Kočkám nejsou lidé lhostejní, nezájem jen předstírají. Sledují každý jejich krok, ukázala studie

Tým vědců z několika japonských institucí zjistil, že kočky dokáží sledovat, kde se lidé v jejich domovech nacházejí – a to dokonce i když je nevidí. Ve studii zveřejněné v odborném časopise PLOS ONE skupina popsala experimenty, které prováděla s kočkami a nahrávkami hlasů, a co z nich zjistila.

O kočkách se často říká, že když žijí s lidmi, je jim úplně jedno, co se kolem nich děje – s výjimkou krmení. Vědci teď ale v novém výzkumu tento předpoklad vyvrací. Kočky se prý o své majitele zajímají mnohem víc, než by se mohlo zdát. Jen to zřejmě dělají opravdu nenápadně.

Důkaz v experimentu

Biologové umístili v sérii experimentů kočky do výběhů, které byly vybavené reproduktory. Z nich vědci pouštěli zvířatům nejrůznější zvuky a pak sledovali jejich reakce.

Pokusu se zúčastnilo padesát domácích koček a jejich majitelů. Šelmy byly náhodně rozdělené do tří skupin. Každá kočka byla umístěna do výběhu o velikosti místnosti, který byl vybaven reproduktorem. Další reproduktor byl umístěn mimo výběh. Skupiny koček pak byly vystaveny různým zvukům z reproduktorů – z některých vycházely hlasy majitelů, kteří je volali jménem, z jiných vycházely hlasy cizích lidí, kteří je volali jménem, a z dalších se ozývaly jenom náhodné hluky.

Poté výzkumníci pouštěli zvuky odlišně, po dvojicích: jeden šel z reproduktoru uvnitř výběhu, druhý vycházel z reproduktoru mimo výběh. Při přehrávání zvuků nechali výzkumníci dobrovolné pozorovatele hodnotit míru překvapení, kterou každá kočka projevila.

Po vyhodnocení údajů vědci zjistili, že kočky vyjadřovaly překvapení, když uslyšely hlas svého majitele nejprve uvnitř ohrady a pak náhle mimo ni. To jim zřejmě naznačovalo, že se člověk náhle okamžitě „teleportoval“ z jednoho místa na druhé. Co to o kočkách vypovídá? Podle vědců vypadaly překvapeně, protože sledovaly, kde by se měl člověk nacházet – vytvářely si zřejmě v hlavě mentální mapu svého okolí, která zahrnovala i lidi, kteří s nimi žili.

Taková činnost je pro kočky velmi  náročná, vznik podobné mentální mapy je totiž značně náročný výkon, jehož většina zvířat není schopná. U koček by to naznačovalo, že tato zvířata nejsou vůči svému okolí ani zdaleka tak lhostejná, jak by to mohlo vypadat – jen svůj zájem příliš neprojevují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 7 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...