Marihuana umí obrátit v mozku proces stárnutí, uvádí studie

Jako každý jiný orgán také lidský mozek stárne. V důsledku toho kognitivní schopnosti s postupujícím věkem klesají. Zná to každý, kdo se po čtyřicítce pokoušel naučit nějaký nový jazyk, anebo zkouší věnovat pozornost několika věcem současně. Tento proces je sice zcela přirozený, ale také může být příznakem postupující demence. Vědci již řadu let hledají cesty, jak tento proces zpomalit, anebo dokonce úplně zvrátit.

Vědcům z univerzit v Bonnu a na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě se to nyní zřejmě podařilo – zatím u myší, ale klinické testy na lidech už jsou také za rohem. Myši mají relativně krátkou délku života, takže vykazují výrazné zhoršení kognitivních schopností už ve věku dvanácti měsíců. Vědci v rámci této studie podávali malé množství látky THC, aktivní složky v marihuaně, myším ve věku dvou, dvanácti a osmnácti měsíců po dobu čtyř týdnů. Vědci to popsali ve článku, který teď vyšel v časopise Nature.

Nahrávám video

Poté testovali jejich schopnost učit se a pokoušeli se u nich porovnávat různé paměťové výkony – například orientaci v prostoru nebo rozpoznávání dalších myší. Myši, jimž bylo podáno pouze placebo, vykazovaly očekávané zhoršení jak ve schopnosti učení, tak i v paměti. Naproti tomu kognitivní funkce zvířat léčených konopím byly stejně dobré jako u myši z kontrolní skupiny, tedy myši staré jen dva měsíce. „Léčba zcela potlačila ztrátu výkonu u starých zvířat,“ uvedl profesor Andreas Zimmer z Ústavu molekulární psychiatrie na univerzitě v Bonnu a člen skupiny Cluster of Excellence ImmunoSensation.

Experiment na základě dlouhých let teoretické přípravy

Úspěch této léčby je výsledkem dlouholetého pečlivého výzkumu. V první řadě vědci zjistili, že mozkové buňky u myší stárnou mnohem rychleji, když mozky myší neobsahují funkční receptory pro THC. Tyto receptory jsou proteiny, na které se látky připojí a tak spouštějí signální řetězec. Receptory CB1 jsou současně příčinou toho, proč má THC intoxikační efekt – napodobuje účinek kanabinoidů produkovaných přirozeně v těle. „S rostoucím věkem se množství kanabinoidů, které se přirozeně tvoří v mozku, snižuje,“ uvádí profesor Zimmer. „Když aktivita kanabinoidního systému klesá, dochází v lidském mozku k rychlému stárnutí.“

Aby přesně popsali, jaký účinek léčba pomocí THC má u starých myší, zkoumali vědci jednak tkáň jejich mozků a také genovou aktivitu léčených myší. Závěry byly pro výzkumníky překvapivé: molekulární struktura neodpovídala tomu, co víme o starých zvířatech, naopak byla podobná jako u mladých zvířat. „Vypadalo to, jako by léčba THC otočila molekulární hodiny,“ nadšeně výsledky přivítal Zimmer, když se ukázalo, že počet vazeb mezi nervovými buňkami v mozku se opět zvýšil. Právě to je důležitý předpoklad pro schopnost dalšího učení.

Další krok: klinická studie na člověku

Vědci pro tuto studii vybrali nižší dávky podávaného THC tak, aby se u myší neobjevily žádné vedlejší účinky, jako je například intoxikace. Jako další krok by vědci rádi provedli klinický test na lidech, aby zjistili, jestli stejným způsobem funguje také u nich a jestli i u nich pomáhá zvyšovat kognitivní schopnosti. Pokud by se to prokázalo, mohlo by se THC využívat například při léčbě stařecké demence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 3 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 4 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 8 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 9 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
včera v 16:27

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
včera v 12:01

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
včera v 09:54

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
včera v 07:30
Načítání...