Kočkám nejsou lidé lhostejní, nezájem jen předstírají. Sledují každý jejich krok, ukázala studie

Tým vědců z několika japonských institucí zjistil, že kočky dokáží sledovat, kde se lidé v jejich domovech nacházejí – a to dokonce i když je nevidí. Ve studii zveřejněné v odborném časopise PLOS ONE skupina popsala experimenty, které prováděla s kočkami a nahrávkami hlasů, a co z nich zjistila.

O kočkách se často říká, že když žijí s lidmi, je jim úplně jedno, co se kolem nich děje – s výjimkou krmení. Vědci teď ale v novém výzkumu tento předpoklad vyvrací. Kočky se prý o své majitele zajímají mnohem víc, než by se mohlo zdát. Jen to zřejmě dělají opravdu nenápadně.

Důkaz v experimentu

Biologové umístili v sérii experimentů kočky do výběhů, které byly vybavené reproduktory. Z nich vědci pouštěli zvířatům nejrůznější zvuky a pak sledovali jejich reakce.

Pokusu se zúčastnilo padesát domácích koček a jejich majitelů. Šelmy byly náhodně rozdělené do tří skupin. Každá kočka byla umístěna do výběhu o velikosti místnosti, který byl vybaven reproduktorem. Další reproduktor byl umístěn mimo výběh. Skupiny koček pak byly vystaveny různým zvukům z reproduktorů – z některých vycházely hlasy majitelů, kteří je volali jménem, z jiných vycházely hlasy cizích lidí, kteří je volali jménem, a z dalších se ozývaly jenom náhodné hluky.

Poté výzkumníci pouštěli zvuky odlišně, po dvojicích: jeden šel z reproduktoru uvnitř výběhu, druhý vycházel z reproduktoru mimo výběh. Při přehrávání zvuků nechali výzkumníci dobrovolné pozorovatele hodnotit míru překvapení, kterou každá kočka projevila.

Po vyhodnocení údajů vědci zjistili, že kočky vyjadřovaly překvapení, když uslyšely hlas svého majitele nejprve uvnitř ohrady a pak náhle mimo ni. To jim zřejmě naznačovalo, že se člověk náhle okamžitě „teleportoval“ z jednoho místa na druhé. Co to o kočkách vypovídá? Podle vědců vypadaly překvapeně, protože sledovaly, kde by se měl člověk nacházet – vytvářely si zřejmě v hlavě mentální mapu svého okolí, která zahrnovala i lidi, kteří s nimi žili.

Taková činnost je pro kočky velmi  náročná, vznik podobné mentální mapy je totiž značně náročný výkon, jehož většina zvířat není schopná. U koček by to naznačovalo, že tato zvířata nejsou vůči svému okolí ani zdaleka tak lhostejná, jak by to mohlo vypadat – jen svůj zájem příliš neprojevují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 15 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 16 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 19 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 21 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...