Karety obrovské mají těla plná chemikálií, které pocházejí z lidských domácností, popsali na začátku června australští biologové.
Léky na srdce a dnu, kosmetické přípravky i průmyslové chemikálie – to všechno bylo objeveno v krvi želv, jež žijí na australském Velkém korálovém útesu. Popsali to výzkumníci, kteří studovali velké mořské želvy v rámci jednoho záchranářského projektu. Řada těchto látek měla na život želv výrazný negativní dopad, tvrdí vědci.
Léky jako milrinon nebo allopurinol se na zdraví želv intenzivně projevují. Zatímco lidem jsou tato léčiva přesně indikována, želvám se do krevního oběhu dostávají neustále z okolního prostředí. Celkem biologové našli v krvi želv několik stovek lidmi vyrobených substancí, jejich nejčastějšími zdravotními problémy byly záněty a selhání jater.
Zničená zvířata
„Lidé do životního prostředí vypouštějí spoustu chemikálií a ne vždy přesně víme, co mohou u zvířat způsobit,“ uvedla Amy Heffernanová z University of Queensland, která se na průzkumu podílela. „To, co spláchneme do dřezu, čím stříkáme naši zahradu nebo co vypouštíme z továren, to všechno skončí v moři – například ve vnitřnostech velkých želv na Útesu.“
Výzkum, na němž pracovala, měl za úkol zkoumat želvy žijící u pobřeží Queenslandu, ale také ty více na severu, dále od lidských sídel a průmyslu. Financovala a provedla ho australská pobočka organizace Světový fond na ochranu přírody. Jeho cílem bylo lépe poznat, jaké neznámé rizikové faktory mohou tento unikátní ekosystém poškozovat – útes v současné době trpí změnami klimatu, které mění vlastnosti mořské vody.
Právě mořské želvy se od roku 2015 používají jako skvělý biologický indikátor zamořenosti nějaké oblasti chemikáliemi. Jejich organismus je velmi citlivý na všechny změny a také se v něm negativní vlivy dobře ukládají. Karety obrovské jinak v přírodě mnoho přirozených nepřátel nemají – jsou tak velké (mohou vážit až 180 kilogramů), že kromě větších druhů žraloků si na ně troufne jen málokterý jiný tvor. Jsou jakožto ohrožený druh chráněné, jejich lov je tedy zakázán.
Korálový útes trpí
Velký korálový útes je od roku 1981 součástí světového přírodního dědictví UNESCO. Táhne se podél celého severovýchodu Austrálie, měří přes 2000 kilometrů a je tvořen asi tisícovkami jednotlivých útesů. Nejde o neporušenou bariéru, ale po loňském výjimečně teplém počasí se v ní otevřou ještě větší díry. Nejvíce ho v posledních letech ohrožuje bělení korálů.
Nejnovější zpráva z konce listopadu 2016 tvrdí, že nejhůře zasažená část útesu zaznamenala vybělení až 67 procent všech korálů. Jde o severní oblast, která byla doposud nejlépe zachovanou a měla nejbohatší ekosystém. V centrální části útesu je situace mnohem lepší, tam zmizelo korálů jen 6 procent a jižní část nebyla letos postižena úbytkem vůbec. Koráli, kteří jsou bělením zasaženi, se stávají navíc výrazně častěji cílem nejrůznějších predátorů. Bělení korálů bylo pozorováno již u 93 procent z 3000 útesů, vloni bylo takto zničeno až 22 procent jejich stávající rozlohy.
Koráli blednou kvůli úhynu barevných řas, které fungují jako zdroj kyslíku a živin. Pokud dojde k poklesu teploty vody, mohou se ještě vzpamatovat, jinak definitivně umírají. „Čelíme rostoucí teplotě oceánů a zvyšování kyselosti vody. To způsobuje korálům velké problémy, protože během růstu nebo jen přežívání čelí podvodním vlnám horka. A od osmdesátých let se to stále zhoršuje,“ uvedl hlavní výzkumník Ove Hoegh-Guldberg.
