Kolečkové křeslo Stephena Hawkinga míří do dražby. Zájemci si mohou koupit i jeho dizertaci

Obdivovatelé letos zesnulého britského fyzika Stephena Hawkinga budou mít šanci získat v aukci řadu předmětů spojených s jeho prací. Dražit se bude například originál jeho dizertační práce z roku 1965, první vydání slavné popularizační knihy Stručná historie času nebo jeho kolečkové křeslo.

Aukční síň Christie's tyto předměty nabídne v rámci on-line dražby, kde se budou prodávat i další položky spojené s velkými osobnostmi světové vědy, jako byli Isaac Newton, Albert Einstein či Charles Darwin.

Nejdražší položkou spojenou s Hawkingem se zřejmě stane strojopis jeho dizertace Properties of Expanding Universes (Vlastnosti rozšiřujících se vesmírů), kterou obhájil v roce 1965 na univerzitě v Cambridgi.

Práce, která odstartovala Hawkingovu hvězdnou kariéru, má odhadovanou cenu 100 000 liber (asi tři miliony korun). Jde o jednu z pěti známých kopií tohoto kosmologického pojednání, které se před rokem stalo hitem internetu – tehdy univerzita dizertaci zveřejnila v on-line archivu závěrečných prací, což k jejímu stažení využily miliony lidí. 

Dražit se bude i výtisk Stručné historie času, kterou Hawking – tehdy už ochrnutý – v roce 1988 v analogii k autogramu označil za otisk svého prstu. Získat lze i scénář jednoho z dílů kresleného seriálu Simpsonovi, v němž Hawking ve své animované podobě vystupoval, nebo kolekci jeho cen a medailí.

Aukce začne 31. října a skončí 8. listopadu. Peníze utržené z prodeje Hawkingova kolečkového křesla z 80. let poputují na konto jeho nadace a na výzkum neurodegenerativních onemocnění. Sám Hawking trpěl amyotrofickou laterální sklerózou, kvůli níž byl několik desítek let téměř úplně ochrnutý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 7 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 11 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...