Když se z pralesa ozvou typické zvuky prasat, nemají občané Brazílie jistotu, jestli slyší vepře, anebo kukačku. Vědci popsali, že ptáci se naučili vydávat stejné zvuky jako místní prasata.
Pozemní druhy kukaček, které žijí v Jižní a Střední Americe, se často setkávají s prasaty pekari. Ptáci tyto všežravé čuníky dokonce úmyslně sledují – když pekariové při hledání potravy rozryjí půdu, mohou se pak kukačky snadno dostat ke své potravě.
Ekologové, kteří kukačky studují, teď popsali, že kukačky vydávají cvakáním zobáku zvuky velmi podobné těm, jež dělají pekariové páskovaní pomocí zubů – prasata tímto způsobem varují velké kočkovité šelmy. V podstatě tímto zvukem kočkám říkají: „Máme tak silné zuby, že jimi děláme takhle silné zvuky – dejte si na nás pozor.“ Bioložka Cibele Biondová se pokusila zjistit, jestli jde o náhodu, anebo jestli kukačky vydávají takové zvuky úmyslně.
Logicky by měly kukačky vydávat zvuky podobné jiným druhům kukaček, s nimiž jsou příbuzné. Ale když klapání zobáků pralesních pozemních kukaček vědci podrobili zvukové analýze, ukázala se podobnost spíše s prasaty. „Zvuková charakteristika odpovídá cvakání zubů pekariů,“ uvedla Biondová.
Náhoda, spolupráce, nebo napodobování?
Vědkyně předpokládá, že jde o úmysl: v temných pralesích, kde se mnoho predátorů orientuje pomocí sluchu, se imitace zvuku silnějších zvířat může kukačkám vyplatit. Jiní vědci, kteří tento fenomén zkoumali, si myslí, že kukačky nemusí nutně prasata napodobovat. Například podle biologa Davea Gammona by kukačky i pekariové mohli stejnými zvuky reagovat na nějaký podnět z přírody, v níž žijí. Jaký, na to vědec ale nemá odpověď.
Jinou možností je, že by mohlo jít o spolupráci – tedy kukačky mohou pekarie varovat a oni pak ptákům pomohou v obraně. Vědci nyní hodlají oba druhy zvířat v přírodě ještě více sledovat a přímo v terénu také podnikat experimenty, během nichž by si své hypotézy potvrdili.
