Karina Movsesjan: Devatenáctiletá česká studentka je na stopě stárnutí

27 minut
Karina Movsesjan ve Vědeckém interview
Zdroj: ČT24

Chtěla by umět prodloužit lidský život. Vyhrála dvě světově nejproslulejší soutěže pro mladé vědce. Zkoumá protein, který by mohl odhalit rozdíl mezi normální a nádorovou buňkou. A je jí devatenáct let.

Narodila se sice v Kyrgyzstánu, ale z té doby si nic nepamatuje – do České republiky se její rodiče přistěhovali, když jí byly dva roky, v Karlových Varech si otevřeli restauraci a penzion. Už na základní škole se rozhodla věnovat vědě a hned na Prvním českém gymnáziu v Karlových Varech si našla vědeckou specializaci.

RAD51 je protein, který dokáže bezchybně opravovat DNA – a současně je to hlavní vědecké téma Kariny Movsesjan. Díky jeho výzkumu vstoupila do světové vědy a sbírá ocenění po celém světě.

  • 6/2016 vyhrála krajské a celostátní kolo Středoškolské odborné činnosti pro mladé vědce v oboru biologie.
    11/2016 titul Česká hlavička, laureátka ceny SANITAS obor: Život a zdraví člověka
    12/2016 cena Nadačního fondu Jaroslava Heyrovského
    4/2017 cena Učené společnosti ČR v kategorii středoškolský student
    4/2017 vítězka Expo Science AMAVET 2017
    5/2017 vyhrála dvě první místa na mezinárodní soutěži Intel ISEF 2017 v Los Angeles
    Kategorie: First Award a Best of Category Award a zvláštní ocenění Dudley R. Herschbach SIYSS – účast na Seaborgově semináři ve Stockholmu, který se koná každoročně u příležitosti udílení Nobelových cen
    26. 9. 2017 hlavní vítězka 29. ročníku soutěže o nejlepšího mladého evropského vědce (European Union Contest for Young Scientists – EUCYS

Že se chce věnovat molekulární biologii a biochemii, pochopila už na základní škole, konkrétně v deváté třídě.

„Zpočátku mě zajímaly obecně přírodní vědy, poté jsme přemýšlela o tom, co nám jednotlivé obory můžou dát, to se přiznám, když jsem viděla zeleně fluoreskující opici anebo myš s uchem na zádech, tak mi došlo co všechno bychom mohli dělat – pokud bychom porozuměli všem těm biologickým procesům a jak bychom mohli všechny tyto poznatky využít pro zkvalitnění lidského života, tak to pro mě bylo naprosto jasné, že bych se nemohla věnovat ničemu jinému,“ uvedla.

Můžeme stárnout pomaleji

Jejím hlavím cílem je poznání stárnutí – nechce, aby člověk neumíral, ale to, aby člověk žil delší dobu zdravý a bez nemocí typických pro stáří.

„Já tady nevidím tak velký etický problém. Určitě by se změnil zdravotní systém a všechno by se posunulo, lidé by žili déle, měli by delší čas na založení rodiny a měli by delší a kvalitnější život,“ popisuje, jak by mohl vypadat svět, kdyby její práce uspěla. Zajímavé totiž je, že zatímco u modelových organismů, které se používají v laboratořích (jako jsou třeba hlístice) se daří prodlužovat život až desetinásobně, u lidí se to zatím nedaří. A právě to by chtěla změnit.

Její práce tento potenciál opravdu má, sama ho popsala takto: „Pokud bychom pochopili, jak ty jednotlivé mechanismy fungují a jak ty mechanismy ovlivňují ten protein, potom bychom mohli cíleně vybrat léčby, které cílí na ten defekt, který ty mutace způsobuje a který vlastně není normálně v buňkách. Mohli bychom rozlišit, které terapie by byly účinné a které ne.“

Kariéra v Brně

Tomuto základnímu výzkumu se věnuje v Brně, u docenta Lumíra Krejčího z Laboratoře rekombinace a DNA opravy na Masarykově univerzitě . Sama si ho vybrala, oslovila ho pomocí Skypu a on talentované středoškolačce nabídl, aby u něj pracovala.

Docent Krejčí o své talentované studentce říká: „Kariérně je nesmírně talentovaná, jednak má v hlavě srovnáno, čeho chce dosáhnout, už v tak raném věku. Je nesmírně inteligentní. Je schopna se orientovat v problematice, a to na světové úrovni. Je schopna ty věci v laboratoři manuálně vytvořit, a to v nesmírně velké kvalitě, takže nemyslím si, že přeskakuje jenom vrstevníky a nebojím se říct, že je schopna přeskočit generaci. Ta práce, za kterou získala ocenění je jenom zlomek, co Karin byla schopna vyprodukovat. V současné době pracuje na třech projektech, které jsou provázané, a tím nosným tématem je pochopení mechanismu, jak mutace jednoho z klíčových proteinů, který se podílí na stavbě genomu, vede ke vzniku celé řady nádorových onemocnění.“

Přestože má Karina Movsesjan velké množství nabídek ze zahraničí, v Brně je naprosto spokojená a tamní laboratoř jí plně vyhovuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
před 15 hhodinami

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
včera v 09:00

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025

Kdy a kde bude na Štědrý den sněžit? Podívejte se na přehlednou mapu

Na některých místech Česka by mohlo na Vánoce sněžit. Nebude jich mnoho, sněhu bude spíše málo, ale naděje na bílou pokrývku existuje.
23. 12. 2025
Načítání...