Kvůli rakovině přijde o plodnost třetina nemocných žen. Léčba se ale rychle zlepšuje

Ženy, které přežily rakovinu, mají o 30 procent menší šanci, že otěhotní. Konstatují to vědci, kteří provedli zatím největší studii dopadů této choroby na ženskou reprodukci.

Vědci pro tento výzkum analyzovali lékařské záznamy více než 23 000 žen ze Skotska, které přežily rakovinu, jež u nich byla objevena v letech 1981 až 2015. Tyto ženy otěhotněly jen 6627krát, což je výrazně méně, než by odpovídalo statistické pravděpodobnosti – kdyby byly ženy zdravé, měly by za tu dobu projít asi 11 000 těhotenstvími.

„Ukazuje nám to sílu rakoviny i léčby, která se proti ní používá, u žen a dívek, které se po vyléčení pokoušejí otěhotnět,“ uvedl vedoucí výzkumu Richard Anderson z Edinburgh University.

Nejvýrazněji se tento efekt projevil u žen, které před diagnózou ještě nikdy těhotné nebyly. Právě u nich je pravděpodobnost, že počnou, asi poloviční vůči zdravým ženám – 21 místo 39 procent.

Faktorů, které na to mají vliv, je podle autorů práce mnoho. Velké množství terapií poškozuje plodnost – ať už chemicky, nebo radioaktivitou. „Stejně poškozuje plodnost i rozhodnutí žen, které si prošly rakovinou, i jejich vědomé rozhodnutí rodinu vůbec nezakládat. Mnoho žen nechce přivést do tohoto světa dítě, když si nejsou jisté ani vlastním zdravím,“ uvádí Anderson.

Dobré zprávy

Přestože se mohou zdát výsledky této práce velmi negativní, současně ukazují, jak moc se za poslední desetiletí posunula vpřed lékařská věda. Analýza dat totiž současně prokázala, že zatímco v 80. letech 20. století byla šance na početí po překonání rakoviny asi poloviční (vůči zdravým ženám), v roce 2005 už stoupla na 75 procent toho, co je běžné ve zdravé populaci. Jde především o razantní změnu způsobů léčby některých druhů méně invazivních nádorů, kde citlivost a přesnost pokročila nejvíce.

Profesor Anderson představil výsledky své práce na kongresu European Society of Human Reproduction and Embryology v Ženevě. Uvedl, že znatelný pokrok byl pozorován například u Hodgkinova lymfomu; ten se léčí s menším využitím radioterapie než před 30 roky, takže dochází k menšímu poškození plodnosti. Bohužel u jiných nádorových onemocnění, například leukemie, takový pokrok ještě nenastal.

  • Hodgkinův lymfom neboli maligní lymfogranulom patří mezi nádorová onemocnění lymfatické tkáně. Nejčastěji je diagnostikován mezi 20. a 30. rokem života. Nemoc propuká v lymfatické uzlině, odkud se šíří do uzlin sousedních. Základní léčebnou modalitou je systémová léčba ve formě kombinované chemoterapie, v lokalizovaných stádiích se doplňuje radioterapií. Přibližně 70–80 % pacientů se dnes vyléčí.

Obecně je problém, že chemoterapie zvyšuje relativní reprodukční věk ženy – tedy třicetiletá žena má vlastně reprodukční potenciál ženy čtyřicetileté; šance otěhotnět u ní tedy výrazně klesá.

Co dál? Cesty k zachování plodnosti existují

Práce podle jejích autorů zdůrazňuje, jak důležité je přijít se široce rozšířenými procedurami, které by mohly zachovat plodnost žen a dívek, které očekává léčba rakoviny.

Jednou z cest je odebrání zdravé tkáně z vaječníků. Ta se zmrazí a implantuje se zpět, když už je žena zcela zdravá. První experimenty se již provádějí: například vloni oznámili britští lékaři, že porodila třiatřicetiletá žena, jíž byla část vaječníků odebrána před 11 lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 15 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 17 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
před 19 hhodinami

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
8. 6. 2026

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
8. 6. 2026

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
8. 6. 2026
Načítání...