Lidé se postavili na zadní díky explozi supernovy, popisuje nový výzkum

Evolučním skokem, který zformoval člověka, byla změna chůze. Naši prapředkové začali někdy v minulosti chodit po dvou končetinách, zatímco jejich ostatní příbuzní se stále pohybovali po všech čtyřech. Nový výzkum ukazuje, že lidem mohly v této změně pomoci explodující hvězdy.

Vzpřímená poloha těla se ukázala v pravlasti Homo sapiens, v africké savaně, velmi užitečnou adaptací – a navíc umožnila, aby se ještě lépe vyvinula obratná lidská ruka, a člověk mohl díky tomu šikovněji používat nástroje. Výhody chůze po dvou jsou dobře známé, ale věda stále ještě neví, co ji způsobilo.

Nový výzkum amerických vědců uvádí, že příčina mohla přijít z kosmu. Před asi sedmi miliony let podle této studie došlo ve vzdálené části Mléčně dráhy k silnému výbuchu supernovy, která všemi směry uvolnila množství radiace. Na Zemi dorazila tato vlna částic přibližně před 2,6 milionu let.

Hvězdná radiace a pozdvižení člověka

Nová práce uvádí, že tato radiace způsobila na naší planetě řetěz aktivit: ionizovala atmosféru a učinila ji vodivější. To muselo zvýšit množství blesků – a to zase vedlo k většímu množství požárů ve vyprahlé africké savaně i v tamních lesích a pralesích. A protože najednou měli naši prapředkové k dispozici méně stromů, museli se adaptovat; ti, kteří chodili více po dvou končetinách, vítězili.

Vědci tuto hypotézu popsali v odborném časopise Journal of Geology.

Paleontologové o podobném scénáři zatím neuvažovali. Poprvé se chůze po zadních prokazatelně objevila asi před šesti miliony let u tvora jménem Sahelanthropus, který měl jak zvířecí, tak i lidské znaky a žil na území dnešního Čadu. Aktuální teorie věří, že jak proměny klimatu měnily tamní lesy, ubývalo stromů a prostředí se měnilo na savanu – a takovému životu se hominidi museli přizpůsobovat.

Jeden z autorů nové práce to nepopírá a podle něj nejsou obě teorie v rozporu. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že si je vědom pokusů humanoidů postavit se na zadní ještě před příchodem kosmické vlny – ale přesto právě ona měla mít zásadní dopad.

„Blesky byly v minulosti hlavní příčinou požárů a s velkým množstvím ohně přichází i ničení přírody. Když jsou lesy nahrazené savanami, získává vzpřímené držení těla výhodu – můžete chodit od stromu ke stromu a ve vysoké trávě dobře vidíte,“ uvedl vědec. Problému se hodlá věnovat i v budoucnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 2 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 20 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 22 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 23 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...