Kanadští vědci popsali novou metodou, kolik lidské moči je v bazénech

Studii, která měla změřit, jak moc lidé močí do bazénů, vytvořili vědci z kanadské University of Alberta. V průběhu tří týdnů měřili hodnoty moči v 31 bazénech a vířivkách ve dvou kanadských městech: stopy moči našli ve 100 procentech vzorků.

Podle měření vyšlo, že v jednom bazénu (velikosti třetiny olympijského bazénu) se nacházelo asi 75 litrů moči. V druhém měřeném bazénu, který byl o polovinu menší, bylo 30 litrů moči. „Naše studie přináší důkaz, že lidé močí do veřejných bazénů a vířivek,“ uvedla hlavní autorka práce Lindsay Blackstocková. Číslo 75 litrů na bazén zní sice jako obrovské, ale měřený bazén měl objem 830 000 litrů, jde tedy vlastně jen o kapku v moři.

Ještě mnohem horší údaje však vědci naměřili ve vířivkách. Ta s vůbec nejvyšší hustotou moči (v hotelové vířivce) měla její koncentraci třikrát větší než u nejhoršího bazénu.

Jak vědci postupovali?

Množství moči ve vodě se obecně měří velmi špatně, proto si vědecký tým vymyslel vlastní metodu – biologové nepátrali přímo po moči, ale po acesulfamu draselném. Jde o syntetické sladidlo, které je v EU označováno jako E950. Využívá se jako náhradní sladidlo v potravinářství, pro vědce bylo zajímavé tím, že lidským zažívacím traktem projde nezměněné. Vylučuje se právě močením.

Nahrávám video
Dělníci čistí bazény a kontrolují zázemí
Zdroj: ČT24

Vědci ví, kolik množství acesulfamu se močí vyloučí, takže z jeho koncentrace v bazénu se dá velmi přesně odvodit, kolik moči muselo být vyloučeno. Jiná cesta, jak by se do bazénu mohl dostat, totiž neexistuje. Vědci nesledovali, kolik osob bazény navštěvovalo, takže nebyli schopní popsat, kolik lidí k tomu přispělo.

Kdo močí do vody?

Přestože by většina dospělých lidí otevřeně nepřiznala, že močí do vody, anonymní dotazníky ukázaly něco jiného. Roku 2012 zveřejnil vědecký časopis International Journal of Aquatic Research and Education studii, v níž se autoři ptali obyvatel USA, jaká je realita.

Její výsledky jsou v souladu s čísly, k nimž dospěli kanadští vědci. V dotazníku přiznalo 19 procent dotazovaných dospělých, že do vody doopravdy někdy močí. 43 procent dotázaných uvedlo, že se před vstupem do bazénu nesprchuje a 1 procento přiznalo, že do bazénu chodí, i když mají průjem nebo s nemocí. 11 procent lidí plave se silnou rýmou, 8 procent s otevřenou ránou.

Nahrávám video
Zástupkyně hlavního hygienika o kontrole kvality vody ke koupání
Zdroj: ČT24

Při letních olympijských hrách v Londýně přiznalo několik profesionálních plavců, že do bazénu močí i oni. Pro deník Guardian to uvedl americký závodník Ryan Lochte: „Myslím, že v té chlorované vodě něco je – člověku se chce jít rovnou…“ Že je to přijatelné chování, potvrdil i slavný Michael Phelps.

Jak škodí moč v bazénu?

Moč samotná je prakticky sterilní (s výjimkou lidí s ledvinovými infekcemi nebo s infekcemi močového traktu), ale jsou v ní obsažené i látky, které mohou po kontaktu s bazénovou vodou vést k podráždění očí nebo vzniku respiračních problémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 8 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
včera v 11:11

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026
Načítání...