Kapavka se změnila a antibiotika proti ní nezabírají. Urychleně potřebujeme nový lék, volá WHO

Sexuálně přenosné choroby už dávno nejsou takovou hrozbou jako v minulosti. V civilizovaných zemích se nějakou z nich nakazí během života téměř polovina lidí – umírá na ně ale již jen málokdo. Dokonce i virus HIV, který býval ještě před pár lety rozsudkem smrti, se podařilo zkrotit; mimo jiné i zásluhou českých vědců.

Ale příroda se nedá porazit tak snadno. Na začátku července vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) zprávu, ve které varuje, že kapavka začíná odolávat antibiotikům. Vědci k tomu dospěli na základě zpracovaných údajů ze 77 zemí celého světa. Kapavkou přitom ročně onemocní asi 78 milionů lidí.

Výjimkou není ani Česká republika. V posledních šesti letech se i u nás zvyšuje počet pacientů s kapavkou, a to ze 709 na 1527 v roce 2016. „To souvisí s tím, že kapavka je někdy dnes už rezistentní k určitým antibiotikům, ale i s pracovním úsilím lékařů a lepšími diagnostickými metodami,“ uvedla Hana Zákoucká ze Státního zdravotního ústavu.

6 minut
Horizont ČT24: Rezistenci na antibiotika má vyřešit vývoj nových léků
Zdroj: ČT24

Tato krize vznikala a vyvíjela se řadu let. Už roku 2015 vyšla studie, která poprvé popsala, že snaha zlepšit účinnost léků proti bakterii Neisseria gonorrhoeae, jež způsobuje kapavku, nezabírá.

Jak se tato choroba léčila čím dál více antibiotiky, tak se bakterie učila jim odolávat. Stejný problém zaznamenávají všechna antibiotika – čím více bakterie interagují s lékem, tím snadněji se odolnost vůči antibiotikům mezi nimi šíří.

Roku 2013 doporučil americký úřad Center for Disease Control and Prevention jako ideální léčbu kombinování dvou druhů antibiotik, ale to fungovalo jen krátce. Roku 2015 se naučily bakterie odolávat lépe i tomuto triku.

„Bakterie způsobující kapavku jsou výjimečně chytré. Pokaždé, když na ně použijeme jiný typ antibiotik, tak se vyvinou, aby jim příště odolaly,“ uvedla v tiskovém prohlášení Teodora Wi z WHO. „Tyto případy ale mohou být jen vrcholem ledovce, protože systémy diagnózy infekcí špatně fungují v chudších zemích – a právě tam je kapavka nejrozšířenější.“

Co se dá dělat?

WHO volá po rychlém vývoji nových antibiotik, která by mohla posílit obrannou linii, která se bortí. Ve vývoji jsou zatím jen tři taková léčiva – především proto, že antibiotika nejsou pro velké farmakologické korporace velkým zdrojem příjmů; nedá se na nich moc vydělat. Lidé je užívají jen krátce a lékaři by je měli předepisovat co nejméně.

I nová antibiotika jsou však pouze dočasným řešením, je jisté, že si bakterie jednou vybudují rezistenci i proti nim. Ideální by tedy podle WHO bylo, aby vzniklo očkování proti kapavce – v současné době nic takového zatím neexistuje.

Na rozdíl od jiných nemocí se dá u těch sexuálně přenosných riziko snížit výběrem partnera a také používáním správných druhů ochrany. Lékaři důrazně vyzývají k obezřetnému chování při výběru sexuálního partnera.

Doporučují udržovat dlouhodobé partnerské vztahy, seznámit se s partnerovým zdravotním stavem a používat kondomy a podobné druhy bariérové ochrany i při orálním sexu. Kapavka (a syfilis) jsou totiž na rozdíl od viru HIV přenosné i tímto způsobem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 13 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 14 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 16 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 17 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 19 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...