Lidé nerozeznají třetinu fake news, potvrdil výzkum. Vědci to testovali na fotografiích

Psycholožka Sophie Nightingaleová, hlavní vedoucí tohoto výzkumu, testovala, jak lidé reagují na fake news – v tomto případě na upravené fotografie. Z nabízených snímků nebyli schopni rozeznat průměrně 35 procent falešných digitálně upravených snímků.

Vědkyně otestovala 659 osob ve věku 13–70 let. Měli za úkol podívat se na obyčejné scény z běžného života zachycené na fotografiích. Například snímek muže na ulici nebo ženy u kanálu. Všechny fotografie pořídil výzkumný tým.

  • Psychologové celý test zveřejnili volně na webových stránkách, můžete se tedy také otestovat. Najdete ho zde.

Vědci fotografie digitálně upravili, a to rovnou několika různými způsoby. Jednak někdy odstranili nečistoty z tváří, občas jim vybělili zuby, jindy přidali nebo odebrali některé předměty na fotce. V některých případech ale také snímek doplnili o technicky nemožné prvky – například pokřivený stín.

Která ze tří fotografií není upravená? Správná odpověď je na konci článku:

Testované osoby měly sledovat jak původní, tak upravenou verzi fotografie, přičemž otázka vědců zněla: „Myslíte si, že tento snímek byl digitálně upraven?“ Dopadlo to dost špatně. Jen mírně nadpoloviční většina původních fotografií (58 procent) byla správně určena a jen 65 procent upravených fotek bylo odhaleno. Šance přitom byla padesátiprocentní, lidé si tedy vedli velmi podobně, jako kdyby se pokusili fotografie odlišit jen čistě náhodným výběrem.

Když lidé tvrdili, že vidí upravený snímek, chtěli po nich výzkumníci, aby ukázali na fotografii na místo, které jim připadá změněné. V tomto úkolu byla úspěšnost 56 procent, testovaní tedy velmi často nedokázali správně určit, co bylo manipulováno.

Co s tím?

Autorka práce popsala, že se přitom příliš nelišily výsledky u mladých a starých, ani podle pohlaví a dalších demografických faktorů. Vědci konstatují, že lidé nejsou příliš schopní rozeznat upravené snímky. Vůči manipulaci jsme tedy málo odolní všichni – metody kvalitní a rychlé úpravy fotografií přitom rychle přibývají a také je čím dál více osob, které mají dostatečné znalosti grafických programů na úpravu snímků.

Sophie Nightingaleová věří, že je možné schopnost odhalit grafickou manipulaci vylepšit – ale lidé potřebují vědět, čeho se držet a podle jakých pravidel postupovat, aby byli efektivní. 

Správná odpověď z fotogalerie je: fotografie číslo 2 je jediná bez digitální úpravy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 11 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...