mezi nervovými buňkami v mozku se opět zvýšil. Právě to je důležitý předpoklad pro schopnost dalšího učení.

Další krok: klinická studie na člověku

Vědci pro tuto studii vybrali nižší dávky podávaného THC tak, aby se u myší neobjevily žádné vedlejší účinky, jako je například intoxikace. Jako další krok by vědci rádi provedli klinický test na lidech, aby zjistili, jestli stejným způsobem funguje také u nich a jestli i u nich pomáhá zvyšovat kognitivní schopnosti. Pokud by se to prokázalo, mohlo by se THC využívat například při léčbě stařecké demence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 3 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 13 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 15 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...