Je extrémní inteligence rizikovým faktorem? Na tuto otázku se pokusil odpovědět tým světových neurovědců a došel k závěru, že faktory, které mohou za zvýšenou inteligenci, mohou mít vliv i na častější rozvoj psychických potíží.
Lidem s vyšší inteligencí hrozí více psychických problémů, naznačuje americká studie
Vědci se soustředili na členy organizace Mensa, která shromažďuje jen osoby s vysokou inteligencí. Pomocí dotazníku oslovili 3715 členů této organizace a hledali, zda se u nich neobjevují nadprůměrně často psychické poruchy nebo choroby, jako jsou úzkost nebo deprese.
Vědci dospěli k tomu, že stejné vlastnosti, které mohou za zvýšenou inteligenci, mají vliv i na častější rozvoj duševních poruch – tedy, že výjimečně inteligentním lidem opravdu více hrozí nejrůznější duševní choroby.
Nejčastější poruchou u amerických členů Mensy byla úzkost – ta se projevovala asi u dvaceti procent jejích členů. To je mnohem více než v běžné populaci, kde je takto diagnostikováno pouze deset procent lidí.
O tomto výzkumu se v poslední době hodně mluví, objevila se také řada vědců, která jeho závěry zpochybnila. Podle autorů práce může souvislost spočívat v tom, že inteligentnější lidé bývají citlivější vůči okolním vjemům, které více analyzují a věnují jim větší pozornost. Proto je jejich mozková aktivita i více soustředěná na to, co může na jejich psychiku působit negativně.
Vědci současně upozornili, že výsledky této práce ukazují pouze na korelaci, nikoliv na to, že by byla inteligence nutně příčinou psychické nestability – oba stavy se mohou spíše ovlivňovat navzájem.
„Výzkum inteligence se nejčastěji zaměřuje na záblesky geniality v této výjimečně vzácné skupině lidí,“ uvedli autoři práce.„Ale aby byl přístup k těmto jedincům spravedlivý, nesmíme zapomínat na problémy, které jim jejich genialita může přinášet.“
Samotná studie na souvislost mezi IQ a depresí i úzkostí upozorňuje poměrně jednoznačně. Současně ale platí, že existuje spousta faktorů, které výsledky zpochybňují. IQ totiž nemusí znamenat inteligenci. Do Mensy vás vezmou, když máte inteligenční kvocient vyšší než 130, respektive pokud je tato hodnota mezi dvěma horními procenty v celkové populaci země.
Řada psychologů, ale zdůrazňuje, že mezi IQ a inteligencí je značný rozdíl. Jednak se klasické IQ testy zaměřují pouze na velmi specifický druh inteligence, takže neodráží její plnou definici. Například podle Rogera Highfielda ze Science Museum v Londýně odrážejí klasické IQ testy používané v Mense jen aktivitu v jednom z mnoha mozkových okruhů, jež jsou zodpovědné za inteligenci.
Za vším hledej peníze
Další problém se studií je typický pro Spojené státy a zřejmě by se ve většině zemí světa vůbec neprojevil. Jde o to, že v USA je lékařská diagnóza spojená s duševními problémy úzce spojená s majetkem.
Díky systému zdravotního pojištění se chudší lidé s těmito problémy jen málokdy léčí s psychickými problémy, jejich zdravotní pojistka na to nestačí. Současně se ví, že vyšší inteligence má za důsledek větší bohatství – z toho tedy vyplývá, že výsledky této studie mohou fungovat jako začarovaný kruh, který vlastně moc nevypovídá.
Inteligentní lidé jsou bohatší a bohatší lidé se častěji léčí s duševními poruchami, protože na léčbu mají díky svému bohatství více peněz. Autoři práce připouštějí, že šlo jen o první nástřel a že by se rádi tomuto důležitému tématu věnovali i nadále, s přesnější metodologií.
