Kapavka se změnila a antibiotika proti ní nezabírají. Urychleně potřebujeme nový lék, volá WHO

Sexuálně přenosné choroby už dávno nejsou takovou hrozbou jako v minulosti. V civilizovaných zemích se nějakou z nich nakazí během života téměř polovina lidí – umírá na ně ale již jen málokdo. Dokonce i virus HIV, který býval ještě před pár lety rozsudkem smrti, se podařilo zkrotit; mimo jiné i zásluhou českých vědců.

Ale příroda se nedá porazit tak snadno. Na začátku července vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) zprávu, ve které varuje, že kapavka začíná odolávat antibiotikům. Vědci k tomu dospěli na základě zpracovaných údajů ze 77 zemí celého světa. Kapavkou přitom ročně onemocní asi 78 milionů lidí.

Výjimkou není ani Česká republika. V posledních šesti letech se i u nás zvyšuje počet pacientů s kapavkou, a to ze 709 na 1527 v roce 2016. „To souvisí s tím, že kapavka je někdy dnes už rezistentní k určitým antibiotikům, ale i s pracovním úsilím lékařů a lepšími diagnostickými metodami,“ uvedla Hana Zákoucká ze Státního zdravotního ústavu.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Rezistenci na antibiotika má vyřešit vývoj nových léků
Zdroj: ČT24

Tato krize vznikala a vyvíjela se řadu let. Už roku 2015 vyšla studie, která poprvé popsala, že snaha zlepšit účinnost léků proti bakterii Neisseria gonorrhoeae, jež způsobuje kapavku, nezabírá.

Jak se tato choroba léčila čím dál více antibiotiky, tak se bakterie učila jim odolávat. Stejný problém zaznamenávají všechna antibiotika – čím více bakterie interagují s lékem, tím snadněji se odolnost vůči antibiotikům mezi nimi šíří.

Roku 2013 doporučil americký úřad Center for Disease Control and Prevention jako ideální léčbu kombinování dvou druhů antibiotik, ale to fungovalo jen krátce. Roku 2015 se naučily bakterie odolávat lépe i tomuto triku.

„Bakterie způsobující kapavku jsou výjimečně chytré. Pokaždé, když na ně použijeme jiný typ antibiotik, tak se vyvinou, aby jim příště odolaly,“ uvedla v tiskovém prohlášení Teodora Wi z WHO. „Tyto případy ale mohou být jen vrcholem ledovce, protože systémy diagnózy infekcí špatně fungují v chudších zemích – a právě tam je kapavka nejrozšířenější.“

Co se dá dělat?

WHO volá po rychlém vývoji nových antibiotik, která by mohla posílit obrannou linii, která se bortí. Ve vývoji jsou zatím jen tři taková léčiva – především proto, že antibiotika nejsou pro velké farmakologické korporace velkým zdrojem příjmů; nedá se na nich moc vydělat. Lidé je užívají jen krátce a lékaři by je měli předepisovat co nejméně.

I nová antibiotika jsou však pouze dočasným řešením, je jisté, že si bakterie jednou vybudují rezistenci i proti nim. Ideální by tedy podle WHO bylo, aby vzniklo očkování proti kapavce – v současné době nic takového zatím neexistuje.

Na rozdíl od jiných nemocí se dá u těch sexuálně přenosných riziko snížit výběrem partnera a také používáním správných druhů ochrany. Lékaři důrazně vyzývají k obezřetnému chování při výběru sexuálního partnera.

Doporučují udržovat dlouhodobé partnerské vztahy, seznámit se s partnerovým zdravotním stavem a používat kondomy a podobné druhy bariérové ochrany i při orálním sexu. Kapavka (a syfilis) jsou totiž na rozdíl od viru HIV přenosné i tímto způsobem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Minutu po minutěArtemis II odstartovala na cestu k Měsíci

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala na cestu kolem Měsíce. Česká televize start rakety vysílala živě.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 8 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 11 hhodinami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 11 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
před 18 hhodinami

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
31. 3. 2026

Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.
31. 3. 2026
Načítání...