Madagaskar mizí před očima: 50 000 dělníků vtrhlo do deštných pralesů kvůli safírové horečce

Ostrov Madagaskar je v očích většiny obyvatel Země zapomenutým rájem. Jenomže v současné době to tam už zdaleka nevypadá tak jako ve slavném stejnojmenném animovaném filmu.

Na východním pobřeží ostrova v oblasti Didi byly před několika měsíci nalezeny drahokamy – a tato část Madagaskaru se prakticky přes noc změnila v Ostrov pokladů. Obyvatelům to nepřineslo bohatství, zato životní prostředí ostrova teď extrémně trpí. Není to poprvé, Madagaskar trpí podobnými nálezy často.

Roku 2011 byly v jiné části Didi nalezeny půvabné drahé kameny. Ten první údajně poté, co bouřka vyrvala ze země kořeny stromu a pod nimi se nacházel nádherný kámen – modrý safír. Je to dost pravděpodobná verze, safíry se v této oblasti nacházejí nejčastěji ve štěrku pravěkých říčních koryt. Prakticky ihned poté, co se na ostrově tato informace rozkřikla, začaly k Didi proudit davy „zlatokopů“. Poté, co se do pralesa dostalo přes 30 000 horníků, musely zakročit ozbrojené složky a jejich tábory zlikvidovat a dobrodruhy vyhnat.

Dnes je u Didi nejméně 50 000 safírokopů, ale přesné počty se nedaří ani odhadovat. Nová horečka po safírech tam vypukla teprve v září letošního roku, již nyní to má ale zásadní dopad na životní prostředí. Problém je v tom, že v místech, kde se drahokamy nacházejí, je chráněná oblast plná vzácných zvířat.

Madagaskar byl sice jednou z prvních zemí světa, která začala budovat systém chráněných území (už od roku 1927), ale tomuto tlaku nedokáže čelit. Rosey Perkinsová popisuje na webu The Conversation, jak se podoba pralesů změnila: „Normálně zní deštný prales u Didy voláním indriů, největších žijících lemurů. Teď je tu ale jiný zvuk: sekání stromů, kopání štěrku a výkřiky tisíců ilegálních horníků, kteří sem vtrhli.“

Z nálezů vzácných kamenů se radují různé oblasti Madagaskaru už od počátku tisíciletí – díky tomu se řada míst ostrova bouřlivě rozvíjí. Velmi často ovšem zcela nepozorovaně a nekontrolovaně – do mnoha míst ani nevedou silnice, takže se tam úředníci vůbec nedostanou. Hledání kamenů tam není nijak náročné, nacházejí se nejčastěji v hloubce kolem 1,2 metru. 

Ohrožení lemuři, vykácený prales

Mezi nejohroženější tvory, kteří trpí kácením nejvíc, jsou indriové. Lemuři indri jsou mezi lemury obři – ti největší mohou vážit až 10 kilogramů a měří skoro tři čtvrtě metru. Ani velikost a oblíbenost mezi madagaskarskými domorodci ale nemohly zabránit tomu, aby se stal podle CITESu kriticky ohroženým tvorem. Místní sice věří, že se mu nesmí ubližovat, ale jejich chování ho ničí – nejvíc indriové trpí likvidací jejich přirozených biotopů.

  • Domorodci i biologové popisují u indriů velmi zvláštní chování: každé ráno sedí při východu Slunce na větvi, mají horní končetiny v jakémsi meditačním postoji a celou dobu jsou Slunci vystaveni. Místní to považují za jakousi formu náboženského obřadu, biologové pro to vysvětlení nemají, ale náboženský výklad považují za antropocentrický.


Kopáči kácí lesy, jejich činnost znečišťuje vodu, na místo panenského pralesa se valí odpadky z jejich stanových táborů. Ekologové se navíc obávají, že horníci loví zvířata z pralesa – bushmeat je pro ně určitě příjemným doplňkem jejich jinak chudé stravy. Nejviditelnější je dopad na řeky v oblasti; jejich dříve průsvitná voda se změnila na husté bahno.

Výše zmíněná Rosey Perkinsová uvádí, že safírová horečka má extrémní dopad nejen na přírodu, ale také na lidi. Popsala v reportáži, že u dolů dochází ke znásilňování i zabíjení, vláda zákona tu prakticky neexistuje. Navíc se z nalezených safírů neplatí žádné daně, celé toto podnikání je zcela nezákonné.

Proč safíry?

Safíry jsou vlastně jen obyčejný oxid hlinitý, který se v přírodě vyskytuje ve formě korundu. Nejkvalitnější formou korundu jsou rubíny a safíry. Safíry se sice dají sice vyrobit i uměle, ale oblíbené jsou především jeho přírodní formy. Zatímco rubíny se dají využít například pro lasery, safíry najdou uplatnění především v hodinkách – nejvíce jsou ale již od starověku oceňovány pro čistě estetické kvality.

Jak vypadá těžba drahokamů na Madagaskaru:


Cena safírů se liší podle jejich velikosti, kvality a řady dalších parametrů, ty větší stojí od tisíců až po stamiliony korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
před 12 hhodinami

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
včera v 14:07

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
včera v 11:59

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
včera v 10:55

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
včera v 07:27

Stalinův Velký teror stál život stovky Čechů. Historici popsali jejich osudy

Když režim Josifa Stalina zabíjel v Sovětském svazu statisíce lidí, neumírali jen Rusové. Procesy těžce dopadly i na Čechy, kteří v SSSR žili, popsal v rozhovoru pro Českou televizi historik Adam Hradilek, který o tomto tématu napsal knihu.
včera v 07:00

Alternativní medicína proti rakovině nepomáhá. Ani v kombinaci s moderní léčbou

Lidé, kteří kombinují alternativní metody s těmi, jež přináší moderní lékařství, mají nižší pravděpodobnost přežití rakoviny než ti, kteří se léčí jen klasicky. Prokázal to americký výzkum na více než dvou milionech pacientkách.
5. 3. 2026

Íránský jaderný program spustily západní země. Hrozbou se stal až s ajatolláhy

Už třetinu století čelí Írán podezření, že se snaží získat jadernou zbraň. Obávají se toho nejen velké západní velmoci a Izrael, ale také – a možná ještě víc – jeho sousedé. Jeho snaha o ovládnutí energie z jádra začala ještě v době, kdy ajatolláhové Persii nevládli.
5. 3. 2026
Načítání...