Karina Movsesjan: Devatenáctiletá česká studentka je na stopě stárnutí

27 minut
Karina Movsesjan ve Vědeckém interview
Zdroj: ČT24

Chtěla by umět prodloužit lidský život. Vyhrála dvě světově nejproslulejší soutěže pro mladé vědce. Zkoumá protein, který by mohl odhalit rozdíl mezi normální a nádorovou buňkou. A je jí devatenáct let.

Narodila se sice v Kyrgyzstánu, ale z té doby si nic nepamatuje – do České republiky se její rodiče přistěhovali, když jí byly dva roky, v Karlových Varech si otevřeli restauraci a penzion. Už na základní škole se rozhodla věnovat vědě a hned na Prvním českém gymnáziu v Karlových Varech si našla vědeckou specializaci.

RAD51 je protein, který dokáže bezchybně opravovat DNA – a současně je to hlavní vědecké téma Kariny Movsesjan. Díky jeho výzkumu vstoupila do světové vědy a sbírá ocenění po celém světě.

  • 6/2016 vyhrála krajské a celostátní kolo Středoškolské odborné činnosti pro mladé vědce v oboru biologie.
    11/2016 titul Česká hlavička, laureátka ceny SANITAS obor: Život a zdraví člověka
    12/2016 cena Nadačního fondu Jaroslava Heyrovského
    4/2017 cena Učené společnosti ČR v kategorii středoškolský student
    4/2017 vítězka Expo Science AMAVET 2017
    5/2017 vyhrála dvě první místa na mezinárodní soutěži Intel ISEF 2017 v Los Angeles
    Kategorie: First Award a Best of Category Award a zvláštní ocenění Dudley R. Herschbach SIYSS – účast na Seaborgově semináři ve Stockholmu, který se koná každoročně u příležitosti udílení Nobelových cen
    26. 9. 2017 hlavní vítězka 29. ročníku soutěže o nejlepšího mladého evropského vědce (European Union Contest for Young Scientists – EUCYS

Že se chce věnovat molekulární biologii a biochemii, pochopila už na základní škole, konkrétně v deváté třídě.

„Zpočátku mě zajímaly obecně přírodní vědy, poté jsme přemýšlela o tom, co nám jednotlivé obory můžou dát, to se přiznám, když jsem viděla zeleně fluoreskující opici anebo myš s uchem na zádech, tak mi došlo co všechno bychom mohli dělat – pokud bychom porozuměli všem těm biologickým procesům a jak bychom mohli všechny tyto poznatky využít pro zkvalitnění lidského života, tak to pro mě bylo naprosto jasné, že bych se nemohla věnovat ničemu jinému,“ uvedla.

Můžeme stárnout pomaleji

Jejím hlavím cílem je poznání stárnutí – nechce, aby člověk neumíral, ale to, aby člověk žil delší dobu zdravý a bez nemocí typických pro stáří.

„Já tady nevidím tak velký etický problém. Určitě by se změnil zdravotní systém a všechno by se posunulo, lidé by žili déle, měli by delší čas na založení rodiny a měli by delší a kvalitnější život,“ popisuje, jak by mohl vypadat svět, kdyby její práce uspěla. Zajímavé totiž je, že zatímco u modelových organismů, které se používají v laboratořích (jako jsou třeba hlístice) se daří prodlužovat život až desetinásobně, u lidí se to zatím nedaří. A právě to by chtěla změnit.

Její práce tento potenciál opravdu má, sama ho popsala takto: „Pokud bychom pochopili, jak ty jednotlivé mechanismy fungují a jak ty mechanismy ovlivňují ten protein, potom bychom mohli cíleně vybrat léčby, které cílí na ten defekt, který ty mutace způsobuje a který vlastně není normálně v buňkách. Mohli bychom rozlišit, které terapie by byly účinné a které ne.“

Kariéra v Brně

Tomuto základnímu výzkumu se věnuje v Brně, u docenta Lumíra Krejčího z Laboratoře rekombinace a DNA opravy na Masarykově univerzitě . Sama si ho vybrala, oslovila ho pomocí Skypu a on talentované středoškolačce nabídl, aby u něj pracovala.

Docent Krejčí o své talentované studentce říká: „Kariérně je nesmírně talentovaná, jednak má v hlavě srovnáno, čeho chce dosáhnout, už v tak raném věku. Je nesmírně inteligentní. Je schopna se orientovat v problematice, a to na světové úrovni. Je schopna ty věci v laboratoři manuálně vytvořit, a to v nesmírně velké kvalitě, takže nemyslím si, že přeskakuje jenom vrstevníky a nebojím se říct, že je schopna přeskočit generaci. Ta práce, za kterou získala ocenění je jenom zlomek, co Karin byla schopna vyprodukovat. V současné době pracuje na třech projektech, které jsou provázané, a tím nosným tématem je pochopení mechanismu, jak mutace jednoho z klíčových proteinů, který se podílí na stavbě genomu, vede ke vzniku celé řady nádorových onemocnění.“

Přestože má Karina Movsesjan velké množství nabídek ze zahraničí, v Brně je naprosto spokojená a tamní laboratoř jí plně vyhovuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jak osídlit galaxii? Stačí migrovat lidstvo k černé díře, navrhuje vědec

Vědeckofantastické představy o galaktické budoucnosti lidstva narušuje tvrdá realita fyziky: brání tomu obří vzdálenosti mezi hvězdami a neschopnost přiblížit se k rychlosti světla. Nová studie teď popsala, jak tyto nevýhody využít.
před 2 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 23 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
včera v 13:00

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
včera v 11:00

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
včera v 10:03

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026
Načítání...