Lidé se postavili na zadní díky explozi supernovy, popisuje nový výzkum

Evolučním skokem, který zformoval člověka, byla změna chůze. Naši prapředkové začali někdy v minulosti chodit po dvou končetinách, zatímco jejich ostatní příbuzní se stále pohybovali po všech čtyřech. Nový výzkum ukazuje, že lidem mohly v této změně pomoci explodující hvězdy.

Vzpřímená poloha těla se ukázala v pravlasti Homo sapiens, v africké savaně, velmi užitečnou adaptací – a navíc umožnila, aby se ještě lépe vyvinula obratná lidská ruka, a člověk mohl díky tomu šikovněji používat nástroje. Výhody chůze po dvou jsou dobře známé, ale věda stále ještě neví, co ji způsobilo.

Nový výzkum amerických vědců uvádí, že příčina mohla přijít z kosmu. Před asi sedmi miliony let podle této studie došlo ve vzdálené části Mléčně dráhy k silnému výbuchu supernovy, která všemi směry uvolnila množství radiace. Na Zemi dorazila tato vlna částic přibližně před 2,6 milionu let.

Hvězdná radiace a pozdvižení člověka

Nová práce uvádí, že tato radiace způsobila na naší planetě řetěz aktivit: ionizovala atmosféru a učinila ji vodivější. To muselo zvýšit množství blesků – a to zase vedlo k většímu množství požárů ve vyprahlé africké savaně i v tamních lesích a pralesích. A protože najednou měli naši prapředkové k dispozici méně stromů, museli se adaptovat; ti, kteří chodili více po dvou končetinách, vítězili.

Vědci tuto hypotézu popsali v odborném časopise Journal of Geology.

Paleontologové o podobném scénáři zatím neuvažovali. Poprvé se chůze po zadních prokazatelně objevila asi před šesti miliony let u tvora jménem Sahelanthropus, který měl jak zvířecí, tak i lidské znaky a žil na území dnešního Čadu. Aktuální teorie věří, že jak proměny klimatu měnily tamní lesy, ubývalo stromů a prostředí se měnilo na savanu – a takovému životu se hominidi museli přizpůsobovat.

Jeden z autorů nové práce to nepopírá a podle něj nejsou obě teorie v rozporu. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že si je vědom pokusů humanoidů postavit se na zadní ještě před příchodem kosmické vlny – ale přesto právě ona měla mít zásadní dopad.

„Blesky byly v minulosti hlavní příčinou požárů a s velkým množstvím ohně přichází i ničení přírody. Když jsou lesy nahrazené savanami, získává vzpřímené držení těla výhodu – můžete chodit od stromu ke stromu a ve vysoké trávě dobře vidíte,“ uvedl vědec. Problému se hodlá věnovat i v budoucnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 21 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...