Kde je planeta znečištěná nejvíc? Ukazuje to interaktivní mapa Světové zdravotnické organizace

Přes 90 procent světové populace žije ve znečištěném ovzduší, tvrdí zpráva Světové zdravotnické organizace.

Naprostá většina obyvatel planety, 92 procent, žije v místech, kde znečištění ovzduší překračuje limity stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Uvádí to zpráva, kterou dnes zveřejnilo ženevské sídlo organizace. 

Podívejte se na interaktivní mapu znečištění:

„Je nutná rychlá akce proti znečištění ovzduší. Různá řešení existují, především změnou dopravních systémů, řešením pevného odpadu, používáním čistých paliv v domácnostech a používáním obnovitelných energií a snižováním emisí v průmyslu,“ prohlásila ředitelka odboru veřejného zdraví ve WHO Maria Neiraová.

Problematické prachové částice

  • Světová zdravotnická organizace je agentura Organizace spojených národů. Je koordinační autoritou v mezinárodním veřejném zdraví. Centrálu má v Ženevě ve Švýcarsku. WHO byla založena Spojenými národy 7. dubna 1948.

Autoři zprávy se zaměřili na 3000 míst po celém světě, především na města. Dospěli k závěru, že až 92 procent světové populace žije v místech, kde je příliš velké množství polétavého prachu PM2,5. Tento pouhým okem neviditelný prach obsahuje škodliviny jako sulfáty, nitráty a oxid uhelnatý. Proniká hluboko do plic a kardiovaskulárního systému, čímž vážně ohrožuje lidské zdraví.

Pevné částice či (pevné) prachové částice (anglicky: particulates či particulate matter – PM) jsou drobné částice pevného skupenství rozptýlené ve vzduchu, které jsou tak malé, že mohou být unášeny vzduchem. Jejich zvýšená koncentrace může způsobovat závažné zdravotní problémy. Podílí se také na důležitých atmosférických dějích jako vznik vodních srážek a ovlivňují teplotní bilanci Země.

Průměrný světový roční limit WHO, který je pro velmi malé pevné částice PM2,5 deset mikrogramů na metr krychlový, je zvlášť překračován ve východním Středomoří, jihovýchodní Asii a ve východním Tichomoří.

Miliony mrtvých ročně

Znečištění vnějšího ovzduší ve světě je podle WHO spojeno s úmrtím zhruba tří milionů lidí ročně. Na 90 procent těchto úmrtí připadá na chudé země, dodává zpráva organizace. Ještě horší je situace, pokud se připočítají i čísla o vnitřním znečištění budov: roku 2012 na vnitřní a vnější znečištění podle WHO zemřelo 6,5 milionu lidí - tedy asi 11,6 procenta všech osob, které toho roku umřely. 

WHO zveřejnila v květnu žebříček znečištění ovzduší, podle kterého Česko patří do regionu s nejlepší kvalitou ovzduší na světě. Z měst v ČR byly nejhůře hodnoceny Havířov a Český Těšín.

České ministerstvo životního prostředí loni uvedlo, že ovzduší v ČR nadále nejvíce znečišťuje polétavý prach a rakovinotvorný benzo(a)pyren. V místech, která zatěžuje doprava, zejména v Praze, v Brně a v Ostravě, se k nim podle úřadu přidává oxid dusičitý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
15. 2. 2026

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
14. 2. 2026

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026
Načítání...