Kanadští vědci popsali novou metodou, kolik lidské moči je v bazénech

Studii, která měla změřit, jak moc lidé močí do bazénů, vytvořili vědci z kanadské University of Alberta. V průběhu tří týdnů měřili hodnoty moči v 31 bazénech a vířivkách ve dvou kanadských městech: stopy moči našli ve 100 procentech vzorků.

Podle měření vyšlo, že v jednom bazénu (velikosti třetiny olympijského bazénu) se nacházelo asi 75 litrů moči. V druhém měřeném bazénu, který byl o polovinu menší, bylo 30 litrů moči. „Naše studie přináší důkaz, že lidé močí do veřejných bazénů a vířivek,“ uvedla hlavní autorka práce Lindsay Blackstocková. Číslo 75 litrů na bazén zní sice jako obrovské, ale měřený bazén měl objem 830 000 litrů, jde tedy vlastně jen o kapku v moři.

Ještě mnohem horší údaje však vědci naměřili ve vířivkách. Ta s vůbec nejvyšší hustotou moči (v hotelové vířivce) měla její koncentraci třikrát větší než u nejhoršího bazénu.

Jak vědci postupovali?

Množství moči ve vodě se obecně měří velmi špatně, proto si vědecký tým vymyslel vlastní metodu – biologové nepátrali přímo po moči, ale po acesulfamu draselném. Jde o syntetické sladidlo, které je v EU označováno jako E950. Využívá se jako náhradní sladidlo v potravinářství, pro vědce bylo zajímavé tím, že lidským zažívacím traktem projde nezměněné. Vylučuje se právě močením.

1 minuta
Dělníci čistí bazény a kontrolují zázemí
Zdroj: ČT24

Vědci ví, kolik množství acesulfamu se močí vyloučí, takže z jeho koncentrace v bazénu se dá velmi přesně odvodit, kolik moči muselo být vyloučeno. Jiná cesta, jak by se do bazénu mohl dostat, totiž neexistuje. Vědci nesledovali, kolik osob bazény navštěvovalo, takže nebyli schopní popsat, kolik lidí k tomu přispělo.

Kdo močí do vody?

Přestože by většina dospělých lidí otevřeně nepřiznala, že močí do vody, anonymní dotazníky ukázaly něco jiného. Roku 2012 zveřejnil vědecký časopis International Journal of Aquatic Research and Education studii, v níž se autoři ptali obyvatel USA, jaká je realita.

Její výsledky jsou v souladu s čísly, k nimž dospěli kanadští vědci. V dotazníku přiznalo 19 procent dotazovaných dospělých, že do vody doopravdy někdy močí. 43 procent dotázaných uvedlo, že se před vstupem do bazénu nesprchuje a 1 procento přiznalo, že do bazénu chodí, i když mají průjem nebo s nemocí. 11 procent lidí plave se silnou rýmou, 8 procent s otevřenou ránou.

9 minut
Zástupkyně hlavního hygienika o kontrole kvality vody ke koupání
Zdroj: ČT24

Při letních olympijských hrách v Londýně přiznalo několik profesionálních plavců, že do bazénu močí i oni. Pro deník Guardian to uvedl americký závodník Ryan Lochte: „Myslím, že v té chlorované vodě něco je – člověku se chce jít rovnou…“ Že je to přijatelné chování, potvrdil i slavný Michael Phelps.

Jak škodí moč v bazénu?

Moč samotná je prakticky sterilní (s výjimkou lidí s ledvinovými infekcemi nebo s infekcemi močového traktu), ale jsou v ní obsažené i látky, které mohou po kontaktu s bazénovou vodou vést k podráždění očí nebo vzniku respiračních problémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Význam setkání absolventů v digitální době klesá. Přesto mohou být jako psychický lék

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.
před 5 hhodinami

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
před 10 hhodinami

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
před 11 hhodinami

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
včera v 10:00

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
31. 5. 2025

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
31. 5. 2025

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
31. 5. 2025

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
31. 5. 2025
Načítání...