Lidé se postavili na zadní díky explozi supernovy, popisuje nový výzkum

Evolučním skokem, který zformoval člověka, byla změna chůze. Naši prapředkové začali někdy v minulosti chodit po dvou končetinách, zatímco jejich ostatní příbuzní se stále pohybovali po všech čtyřech. Nový výzkum ukazuje, že lidem mohly v této změně pomoci explodující hvězdy.

Vzpřímená poloha těla se ukázala v pravlasti Homo sapiens, v africké savaně, velmi užitečnou adaptací – a navíc umožnila, aby se ještě lépe vyvinula obratná lidská ruka, a člověk mohl díky tomu šikovněji používat nástroje. Výhody chůze po dvou jsou dobře známé, ale věda stále ještě neví, co ji způsobilo.

Nový výzkum amerických vědců uvádí, že příčina mohla přijít z kosmu. Před asi sedmi miliony let podle této studie došlo ve vzdálené části Mléčně dráhy k silnému výbuchu supernovy, která všemi směry uvolnila množství radiace. Na Zemi dorazila tato vlna částic přibližně před 2,6 milionu let.

Hvězdná radiace a pozdvižení člověka

Nová práce uvádí, že tato radiace způsobila na naší planetě řetěz aktivit: ionizovala atmosféru a učinila ji vodivější. To muselo zvýšit množství blesků – a to zase vedlo k většímu množství požárů ve vyprahlé africké savaně i v tamních lesích a pralesích. A protože najednou měli naši prapředkové k dispozici méně stromů, museli se adaptovat; ti, kteří chodili více po dvou končetinách, vítězili.

Vědci tuto hypotézu popsali v odborném časopise Journal of Geology.

Paleontologové o podobném scénáři zatím neuvažovali. Poprvé se chůze po zadních prokazatelně objevila asi před šesti miliony let u tvora jménem Sahelanthropus, který měl jak zvířecí, tak i lidské znaky a žil na území dnešního Čadu. Aktuální teorie věří, že jak proměny klimatu měnily tamní lesy, ubývalo stromů a prostředí se měnilo na savanu – a takovému životu se hominidi museli přizpůsobovat.

Jeden z autorů nové práce to nepopírá a podle něj nejsou obě teorie v rozporu. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že si je vědom pokusů humanoidů postavit se na zadní ještě před příchodem kosmické vlny – ale přesto právě ona měla mít zásadní dopad.

„Blesky byly v minulosti hlavní příčinou požárů a s velkým množstvím ohně přichází i ničení přírody. Když jsou lesy nahrazené savanami, získává vzpřímené držení těla výhodu – můžete chodit od stromu ke stromu a ve vysoké trávě dobře vidíte,“ uvedl vědec. Problému se hodlá věnovat i v budoucnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 2 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...