Konec bojů o televizní ovladač. Je tu technologie přepínání očima

Americký telekomunikační gigant Comcast v pondělí představil novinku: zařízení, které umí přepínat televizní kanály pouhým pohledem. Tato technologie by zpočátku měla sloužit pro nemocné, ale má mnohem větší potenciál.

Nová technologie vznikla přímo v Comcastu – jejími uživateli by měli být zejména američtí zákazníci trpící poruchami páteře, amyotrofickou laterální sklerózou a dalšími chorobami, jež omezují pohyblivost a brání v používání klasického televizního ovladače.

Mohou ji využívat všichni zákazníci videoplatformy, kterou Comcast provozuje, vybavení zařízením na sledování pohledu a tabletem. Na něm si instalují dálkové ovládání, které se spojí s přístrojem sledujícím pohyby oka. Když pak chce člověk přepnout kanál nebo aktivovat jiné tlačítko, jen na ně delší dobu zaměří pozornost, případně úmyslně mrkne. „Vaše oči pak v podstatě fungují jako tlačítko na myši,“ popsal Tom Wlodkovski, který je v Comcastu zodpovědný za přístupnost technologií postiženým.

„Přepnout kanál na televizi pokládáme za něco úplně automatického a snadného, ale přitom to až doposud bylo pro miliony lidí něco nedosažitelného a nemožného,“ vysvětluje inženýr. Sám je nevidomý, takže moc dobře ví, jak náročné je pro lidi s nejrůznějšími zdravotními problémy používání moderních technologií.

Ovládání pohybem očí přirovnává k příchodu hlasového ovládání, které se objevilo v USA asi před čtyřmi roky.

Sledování očí není nic nového

Technologie na sledování pohybů očí není nic nového – poprvé se objevila už ve čtyřicátých letech dvacátého století při výcviku bojových pilotů. Od padesátých a šedesátých let dvacátého století se používá v řadě oborů – od ovládání počítačů přes marketing až po automobilový průmysl.

Tam už řada výrobců nabízí automatické sledování pohledu řidiče: pokud na delší dobu odvrátí zrak od řízení, pak ho systém pomocí hlasitého signálu varuje. V současné době mají tuto službu čtyři automobilky: Mercedes-Benz nabízí Attention Assist, Ford poskytuje Driver Alert, Volvo přišlo s Driver Alert Control a Volkswagen dodává systém Fatigue Detection.

Comcast není ani prvním mediálním podnikatelem, který se o tuto technologii zajímá; už před rokem s ní experimentovala společnost Netflix, ale prozatím ji do svých zařízení implementovat nehodlá.

Podle Wlodkovského je příchod této technologie teprve začátkem jejího masivního nástupu, který se dá očekávat v nejbližších letech. Protože není nijak náročná na výpočetní kapacitu ani instalovaná zařízení, mohla by se již brzy začít objevovat například v chytrých domácnostech, kde by zákazníci mohli tímto způsobem ovládat světla, domácí spotřebiče nebo klimatizaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 8 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.