Káva mění vnímání chuti u lidí. A možná funguje jako placebo, naznačuje nový výzkum

O žádném jiném nápoji neexistuje více studií než o kávě. Informace o její prospěšnosti nebo naopak nevhodnosti se značně liší. Nyní přichází další práce, která ukazuje, že káva nás mění i v tom nejméně očekávaném ohledu.

Přestože tak často konzumujeme kávu, o její chuti se toho ví překvapivě málo – většina výzkumů se týkala spíše jejího vlivu na kardiovaskulární systém nebo toho, jak povzbuzuje člověka k vyšším výkonům. Přitom podle nejnovější studie vědců z Cornell University má káva velmi pozoruhodné účinky i v tomto ohledu.

Vědci si nejprve všimli, že kofein blokuje chemikálii jménem adenosin. U myší pak zaznamenali, že má vliv i na jejich chuť. Když to pak testovali na lidech, potvrdilo se to: kofein ovlivňuje, jak jeho konzumenti vnímají sladké – a to nejen v kávě, ale i v jiných potravinách. Studie současně naznačuje, že řada z účinků kávy by mohla být jen na úrovni placeba.

Výzkumníci testovali 107 dobrovolníků z Cornellovy univerzity. Polovina z nich pila slazenou kávu bez kofeinu, druhá také – ale té tam vědci tajně podstrčili 200 miligramů kofeinu.

Přestože byla káva vždy oslazena stejným množstvím cukru, skupina, která pila kávu opravdu bez kofeinu, ji označovala jako sladší. „Když pijete kávu s kofeinem, zjevně to nějak ovlivňuje vaši chuť – a tento efekt trvá docela dlouho,“ uvedl autor studie Robin Dando v tiskovém prohlášení. Jeho práce vyšla v odborném časopise Journal of Food Science na konci srpna.

Nejzajímavější je, že káva s kofeinem takto působila pouze na receptory vnímání sladké chuti, na ostatní neměla vůbec žádný vliv: tedy na hořké, slané, kyselé ani na umami.

  • Umami je vedle čtyř základních (lidských) chutí (sladká, hořká, slaná a kyselá) pátou chutí. Název je odvozený z japonštiny (umai, česky chutný, delikátní). Specifický chuťový receptor pro umami taste-mGluR4 byl objeven v roce 2000 a vnímá v jídle obsaženou aminokyselinu – kyselinu glutamovou nebo její soli (glutamáty).
  • Chuť umami je obsažena v potravinách, které konzumujeme běžně. Jedná se například o maso, ryby, sýry a zeleninu (např. zralá rajčata, celer, špenát). První potravina s chutí umami, se kterou se člověk setká, je mateřské mléko.

Ale ani to ještě není všechno. Vědci lidem, kteří se kávy napili, dali ještě jednu otázku: zda se cítí více nabití energií. Obě skupiny odpovídaly velmi podobně – efekt kávy s kofeinem i bez něj byl tedy víceméně stejný. Podle vědců to naznačuje, že účinek pití kávy může být do značné míry založen na efektu placeba, respektive možná spočívá už jen v tom, že člověk najde čas se na chvíli zastavit a vypije si teplý nápoj.

Možné také je, že si lidé vytvoří na kávu reflex – chuť a vůně v nich spouští reakci, která se projevuje tím, že posiluje pozornost nebo aktivitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
před 21 hhodinami

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
14. 2. 2026

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
13. 2. 2026

USA opouštějí vědecký argument v přístupu ke klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
12. 2. 2026Aktualizováno13. 2. 2026

Cestu miniaturních vačnatců do mateřské kapsy se vědcům poprvé podařilo natočit

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.
12. 2. 2026
Doporučujeme

Švýcarští inženýři stvořili robota z mrtvých těl krevet

Místo kovu ocasy krevet. Tak vypadá nový robotický systém vytvořený vědci ze Švýcarska, který umí jemně uchopovat různé předměty, ale když je zapotřebí, tak dokonce i plave.
12. 2. 2026
Načítání...