Kvůli rakovině přijde o plodnost třetina nemocných žen. Léčba se ale rychle zlepšuje

Ženy, které přežily rakovinu, mají o 30 procent menší šanci, že otěhotní. Konstatují to vědci, kteří provedli zatím největší studii dopadů této choroby na ženskou reprodukci.

Vědci pro tento výzkum analyzovali lékařské záznamy více než 23 000 žen ze Skotska, které přežily rakovinu, jež u nich byla objevena v letech 1981 až 2015. Tyto ženy otěhotněly jen 6627krát, což je výrazně méně, než by odpovídalo statistické pravděpodobnosti – kdyby byly ženy zdravé, měly by za tu dobu projít asi 11 000 těhotenstvími.

„Ukazuje nám to sílu rakoviny i léčby, která se proti ní používá, u žen a dívek, které se po vyléčení pokoušejí otěhotnět,“ uvedl vedoucí výzkumu Richard Anderson z Edinburgh University.

Nejvýrazněji se tento efekt projevil u žen, které před diagnózou ještě nikdy těhotné nebyly. Právě u nich je pravděpodobnost, že počnou, asi poloviční vůči zdravým ženám – 21 místo 39 procent.

Faktorů, které na to mají vliv, je podle autorů práce mnoho. Velké množství terapií poškozuje plodnost – ať už chemicky, nebo radioaktivitou. „Stejně poškozuje plodnost i rozhodnutí žen, které si prošly rakovinou, i jejich vědomé rozhodnutí rodinu vůbec nezakládat. Mnoho žen nechce přivést do tohoto světa dítě, když si nejsou jisté ani vlastním zdravím,“ uvádí Anderson.

Dobré zprávy

Přestože se mohou zdát výsledky této práce velmi negativní, současně ukazují, jak moc se za poslední desetiletí posunula vpřed lékařská věda. Analýza dat totiž současně prokázala, že zatímco v 80. letech 20. století byla šance na početí po překonání rakoviny asi poloviční (vůči zdravým ženám), v roce 2005 už stoupla na 75 procent toho, co je běžné ve zdravé populaci. Jde především o razantní změnu způsobů léčby některých druhů méně invazivních nádorů, kde citlivost a přesnost pokročila nejvíce.

Profesor Anderson představil výsledky své práce na kongresu European Society of Human Reproduction and Embryology v Ženevě. Uvedl, že znatelný pokrok byl pozorován například u Hodgkinova lymfomu; ten se léčí s menším využitím radioterapie než před 30 roky, takže dochází k menšímu poškození plodnosti. Bohužel u jiných nádorových onemocnění, například leukemie, takový pokrok ještě nenastal.

  • Hodgkinův lymfom neboli maligní lymfogranulom patří mezi nádorová onemocnění lymfatické tkáně. Nejčastěji je diagnostikován mezi 20. a 30. rokem života. Nemoc propuká v lymfatické uzlině, odkud se šíří do uzlin sousedních. Základní léčebnou modalitou je systémová léčba ve formě kombinované chemoterapie, v lokalizovaných stádiích se doplňuje radioterapií. Přibližně 70–80 % pacientů se dnes vyléčí.

Obecně je problém, že chemoterapie zvyšuje relativní reprodukční věk ženy – tedy třicetiletá žena má vlastně reprodukční potenciál ženy čtyřicetileté; šance otěhotnět u ní tedy výrazně klesá.

Co dál? Cesty k zachování plodnosti existují

Práce podle jejích autorů zdůrazňuje, jak důležité je přijít se široce rozšířenými procedurami, které by mohly zachovat plodnost žen a dívek, které očekává léčba rakoviny.

Jednou z cest je odebrání zdravé tkáně z vaječníků. Ta se zmrazí a implantuje se zpět, když už je žena zcela zdravá. První experimenty se již provádějí: například vloni oznámili britští lékaři, že porodila třiatřicetiletá žena, jíž byla část vaječníků odebrána před 11 lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 9 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 11 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 15 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...