Kvůli rakovině přijde o plodnost třetina nemocných žen. Léčba se ale rychle zlepšuje

Ženy, které přežily rakovinu, mají o 30 procent menší šanci, že otěhotní. Konstatují to vědci, kteří provedli zatím největší studii dopadů této choroby na ženskou reprodukci.

Vědci pro tento výzkum analyzovali lékařské záznamy více než 23 000 žen ze Skotska, které přežily rakovinu, jež u nich byla objevena v letech 1981 až 2015. Tyto ženy otěhotněly jen 6627krát, což je výrazně méně, než by odpovídalo statistické pravděpodobnosti – kdyby byly ženy zdravé, měly by za tu dobu projít asi 11 000 těhotenstvími.

„Ukazuje nám to sílu rakoviny i léčby, která se proti ní používá, u žen a dívek, které se po vyléčení pokoušejí otěhotnět,“ uvedl vedoucí výzkumu Richard Anderson z Edinburgh University.

Nejvýrazněji se tento efekt projevil u žen, které před diagnózou ještě nikdy těhotné nebyly. Právě u nich je pravděpodobnost, že počnou, asi poloviční vůči zdravým ženám – 21 místo 39 procent.

Faktorů, které na to mají vliv, je podle autorů práce mnoho. Velké množství terapií poškozuje plodnost – ať už chemicky, nebo radioaktivitou. „Stejně poškozuje plodnost i rozhodnutí žen, které si prošly rakovinou, i jejich vědomé rozhodnutí rodinu vůbec nezakládat. Mnoho žen nechce přivést do tohoto světa dítě, když si nejsou jisté ani vlastním zdravím,“ uvádí Anderson.

Dobré zprávy

Přestože se mohou zdát výsledky této práce velmi negativní, současně ukazují, jak moc se za poslední desetiletí posunula vpřed lékařská věda. Analýza dat totiž současně prokázala, že zatímco v 80. letech 20. století byla šance na početí po překonání rakoviny asi poloviční (vůči zdravým ženám), v roce 2005 už stoupla na 75 procent toho, co je běžné ve zdravé populaci. Jde především o razantní změnu způsobů léčby některých druhů méně invazivních nádorů, kde citlivost a přesnost pokročila nejvíce.

Profesor Anderson představil výsledky své práce na kongresu European Society of Human Reproduction and Embryology v Ženevě. Uvedl, že znatelný pokrok byl pozorován například u Hodgkinova lymfomu; ten se léčí s menším využitím radioterapie než před 30 roky, takže dochází k menšímu poškození plodnosti. Bohužel u jiných nádorových onemocnění, například leukemie, takový pokrok ještě nenastal.

  • Hodgkinův lymfom neboli maligní lymfogranulom patří mezi nádorová onemocnění lymfatické tkáně. Nejčastěji je diagnostikován mezi 20. a 30. rokem života. Nemoc propuká v lymfatické uzlině, odkud se šíří do uzlin sousedních. Základní léčebnou modalitou je systémová léčba ve formě kombinované chemoterapie, v lokalizovaných stádiích se doplňuje radioterapií. Přibližně 70–80 % pacientů se dnes vyléčí.

Obecně je problém, že chemoterapie zvyšuje relativní reprodukční věk ženy – tedy třicetiletá žena má vlastně reprodukční potenciál ženy čtyřicetileté; šance otěhotnět u ní tedy výrazně klesá.

Co dál? Cesty k zachování plodnosti existují

Práce podle jejích autorů zdůrazňuje, jak důležité je přijít se široce rozšířenými procedurami, které by mohly zachovat plodnost žen a dívek, které očekává léčba rakoviny.

Jednou z cest je odebrání zdravé tkáně z vaječníků. Ta se zmrazí a implantuje se zpět, když už je žena zcela zdravá. První experimenty se již provádějí: například vloni oznámili britští lékaři, že porodila třiatřicetiletá žena, jíž byla část vaječníků odebrána před 11 lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 6 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 8 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...