Lidé nerozeznají třetinu fake news, potvrdil výzkum. Vědci to testovali na fotografiích

Psycholožka Sophie Nightingaleová, hlavní vedoucí tohoto výzkumu, testovala, jak lidé reagují na fake news – v tomto případě na upravené fotografie. Z nabízených snímků nebyli schopni rozeznat průměrně 35 procent falešných digitálně upravených snímků.

Vědkyně otestovala 659 osob ve věku 13–70 let. Měli za úkol podívat se na obyčejné scény z běžného života zachycené na fotografiích. Například snímek muže na ulici nebo ženy u kanálu. Všechny fotografie pořídil výzkumný tým.

  • Psychologové celý test zveřejnili volně na webových stránkách, můžete se tedy také otestovat. Najdete ho zde.

Vědci fotografie digitálně upravili, a to rovnou několika různými způsoby. Jednak někdy odstranili nečistoty z tváří, občas jim vybělili zuby, jindy přidali nebo odebrali některé předměty na fotce. V některých případech ale také snímek doplnili o technicky nemožné prvky – například pokřivený stín.

Která ze tří fotografií není upravená? Správná odpověď je na konci článku:

Testované osoby měly sledovat jak původní, tak upravenou verzi fotografie, přičemž otázka vědců zněla: „Myslíte si, že tento snímek byl digitálně upraven?“ Dopadlo to dost špatně. Jen mírně nadpoloviční většina původních fotografií (58 procent) byla správně určena a jen 65 procent upravených fotek bylo odhaleno. Šance přitom byla padesátiprocentní, lidé si tedy vedli velmi podobně, jako kdyby se pokusili fotografie odlišit jen čistě náhodným výběrem.

Když lidé tvrdili, že vidí upravený snímek, chtěli po nich výzkumníci, aby ukázali na fotografii na místo, které jim připadá změněné. V tomto úkolu byla úspěšnost 56 procent, testovaní tedy velmi často nedokázali správně určit, co bylo manipulováno.

Co s tím?

Autorka práce popsala, že se přitom příliš nelišily výsledky u mladých a starých, ani podle pohlaví a dalších demografických faktorů. Vědci konstatují, že lidé nejsou příliš schopní rozeznat upravené snímky. Vůči manipulaci jsme tedy málo odolní všichni – metody kvalitní a rychlé úpravy fotografií přitom rychle přibývají a také je čím dál více osob, které mají dostatečné znalosti grafických programů na úpravu snímků.

Sophie Nightingaleová věří, že je možné schopnost odhalit grafickou manipulaci vylepšit – ale lidé potřebují vědět, čeho se držet a podle jakých pravidel postupovat, aby byli efektivní. 

Správná odpověď z fotogalerie je: fotografie číslo 2 je jediná bez digitální úpravy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 19 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...