Sexuálně přenosné choroby už dávno nejsou takovou hrozbou jako v minulosti. V civilizovaných zemích se nějakou z nich nakazí během života téměř polovina lidí – umírá na ně ale již jen málokdo. Dokonce i virus HIV, který býval ještě před pár lety rozsudkem smrti, se podařilo zkrotit; mimo jiné i zásluhou českých vědců.
Ale příroda se nedá porazit tak snadno. Na začátku července vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) zprávu, ve které varuje, že kapavka začíná odolávat antibiotikům. Vědci k tomu dospěli na základě zpracovaných údajů ze 77 zemí celého světa. Kapavkou přitom ročně onemocní asi 78 milionů lidí.
Výjimkou není ani Česká republika. V posledních šesti letech se i u nás zvyšuje počet pacientů s kapavkou, a to ze 709 na 1527 v roce 2016. „To souvisí s tím, že kapavka je někdy dnes už rezistentní k určitým antibiotikům, ale i s pracovním úsilím lékařů a lepšími diagnostickými metodami,“ uvedla Hana Zákoucká ze Státního zdravotního ústavu.
Tato krize vznikala a vyvíjela se řadu let. Už roku 2015 vyšla studie, která poprvé popsala, že snaha zlepšit účinnost léků proti bakterii Neisseria gonorrhoeae, jež způsobuje kapavku, nezabírá.
Jak se tato choroba léčila čím dál více antibiotiky, tak se bakterie učila jim odolávat. Stejný problém zaznamenávají všechna antibiotika – čím více bakterie interagují s lékem, tím snadněji se odolnost vůči antibiotikům mezi nimi šíří.
Roku 2013 doporučil americký úřad Center for Disease Control and Prevention jako ideální léčbu kombinování dvou druhů antibiotik, ale to fungovalo jen krátce. Roku 2015 se naučily bakterie odolávat lépe i tomuto triku.
„Bakterie způsobující kapavku jsou výjimečně chytré. Pokaždé, když na ně použijeme jiný typ antibiotik, tak se vyvinou, aby jim příště odolaly,“ uvedla v tiskovém prohlášení Teodora Wi z WHO. „Tyto případy ale mohou být jen vrcholem ledovce, protože systémy diagnózy infekcí špatně fungují v chudších zemích – a právě tam je kapavka nejrozšířenější.“
Co se dá dělat?
WHO volá po rychlém vývoji nových antibiotik, která by mohla posílit obrannou linii, která se bortí. Ve vývoji jsou zatím jen tři taková léčiva – především proto, že antibiotika nejsou pro velké farmakologické korporace velkým zdrojem příjmů; nedá se na nich moc vydělat. Lidé je užívají jen krátce a lékaři by je měli předepisovat co nejméně.
I nová antibiotika jsou však pouze dočasným řešením, je jisté, že si bakterie jednou vybudují rezistenci i proti nim. Ideální by tedy podle WHO bylo, aby vzniklo očkování proti kapavce – v současné době nic takového zatím neexistuje.
Na rozdíl od jiných nemocí se dá u těch sexuálně přenosných riziko snížit výběrem partnera a také používáním správných druhů ochrany. Lékaři důrazně vyzývají k obezřetnému chování při výběru sexuálního partnera.
Doporučují udržovat dlouhodobé partnerské vztahy, seznámit se s partnerovým zdravotním stavem a používat kondomy a podobné druhy bariérové ochrany i při orálním sexu. Kapavka (a syfilis) jsou totiž na rozdíl od viru HIV přenosné i tímto způsobem.
