Lidé se postavili na zadní díky explozi supernovy, popisuje nový výzkum

Evolučním skokem, který zformoval člověka, byla změna chůze. Naši prapředkové začali někdy v minulosti chodit po dvou končetinách, zatímco jejich ostatní příbuzní se stále pohybovali po všech čtyřech. Nový výzkum ukazuje, že lidem mohly v této změně pomoci explodující hvězdy.

Vzpřímená poloha těla se ukázala v pravlasti Homo sapiens, v africké savaně, velmi užitečnou adaptací – a navíc umožnila, aby se ještě lépe vyvinula obratná lidská ruka, a člověk mohl díky tomu šikovněji používat nástroje. Výhody chůze po dvou jsou dobře známé, ale věda stále ještě neví, co ji způsobilo.

Nový výzkum amerických vědců uvádí, že příčina mohla přijít z kosmu. Před asi sedmi miliony let podle této studie došlo ve vzdálené části Mléčně dráhy k silnému výbuchu supernovy, která všemi směry uvolnila množství radiace. Na Zemi dorazila tato vlna částic přibližně před 2,6 milionu let.

Hvězdná radiace a pozdvižení člověka

Nová práce uvádí, že tato radiace způsobila na naší planetě řetěz aktivit: ionizovala atmosféru a učinila ji vodivější. To muselo zvýšit množství blesků – a to zase vedlo k většímu množství požárů ve vyprahlé africké savaně i v tamních lesích a pralesích. A protože najednou měli naši prapředkové k dispozici méně stromů, museli se adaptovat; ti, kteří chodili více po dvou končetinách, vítězili.

Vědci tuto hypotézu popsali v odborném časopise Journal of Geology.

Paleontologové o podobném scénáři zatím neuvažovali. Poprvé se chůze po zadních prokazatelně objevila asi před šesti miliony let u tvora jménem Sahelanthropus, který měl jak zvířecí, tak i lidské znaky a žil na území dnešního Čadu. Aktuální teorie věří, že jak proměny klimatu měnily tamní lesy, ubývalo stromů a prostředí se měnilo na savanu – a takovému životu se hominidi museli přizpůsobovat.

Jeden z autorů nové práce to nepopírá a podle něj nejsou obě teorie v rozporu. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že si je vědom pokusů humanoidů postavit se na zadní ještě před příchodem kosmické vlny – ale přesto právě ona měla mít zásadní dopad.

„Blesky byly v minulosti hlavní příčinou požárů a s velkým množstvím ohně přichází i ničení přírody. Když jsou lesy nahrazené savanami, získává vzpřímené držení těla výhodu – můžete chodit od stromu ke stromu a ve vysoké trávě dobře vidíte,“ uvedl vědec. Problému se hodlá věnovat i v budoucnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Útroby Země jsou plné vodíku. Oxfordští vědci mluví o zdroji energie na tisíce let

Vodík je sice vydáván za bezemisní zdroj energie, ale při jeho zpracování skleníkové plyny vznikají. Britští vědci teď popsali, kde by lidstvo mohlo vzít obrovské množství tohoto plynu.
15. 5. 2025

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
15. 5. 2025

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
15. 5. 2025

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025
Načítání...