Před 50 lety byla podepsána smlouva o kosmickém prostoru. Otevřela dveře k tomu, aby velmoci mohly spolupracovat a nedocházelo ke sporům.
Před padesáti lety, 27. ledna 1967, podepsali zástupci SSSR, USA a Velké Británie smlouvu o zásadách činnosti států při výzkumu a využití kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles. Smlouva, která vstoupila v platnost 10. října 1967, zakazuje smluvním státům umisťovat jaderné zbraně a jiné zbraně hromadného ničení na oběžnou dráhu Země, na Měsíc nebo na jiná nebeská tělesa. Tato tělesa jsou tedy vyhrazena pouze pro mírové účely.
Měsíc má tak výjimečnou právní povahu – z této smlouvy vyplývá, že se zde nesmí testovat žádné zbraně, nikdy se tu nebudou provádět vojenské manévry ani se na něm nebudou stavět vojenské základny.
Tato smlouva dále stanovuje, že kosmický prostor patří celému lidstvu a jednotlivé státy si ho nemohou žádným způsobem přivlastnit. Odborným právnickým termínem pro tento stav je výraz rei communis omnium. Podle právnického slovníku to znamená „věc, která nepatří nikomu a jejíž užívání je společné všem“. Smluvní stát je také odpovědný za škody, které způsobí jeho kosmické objekty. Dohodu dosud ratifikovalo 105 zemí a dalších 24 ji zatím podepsalo.
Vycházela ze starší Deklarace právních zásad činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru, která vznikla v OSN již roku 1963. Samotná kosmická smlouva vycházela z individuálních ruských a amerických návrhů, které byly po společném jednání na půdě OSN sjednoceny.
Pro Měsíc musely později vzniknout další dohody a smlouvy. Ukázalo se, že striktní lpění na znění smlouvy o kosmickém prostoru by například zabránilo astronautům přinést na Zemi vzorky měsíčních hornin.
Díra ve smlouvě?
Roku 1980 si podnikavý byznysmen Dennis Hope všiml, že v Kosmické dohodě je díra – podle jeho výkladu zakazuje sice, aby tam něco vlastnily státy, ale nebrání v tom konkrétním lidem.
Sice to jde zcela proti duchu pojmu rei communis omnium, ale nemohlo mu to zabránit, aby se neprohlásil majitelem Měsíce. Od té doby prodává části Měsíce, pozemky na něm už vlastní miliony lidí. Přestože to někteří označují za podvod, pozemky na Měsíci jdou dobře na odbyt. Alespoň jeden akr už má na Měsíci víc než osm milionů lidí – z toho 15 tisíc Čechů. Mezi šťastnými měsíčňany figuruje například bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek či bývalý pražský primátor Pavel Bém. Podle informací Filipa Rajcharta z Lunární ambasády pozemek oba politici dostali darem k narozeninám.
„Nejlevnější pozemek na Měsíci stojí 999 korun s tím, že velikost je 4047 metrů čtverečních, což je jeden americký akr,“ řekl České televizi Rajchart. Koupit je možno ale také luxusní pozemky. Za VIP parcelu v měsíčním Beverly Hills s rozlohou tři akry zaplatí zájemce 25 tisíc korun.
