Lidé se postavili na zadní díky explozi supernovy, popisuje nový výzkum

Evolučním skokem, který zformoval člověka, byla změna chůze. Naši prapředkové začali někdy v minulosti chodit po dvou končetinách, zatímco jejich ostatní příbuzní se stále pohybovali po všech čtyřech. Nový výzkum ukazuje, že lidem mohly v této změně pomoci explodující hvězdy.

Vzpřímená poloha těla se ukázala v pravlasti Homo sapiens, v africké savaně, velmi užitečnou adaptací – a navíc umožnila, aby se ještě lépe vyvinula obratná lidská ruka, a člověk mohl díky tomu šikovněji používat nástroje. Výhody chůze po dvou jsou dobře známé, ale věda stále ještě neví, co ji způsobilo.

Nový výzkum amerických vědců uvádí, že příčina mohla přijít z kosmu. Před asi sedmi miliony let podle této studie došlo ve vzdálené části Mléčně dráhy k silnému výbuchu supernovy, která všemi směry uvolnila množství radiace. Na Zemi dorazila tato vlna částic přibližně před 2,6 milionu let.

Hvězdná radiace a pozdvižení člověka

Nová práce uvádí, že tato radiace způsobila na naší planetě řetěz aktivit: ionizovala atmosféru a učinila ji vodivější. To muselo zvýšit množství blesků – a to zase vedlo k většímu množství požárů ve vyprahlé africké savaně i v tamních lesích a pralesích. A protože najednou měli naši prapředkové k dispozici méně stromů, museli se adaptovat; ti, kteří chodili více po dvou končetinách, vítězili.

Vědci tuto hypotézu popsali v odborném časopise Journal of Geology.

Paleontologové o podobném scénáři zatím neuvažovali. Poprvé se chůze po zadních prokazatelně objevila asi před šesti miliony let u tvora jménem Sahelanthropus, který měl jak zvířecí, tak i lidské znaky a žil na území dnešního Čadu. Aktuální teorie věří, že jak proměny klimatu měnily tamní lesy, ubývalo stromů a prostředí se měnilo na savanu – a takovému životu se hominidi museli přizpůsobovat.

Jeden z autorů nové práce to nepopírá a podle něj nejsou obě teorie v rozporu. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že si je vědom pokusů humanoidů postavit se na zadní ještě před příchodem kosmické vlny – ale přesto právě ona měla mít zásadní dopad.

„Blesky byly v minulosti hlavní příčinou požárů a s velkým množstvím ohně přichází i ničení přírody. Když jsou lesy nahrazené savanami, získává vzpřímené držení těla výhodu – můžete chodit od stromu ke stromu a ve vysoké trávě dobře vidíte,“ uvedl vědec. Problému se hodlá věnovat i v budoucnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 1 hhodinou

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 4 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 20 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
včera v 15:00

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
včera v 11:28

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
včera v 10:21

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026
Načítání...