Lidé nerozeznají třetinu fake news, potvrdil výzkum. Vědci to testovali na fotografiích

Psycholožka Sophie Nightingaleová, hlavní vedoucí tohoto výzkumu, testovala, jak lidé reagují na fake news – v tomto případě na upravené fotografie. Z nabízených snímků nebyli schopni rozeznat průměrně 35 procent falešných digitálně upravených snímků.

Vědkyně otestovala 659 osob ve věku 13–70 let. Měli za úkol podívat se na obyčejné scény z běžného života zachycené na fotografiích. Například snímek muže na ulici nebo ženy u kanálu. Všechny fotografie pořídil výzkumný tým.

  • Psychologové celý test zveřejnili volně na webových stránkách, můžete se tedy také otestovat. Najdete ho zde.

Vědci fotografie digitálně upravili, a to rovnou několika různými způsoby. Jednak někdy odstranili nečistoty z tváří, občas jim vybělili zuby, jindy přidali nebo odebrali některé předměty na fotce. V některých případech ale také snímek doplnili o technicky nemožné prvky – například pokřivený stín.

Která ze tří fotografií není upravená? Správná odpověď je na konci článku:

Testované osoby měly sledovat jak původní, tak upravenou verzi fotografie, přičemž otázka vědců zněla: „Myslíte si, že tento snímek byl digitálně upraven?“ Dopadlo to dost špatně. Jen mírně nadpoloviční většina původních fotografií (58 procent) byla správně určena a jen 65 procent upravených fotek bylo odhaleno. Šance přitom byla padesátiprocentní, lidé si tedy vedli velmi podobně, jako kdyby se pokusili fotografie odlišit jen čistě náhodným výběrem.

Když lidé tvrdili, že vidí upravený snímek, chtěli po nich výzkumníci, aby ukázali na fotografii na místo, které jim připadá změněné. V tomto úkolu byla úspěšnost 56 procent, testovaní tedy velmi často nedokázali správně určit, co bylo manipulováno.

Co s tím?

Autorka práce popsala, že se přitom příliš nelišily výsledky u mladých a starých, ani podle pohlaví a dalších demografických faktorů. Vědci konstatují, že lidé nejsou příliš schopní rozeznat upravené snímky. Vůči manipulaci jsme tedy málo odolní všichni – metody kvalitní a rychlé úpravy fotografií přitom rychle přibývají a také je čím dál více osob, které mají dostatečné znalosti grafických programů na úpravu snímků.

Sophie Nightingaleová věří, že je možné schopnost odhalit grafickou manipulaci vylepšit – ale lidé potřebují vědět, čeho se držet a podle jakých pravidel postupovat, aby byli efektivní. 

Správná odpověď z fotogalerie je: fotografie číslo 2 je jediná bez digitální úpravy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 23 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...