Ostrov Madagaskar je v očích většiny obyvatel Země zapomenutým rájem. Jenomže v současné době to tam už zdaleka nevypadá tak jako ve slavném stejnojmenném animovaném filmu.
Madagaskar mizí před očima: 50 000 dělníků vtrhlo do deštných pralesů kvůli safírové horečce
Na východním pobřeží ostrova v oblasti Didi byly před několika měsíci nalezeny drahokamy – a tato část Madagaskaru se prakticky přes noc změnila v Ostrov pokladů. Obyvatelům to nepřineslo bohatství, zato životní prostředí ostrova teď extrémně trpí. Není to poprvé, Madagaskar trpí podobnými nálezy často.
Roku 2011 byly v jiné části Didi nalezeny půvabné drahé kameny. Ten první údajně poté, co bouřka vyrvala ze země kořeny stromu a pod nimi se nacházel nádherný kámen – modrý safír. Je to dost pravděpodobná verze, safíry se v této oblasti nacházejí nejčastěji ve štěrku pravěkých říčních koryt. Prakticky ihned poté, co se na ostrově tato informace rozkřikla, začaly k Didi proudit davy „zlatokopů“. Poté, co se do pralesa dostalo přes 30 000 horníků, musely zakročit ozbrojené složky a jejich tábory zlikvidovat a dobrodruhy vyhnat.
Dnes je u Didi nejméně 50 000 safírokopů, ale přesné počty se nedaří ani odhadovat. Nová horečka po safírech tam vypukla teprve v září letošního roku, již nyní to má ale zásadní dopad na životní prostředí. Problém je v tom, že v místech, kde se drahokamy nacházejí, je chráněná oblast plná vzácných zvířat.
Madagaskar byl sice jednou z prvních zemí světa, která začala budovat systém chráněných území (už od roku 1927), ale tomuto tlaku nedokáže čelit. Rosey Perkinsová popisuje na webu The Conversation, jak se podoba pralesů změnila: „Normálně zní deštný prales u Didy voláním indriů, největších žijících lemurů. Teď je tu ale jiný zvuk: sekání stromů, kopání štěrku a výkřiky tisíců ilegálních horníků, kteří sem vtrhli.“
Z nálezů vzácných kamenů se radují různé oblasti Madagaskaru už od počátku tisíciletí – díky tomu se řada míst ostrova bouřlivě rozvíjí. Velmi často ovšem zcela nepozorovaně a nekontrolovaně – do mnoha míst ani nevedou silnice, takže se tam úředníci vůbec nedostanou. Hledání kamenů tam není nijak náročné, nacházejí se nejčastěji v hloubce kolem 1,2 metru.
GALERIE
Lemuři indri
Ohrožení lemuři, vykácený prales
Mezi nejohroženější tvory, kteří trpí kácením nejvíc, jsou indriové. Lemuři indri jsou mezi lemury obři – ti největší mohou vážit až 10 kilogramů a měří skoro tři čtvrtě metru. Ani velikost a oblíbenost mezi madagaskarskými domorodci ale nemohly zabránit tomu, aby se stal podle CITESu kriticky ohroženým tvorem. Místní sice věří, že se mu nesmí ubližovat, ale jejich chování ho ničí – nejvíc indriové trpí likvidací jejich přirozených biotopů.
- Domorodci i biologové popisují u indriů velmi zvláštní chování: každé ráno sedí při východu Slunce na větvi, mají horní končetiny v jakémsi meditačním postoji a celou dobu jsou Slunci vystaveni. Místní to považují za jakousi formu náboženského obřadu, biologové pro to vysvětlení nemají, ale náboženský výklad považují za antropocentrický.
Kopáči kácí lesy, jejich činnost znečišťuje vodu, na místo panenského pralesa se valí odpadky z jejich stanových táborů. Ekologové se navíc obávají, že horníci loví zvířata z pralesa – bushmeat je pro ně určitě příjemným doplňkem jejich jinak chudé stravy. Nejviditelnější je dopad na řeky v oblasti; jejich dříve průsvitná voda se změnila na husté bahno.
Výše zmíněná Rosey Perkinsová uvádí, že safírová horečka má extrémní dopad nejen na přírodu, ale také na lidi. Popsala v reportáži, že u dolů dochází ke znásilňování i zabíjení, vláda zákona tu prakticky neexistuje. Navíc se z nalezených safírů neplatí žádné daně, celé toto podnikání je zcela nezákonné.
Proč safíry?
Safíry jsou vlastně jen obyčejný oxid hlinitý, který se v přírodě vyskytuje ve formě korundu. Nejkvalitnější formou korundu jsou rubíny a safíry. Safíry se sice dají sice vyrobit i uměle, ale oblíbené jsou především jeho přírodní formy. Zatímco rubíny se dají využít například pro lasery, safíry najdou uplatnění především v hodinkách – nejvíce jsou ale již od starověku oceňovány pro čistě estetické kvality.
Jak vypadá těžba drahokamů na Madagaskaru:
Cena safírů se liší podle jejich velikosti, kvality a řady dalších parametrů, ty větší stojí od tisíců až po stamiliony korun.