Mačeta i posilovací přístroj: Podívejte se, s jakým vybavením vyrazila mise Apollo 11 na Měsíc 16. 7. 2019 | Zdroj: National Air and Space Museum
Mise Apollo 11 znamenala zásadní průlom v dějinách objevování vesmíru, ale bez přístrojového vybavení by nebylo možné takto komplikovaný let vůbec uskutečnit. Proč byla na palubě Apolla 11 mačeta, jakým způsobem se ošetřovala voda, čím astronauti měřili radiaci a jaký box byl použitý pro převoz vzorků na Zemi? Národní muzeum letectví a vzdušného prostoru ve Washingtonu připravilo u příležitosti 50. výročí projektu Apollo 11 výstavu, která na tyto otázky odpovídá.
Mise Apollo byly vybaveny dvěma batohy, které umožnily přežití posádce 48 hodin po návratu při přistání na vodu. Zavazadlo z mise Apolla 11 obsahuje tři zásobníky vody, jeden radiový maják s náhradním akumulátorem, tři páry slunečních brýlí, šest balení odsolovaných chemikálií, jednu odsolovací sadu, dvě světla, jednu mačetu a dvě lahve s opalovacím krémem
Každá mise měla plán letu a kontrolní příručku úkolů. Tento kontrolní seznam je z velitelského modulu, používal ho astronaut Michael Collins
Speciální oděv, který astronauti oblékali před zpětným vstupem na zemský povrch. Nebylo známo, zda měsíc neobsahuje nějakou formou mimozemského života.
Tato malá taška se zapínáním na suchý zip obsahuje šest latexových manžet pro sběr moči používaných jak na kosmické lodi Apollo, tak i v průběhu průzkumu Měsíce
Senzorická jednotka, která byla připevněna na kůži pod oděvem kosmonautů na pásu z kachní kůže. Sloužila k monitorování životních funkcí, které sledoval z operačního střediska medicínský tým
Tato vlajka je replikou té, kterou na Měsíci položili kosmonauti z mise Apollo 11. Vlajka byla vyrobena z nylonu a tyč měla speciální lehkou konstrukci, kterou bylo nutné využít kvůli nepřítomnosti atmosféry a větru na Měsíci
Ke sběru drobných hornin astronauti využívali malé hrábě, kterými mohli sebrat kameny větší než 1 centimetr v průměru
Tento hvězdný graf používal astronaut velitelského modulu Michael Collins. Hvězdné mapy byly důležitou součástí navigačního vybavení, které mu umožňovalo v každém okamžiku stanovit polohu během letu
Po sérii přísných testů se prokázala vysoká úroveň, přesnost a spolehlivost chronografu Omega Speedmaster, který byl vybrán NASA pro americký kosmický program v roce 1964. Požadavky programu vyžadovaly ručně natahovací chronograf, který musel být vodotěsný, odolný proti nárazům, antimagnetický, schopný odolat teplotám od 0 do 200 stupňů a vydržet přetížení 12 G. Tyto konkrétní hodinky měl na ruce Neil Armstrong během celého letu
V případě zdravotních komplikací byla na palubě letu zdravotnická sada. Měsíční lékárnička kromě obvazů a očních kapek obsahovala čtyři léky proti bolesti (Darvon), čtyři stimulační pilulky (Dexedrin), aspirin a pilulky k léčbě průjmu. Dále pak nesměla chybět injekční stříkačka s Demoralem, nosní kapky a antibiotická mast
Uvnitř lunárního modulu „Eagle“ byl použit elektrický fotoaparát Hasselblad. Barevné snímky ukazují momenty zevnitř lunárního modulu během odpojení z řídicího modulu „Columbia“ a pokračují návratem posádky do kosmické lodi po jejím pobytu na měsíčním povrchu. Fotoaparát byl vybaven systémem proti přehřátí a odrazným systémem, který redukoval sluneční záření
Aby se zajistilo, že pitná voda během misí Apollo nebude kontaminována mikroorganismy, astronauti pravidelně injektovali chemickou dezinfekci do rozvodů vody. Pro řídicí modul byl použit roztok chloru. Na obrázku je zařízení pro aplikaci chloru se speciálně navrženou stříkačkou a jehlou
Tato cvičební pomůcka byla navržena tak, aby protahovala a cvičila svaly astronautů Apolla 11 během jejich mise. Nástroj měl redukovat úbytek svalové hmoty v prostoru bez gravitace
Tato pomůcka umožnila astronautům určit radiační záření v prostoru posádky. Zařízení bylo plně přenosné a poskytovalo přímé čtení dávek, které dopadaly na tělo. V případě mimořádné situace (např. sluneční erupce) by mohlo být použit k nalezení části kosmické lodi s nízkou dávkou záření.
Tento speciální hliníkový box Apollo Lunar Sample Return Container (ALSRC) byl použit pro lunárních přistávací misi a zároveň měl chránit vzorky před změnou prostředí při navrácení na Zemi. Vzorky byly uloženy v teflonových fóliích a box byl vybaven protinárazovou sítovou vložkou
Let byl ukončen poté co na hladinu Tichého oceánu dopadl velitelský modul Apolla 11, specialista z námořních jednotek umístěných na válečné lodi USS HORNET umístnil na modul nafukovací límec, který stabilizoval modul na moři. Poté byl připojen člun pro posádku, do kterého vystoupili astronauti v biologicky izolovaném oděvu