Lidský vous může rozříznout ocel. Vědci popsali, proč se při holení tupí žiletky

Přestože to neodpovídá intuici, vousy mohou významně narušit strukturu žiletky. Popsala to studie vědců z Massachusettského technologického institutu, která využila špičkových mikroskopů.

Vousy jsou sice mnohonásobně jemnější než ocel, přesto obvykle žiletky vydrží ostré jen několik holení. Většinou se to přisuzovalo tomu, že se ostří žiletky po každém použití lehce otupí. Studie, která vyšla v odborném časopise Science, ale popsala jako hlavní příčinu něco jiného.

Vědci v tomto pokusu použili výkonný elektronový mikroskop, aby pozorovali, jak se žiletky po každém holení mění. Ukázalo se, že dochází k něčemu jinému, než se čekalo. Místo toho, aby žiletka pomalu a rovnoměrně ztrácela ostrou hranu, vytvářely se na ní drobné praskliny. Potom se na čepeli z těchto trhlin tvořily větší úlomky, které se odlupovaly z hrany čepele.

Co se děje v mikrosvětě

Když pak pod mikroskopem sledovali, co se při setkání čepele s vousy reálně děje, zjistili, že čepel žiletky je nečekaně náchylná k rozštípnutí – ocel je sice celkově tvrdá, ale její tvrdost se napříč celou její mikrostrukturou značně liší. Když vlas zatlačí na měkčí oblast, která sousedí s oblastí tvrdší, dojde na hranici těchto oblastí k poškození čepele. Vypadá to tak, že mikroskopicky vlastně vous přeřízne čepel.

Když teď vědci pochopili, proč žiletky v praxi tak často selhávají, doufají, že se jim podaří vyvinout alternativy s delší životností. Experimentují s použitím vysokého tlaku k vytvarování oceli do ostré, rovné hrany – a brzy plánují otestovat její trvanlivost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 2 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 3 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 5 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 8 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...