Kapavka se změnila a antibiotika proti ní nezabírají. Urychleně potřebujeme nový lék, volá WHO

Sexuálně přenosné choroby už dávno nejsou takovou hrozbou jako v minulosti. V civilizovaných zemích se nějakou z nich nakazí během života téměř polovina lidí – umírá na ně ale již jen málokdo. Dokonce i virus HIV, který býval ještě před pár lety rozsudkem smrti, se podařilo zkrotit; mimo jiné i zásluhou českých vědců.

Ale příroda se nedá porazit tak snadno. Na začátku července vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) zprávu, ve které varuje, že kapavka začíná odolávat antibiotikům. Vědci k tomu dospěli na základě zpracovaných údajů ze 77 zemí celého světa. Kapavkou přitom ročně onemocní asi 78 milionů lidí.

Výjimkou není ani Česká republika. V posledních šesti letech se i u nás zvyšuje počet pacientů s kapavkou, a to ze 709 na 1527 v roce 2016. „To souvisí s tím, že kapavka je někdy dnes už rezistentní k určitým antibiotikům, ale i s pracovním úsilím lékařů a lepšími diagnostickými metodami,“ uvedla Hana Zákoucká ze Státního zdravotního ústavu.

6 minut
Horizont ČT24: Rezistenci na antibiotika má vyřešit vývoj nových léků
Zdroj: ČT24

Tato krize vznikala a vyvíjela se řadu let. Už roku 2015 vyšla studie, která poprvé popsala, že snaha zlepšit účinnost léků proti bakterii Neisseria gonorrhoeae, jež způsobuje kapavku, nezabírá.

Jak se tato choroba léčila čím dál více antibiotiky, tak se bakterie učila jim odolávat. Stejný problém zaznamenávají všechna antibiotika – čím více bakterie interagují s lékem, tím snadněji se odolnost vůči antibiotikům mezi nimi šíří.

Roku 2013 doporučil americký úřad Center for Disease Control and Prevention jako ideální léčbu kombinování dvou druhů antibiotik, ale to fungovalo jen krátce. Roku 2015 se naučily bakterie odolávat lépe i tomuto triku.

„Bakterie způsobující kapavku jsou výjimečně chytré. Pokaždé, když na ně použijeme jiný typ antibiotik, tak se vyvinou, aby jim příště odolaly,“ uvedla v tiskovém prohlášení Teodora Wi z WHO. „Tyto případy ale mohou být jen vrcholem ledovce, protože systémy diagnózy infekcí špatně fungují v chudších zemích – a právě tam je kapavka nejrozšířenější.“

Co se dá dělat?

WHO volá po rychlém vývoji nových antibiotik, která by mohla posílit obrannou linii, která se bortí. Ve vývoji jsou zatím jen tři taková léčiva – především proto, že antibiotika nejsou pro velké farmakologické korporace velkým zdrojem příjmů; nedá se na nich moc vydělat. Lidé je užívají jen krátce a lékaři by je měli předepisovat co nejméně.

I nová antibiotika jsou však pouze dočasným řešením, je jisté, že si bakterie jednou vybudují rezistenci i proti nim. Ideální by tedy podle WHO bylo, aby vzniklo očkování proti kapavce – v současné době nic takového zatím neexistuje.

Na rozdíl od jiných nemocí se dá u těch sexuálně přenosných riziko snížit výběrem partnera a také používáním správných druhů ochrany. Lékaři důrazně vyzývají k obezřetnému chování při výběru sexuálního partnera.

Doporučují udržovat dlouhodobé partnerské vztahy, seznámit se s partnerovým zdravotním stavem a používat kondomy a podobné druhy bariérové ochrany i při orálním sexu. Kapavka (a syfilis) jsou totiž na rozdíl od viru HIV přenosné i tímto způsobem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
před 17 hhodinami

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
7. 11. 2025

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
7. 11. 2025

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
7. 11. 2025

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
6. 11. 2025

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
6. 11. 2025

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
6. 11. 2025

Při průzkumu D55 u Přerova našli archeologové pozůstatky pravěkých vesnic

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Výzkum, který navazuje na skrývky ornice, odhalil přes tři sta archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou. Mezi nejzajímavější nálezy patří rozsáhlý takzvaný hliník ze střední doby bronzové a celý půdorys neolitické stavby, informoval Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Stavba druhé části této dálnice by měla začít příští rok.
6. 11. 2025
Načítání...