Kůže je největší orgán každého člověka. Má ochrannou, smyslovou i termoregulační funkci. Kůže dospělého člověka celkem dosahuje plochy až dva čtvereční metry – a to je dost prostoru na to, aby na ní došlo k nejrůznějším defektům nebo poraněním.
Kůže si pamatuje, co jsme jí udělali, a vrátí nám to, říká profesor Arenberger. Nádor si vyoperoval sám před zrcadlem
Aby k poškození nedošlo, nebo aby člověku poruchy kůže nezpůsobily vážnější problémy, je úkolem pro lékaře Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Mezi nejčastější případy, kterými se zabývají, patří třeba atopický ekzém nebo lupénka. Ta v Česku trápí asi 400 tisíc lidí. Zdaleka největším a oprávněným strašákem mezi kožními problémy jsou ale nádory.
- Hmotnost kůže představuje 7 % celkové tělesné hmotnosti.
- Na lidskou hlavu a krk u běžného zdravého člověka připadá přibližně 11 % kůže, na trup 30 %, na horní končetiny 23 % a na dolní končetiny asi 36 % celého povrchu kůže. Síla (tloušťka) lidské kůže se mění od 0,4 do 4 mm (záda).
- Nejtenčí kůže člověka je na očních víčkách, uchu, penisu a také na vlasové části hlavy.
Jsou to v podstatě nejčastější onkologická onemocnění v České republice – postihují až 25 tisíc lidí. Z toho asi 10 procent tvoří ten nejagresivnější a současně smrtelný – maligní melanom. V České republice je sedmým nejčastějším zhoubným nádorem vůbec, přičemž jeho výskyt narůstá.
V roce 1994 bylo v Česku diagnostikováno přes tisíc případů melanomu, v roce 2014 už přes 2400 případů. Každoročně na tento nádor v Česku umírá zhruba 350 až 400 nemocných. Zhoubný melanom způsobuje 75 procent všech úmrtí spojených s rakovinou kůže.
Kůže si pamatuje, co jsme jí udělali, a vrátí nám to až po letech.
Přednostou Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady je Petr Arenberger. Rozhovor s ním přinesl pořad Hyde Park Civilizace:
Petr Arenberger v pořadu Hyde Park Civilizace (zdroj: ČT24)
„Když normální nádory nemetastázují do pěti let, můžeme pacienty víceméně pokládat za vyléčené. U melanomů to tak není – pacienta nepouštíme ze zřetele; zveme na kontroly pořád. Při stresu, při těhotenství nebo těžkých chorobách totiž může dojít k disbalanci imunitního systému, který poleví v pozornosti a nádorové buňky se začnou množit,“ popsal jeden z největších problémů s melanomem Petr Arenberger.
Že svým oborem opravdu žije, dokazuje i fakt, že když se nádor objevil u něj samotného, odstranil si ho Petr Arenberger sám.
„Byl jsem pacient, který využil vlastních služeb. Měl jsem na čele bazaliom a využil jsem toho, že rád operuji. Šel jsem, postavil jsem si zrcadlo, píchnul jsem si lokální anestezii, udělal jsem exkochleaci, tedy vyškrábnutí toho nádoru. Naštěstí to nebyl moc tlustý nádor, ale přece jenom víc než dva milimetry měl. Tím jsem ho snížil a potom jsem použil fotodynamickou terapii,“ popsal.
Počítač určí, zda jde o nebezpečnou formu melanomu
Právě kvůli tomu, aby se podařilo nádory a další kožní problémy objevit včas, lékaři volají po pravidelných kontrolách pigmentových skvrn. S moderními přístroji je možné je porovnávat v čase a hlavně – v databázi také s tisíci dalšími. Počítač umí s 95% přesností určit, jestli jde, nebo nejde o nebezpečnou formu melanomu. Hlavní slovo má ale stále lékař, který ví, na co se zaměřit.
Petr Arenberger (*4. prosince 1958 Praha) je český lékař specializující se v oborech dermatologie a venerologie, vysokoškolský pedagog, od roku 2001 přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze, stejně jako 3. místopředseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a předseda její České dermatovenerologické společnosti pro období 2015–2019. Inicioval preventivní akci Stan proti melanomu. Od května 2018 je členem Rady Českého rozhlasu.
Dermatoskop umí snímek zvětšit až 50x, v budoucnu ale možná ani nebude potřeba. Jeho roli ve snímání by mohl převzít mobilní telefon se speciálním nástavcem, a odborná analýza by tak byla možná i na na dálku.
Riziková solária
Zatímco jedny stroje lidem pomáhají, jiné problémy způsobují. Petr Arenberger varuje zejména před solárii: „Švédští autoři ukázali na velké populační skupině, že lidé, kteří chodí častěji do solárií, oproti skupině, která do solárií vůbec nechodí, mají riziko vzniku nejen nemelanžových kožních nádorů, ale také asi o 75 procent vyšší výskyt právě maligního melanomu.“