Lov velryb je zakázaný už 30 let. Japonsko si našlo cestu, jak to obejít

19. února 1986 Mezinárodní velrybářská komise (IWC) vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Od té doby se slaví jako Mezinárodní den velryb. Změnil však zákaz něco? Za Česko sleduje dodržování této smlouvy Jiří Mach, vedoucí oddělení mezinárodních úmluv ministerstva životního prostředí. V rozhovoru pro ČT24 prozradil, jestli mají velryby vůbec šanci přežít 21. století.

Existují země, které dodnes odmítají lov velryb ukončit. Mezi nimi jsou například Japonsko, Norsko či Island – neznamená to ale, že by docházelo k porušování mezinárodního práva. Například Norsko a Island uplatnily vůči zákazu výhradu, což úmluva umožňuje. V praxi to znamená, že si země stanovují vlastní kvóty na počty ulovených velryb. Japonsko zase prakticky ihned poté, co zákon vstoupil v planost, zahájilo lov pro takzvané vědecké účely a vydává speciální povolení. I toto úmluva povoluje.

Některé druhy ohrožených velryb se do roku 2100 nedostanou ani na polovinu svého počtu z dob před průmyslovým lovem. Uvádí to loni zveřejněná australská studie. Aktivní lov ale není jedinou hrozbou těmto živočichům, riziko představuje i pokles potravinové nabídky, plastový odpad v mořích či srážky s loďmi.

Za Česko sleduje dodržování této smlouvy Jiří Mach, vedoucí oddělení mezinárodních úmluv ministerstva životního prostředí a komisař IWC za Českou republiku. V rozhovoru pro ČT24 prozradil, jestli mají velryby vůbec šanci přežít 21. století.

Zastavila nebo pomohla zastavit dohoda z roku 1986 snižování počtu velryb?
Jednoznačně ano, pokud se na to díváme s odstupem 30 let, tak lze konstatovat, že pokud by moratorium na zákaz komerčního lovu nevstoupilo v platnost, tak by došlo ke zdecimování některých populací. Dá se říci, že tak 50 % velrybích populací, respektive velrybích druhů, by bylo totálně zdecimováno. To znamená, že by došlo velmi pravděpodobně k jejich vyhynutí.

Je pro velryby největší hrozbou aktivní lov, anebo zmíněné faktory – plastové odpady, úbytek potravy?
Jednoznačně to druhé – v dnešní době. Vzhledem k tomu, že komerční lov prakticky vůbec neprobíhá, s výjimkou těch zemí, které jste zmínila v úvodu, tak to riziko v dnešní době představují srážky s loděmi a odpad. Plasty způsobují velké ohrožení nejenom pro mořské savce, ale také pro ryby.

A určitě se tam dá započítat takzvaný „bycatch“, což je vedlejší produkt lovu ryb, kdy se do sítí velkých rybářských lodí dostávají velcí savci – velryby. To se týká spíše malých typů velryb a je to pro ně asi nejvyšší hrozba v dnešní době.

Říkal jste, že komerční lov není tím největším problémem, ale já jsem našla informace, že 3600 plejtváků malých zabijí na vědecké studie jen Japonci…
Tam jde o to, že Japonsko aplikuje trošku jiný přístup. Vydává si vlastní povolenky a to právě z toho důvodu, že aplikují lov pro takzvané vědecké účely, kde si každoročně stanovují kvóty. Chtějí dokázat, že takovýto lov je udržitelný pro populaci velryb. A pak argumentují, že pokud se budou zaměřovat na menší druhy velryb, tak to naopak posílí obnovu populace těch větších druhů.

Ale existují i další studie především ze západních zemí, které ten komerční lov velryb opustily už před 30 – 40 lety. Ty dochází samozřejmě k jiným výsledkům a jakýkoliv lov velryb je v podstatě riziko navíc oproti těm stávajícím hrozbám, které jste tady zmínila.

Jaké druhy velryb jsou v současnosti nejvíce ohrožené?
Je jich celá řada, ale pokud bych měl vybrat ty nejvíce kriticky ohrožené, tak je to velryba černá, její populace v severním Atlantiku. Ta se odhaduje na 150-300 posledních jedinců. Z hlediska biologie je to, dá se říci, prakticky vyhynulý druh, protože je u nich velmi dlouhá reprodukční doba. Ale musíme upozornit na to, je, že u nich je největší hrozbou právě bycatch.

Jaká je role a význam kytovců v mořském ekosystému?
K tomu také existuje řada vědeckých publikací. Poslední studie ukazuje, že ta role je poměrně zásadní, zásadnější, než se myslelo. Protože velryby jsou na vrcholu potravinového řetězce. Tím, jak jsou hlavními konzumenty zooplanktonu, tak dochází k obnově živin – tím vlastně i stimulují produkci rybích populací, které jsou z hlediska komerčního využití mnohem atraktivnější. Jednoznačně v tom ekosystému oceánu mají zásadní vliv.

Jaké jsou možnosti, jak velryby více chránit? V roce 2016 odhlasovala Mezinárodní velrybářská komise, že nevznikne velrybí rezervace. Letos ta komise zasedá znovu, mělo by se to změnit?
Určitě to bude předmětem toho zasedání. Jedním z předkladatelů na vyhlášení té velrybí rezervace v jižním Atlantiku je Brazílie. A letos se zasedání koná právě v Brazílii. Čili hostitelská země vyvine veškeré úsilí, aby tu rezervaci prosadila. Je to velmi komplikované, protože Mezinárodní velrybářská komise je rozdělena na dva tábory a k přijetí takové změny je nutná dvoutřetinová většina. Což v tuto chvíli není vůbec jednoduché dosáhnout.

Česká republika je vaším prostřednictvím na jaké straně?
My jsme v té části ochranářských států, s tím i ČR k této mezinárodní úmluvě přistoupila.

Komise má hlasovat o limitech takzvaného domorodého způsobu pro zajištění obživy. Jaké státy tímto způsobem loví velryby?
To je také dobrá otázka. I z hlediska EU je to trošku komplikované, protože ten domorodý způsob lovu pro obživu se v podstatě aplikuje ve čtyřech lokalitách. Ta nejvýznamnější je Grónsko, jak západní, tak východní pobřeží. Grónsko je v té mezinárodní velrybářské komisi reprezentováno Dánskem a Dánsko je členský stát EU. To znamená, že EU jako celek reprezentuje tu ochranářskou pozici a právě v tomto případě musí slevit a interně dohodnout nějaké ty ústupky v podobě kvót. Diskuze tam bude opět velmi živá.

Jaký je rozdíl mezi komerčním lovem velryb, domorodým lovem velryb a lovem pro vědecké účely?
Když bereme dobu od schválení moratoria, které vstoupilo v platnost před 30 lety, tak bylo od té doby vydáno povolení na necelých 11 000 velryb pro domorodý způsob lovu. Něco kolem 20 000 pro tzv. vědecké účely a výjimku má Norsko a Island; od roku 1986 ulovili kolem 25 000 kusů velryb. To znamená asi 50 000 kusů velryb dohromady s tím, že od první poloviny 20. století až do 80. let byly uloveny odhadem tři miliony velryb. To znamená, že díky moratoriu se eliminoval tlak na velrybí populace.

Známe stávající počty populace velryb?
Jsou to pouze odhady, k tomu slouží tzv. vědecký výbor Mezinárodní velrybářské komise a ten stanovuje každý rok odhady na základě pozorování, ta metodika je poměrně komplikovaná, není snadné pozorovat jednotlivé populace, ale určitá čísla máme a pohybuje se to ve stovkách tisíc – s výjimkou několika kriticky ohrožených.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...