Keňští pytláci mají problém: porážejí je moderní technologie

Ve slavné keňské národní rezervaci Masari Mara zavedli novou technologii proti pytlákům. 26 zadržených v posledních dnech dokazuje, že jde o nečekaně velký úspěch.

Světový fond na ochranu přírody (WWF) informoval o tom, že zavedení nové protipytlácké technologie se vyplatilo. Systém je založený na kombinaci termálního zobrazování a softwaru na detekování lidí. Přímo v severozápadní části parku, kde se systém posledních devět měsíců testuje, bylo zadrženo 24 pytláků, další dva byli chyceni v jiné části Keni.

„Strážci parku mají konečně pomoc, kterou tak zoufale potřebovali. Tato průkopnická technologie jim umožňuje hledat pytláky 24 hodin denně, a to třeba i uprostřed noci a na dva kilometry. Konečně máme v tomto boji nějakou výhodu a můžeme zastavit zločiny vůči přírodě v celé oblasti,“ uvedl Colby Loucks, který vede v WWF Crime Technology Project.

Tato termální technologie byla doposud používána jen armádami a bezpečnostními složkami - strážci parků se k ní dostávají úplně poprvé. „Díky ní se teď už pytláci a pašeráci neukryjí ve tmě,“ potvrdil Loucks. Systém je založen na infračervené kameře vybavené programem, který rozezná pytláky podle jejich tělesné teploty. Podle zprávy WWF se od března, kdy začala být tato technologie používána, zcela změnil přístup ochránců parku vůči pytlákům.

Národní rezervace Masai Mara je rozsáhlé chráněné území na jihozápadě Keni, která na jihu přechází v národní park Serengeti v Tanzanii. Název rezervace je po Masajích, původních obyvatelích této oblasti, a místní řece Mara. Rezervace je slavná díky každoročnímu stěhování kopytníků (zejm. pakoňů a zeber) mezi parky Masai Mara a Serengeti, které probíhá každé září a říjen; stěhování je tak rozsáhlé, že je nazýváno Velké stěhování.

Rangeři mohou pomocí této infrakamery navigovat svoje jednotky k pytlákům a díky tomu se k nim mohou dostat velmi rychle, a přitom nepozorováni. Jsou tak schopní chytit je v podstatě přímo při činu, takže je rovnou mohou obvinit.

„Tato technologie je neocenitelná pro naši schopnost monitorovat rezervaci. Že můžeme rozeznat pytláky i v noci a na velkou vzdálenost, je prostě jedinečné,“ uvedl ředitel neziskové organizace Mara Conservancy Brian Heath.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 10 hhodinami

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 13 hhodinami

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 17 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
16. 4. 2026
Načítání...