Australští vědci hlásí přelom – uložili informaci v podobě světla na počítačový čip jako zvukové vlny. Zjednodušeně řečeno, uložili blesk jako hrom.
Jako by změnili blesk na hrom. Vědci uložili světlo do počítače ve formě zvuku
Takový výzkum sice může vypadat velmi podivně, je však pro budoucnost civilizace zásadní. Je nutný pro přechod od dnešních elektronických počítačů, které jsou již na hranici fyzikálních možností, k něčemu modernějšímu – tedy počítačům, které pracují rychlostí světla.
Takové stroje mají potenciál až dvacetinásobného výkonu ve srovnání s nejrychlejšími počítači dneška. Navíc by ani nespotřebovávaly tolik energie a neprodukovaly tolik zbytkového tepla jako současné stroje. Jak to? Teoreticky by totiž zpracovávaly data ve formě fotonů, nikoliv elektronů jako dnes.
Na takových počítačích se již v současnosti pracuje v řadě velkých firem, například v Intelu nebo IBM. S tímto procesem je spojena celá řada komplikací technické povahy. Kódování informace do fotonů takovým problémem není – již nyní dokážeme posílat informace přes optické kabely. Mnohem složitější ale je donutit počítač, aby informace v podobě světla nějak zpracoval. Světlo je prostě příliš rychlé na to, aby je mikročipy byly s to využít.
Změna světla na zvuk je budoucnost počítačů
V současné době to řešíme tak, že se informace mění na elektrony, ale mnohem lepší variantou by bylo, kdybychom dokázali změnit světlené vlnění na vlnění zvukové. A přesně to se nyní podařilo expertům z univerzity v Sydney.
„Informace v našem čipu je akustická – v této formě se pohybuje mnohem výhodnější rychlostí než v optické podobě,“ uvedla šéfka projektu Birgit Stillerová. „Je to jako rozdíl mezi hromem a bleskem.“
Informace ve zvukové podobě spojují výhodu velké rychlosti a dostatečné pomalosti na to, aby se daly zpracovat. Navíc neprodukují teplo. „Jde o důležitý krok v oboru zpracování optických informací – tento koncept totiž splňuje všechny podmínky pro praktické využití,“ dodal další člen týmu Benjamin Eggleton.
Další podrobnosti o výzkumu uvádí odborný časopis Nature Communications, kde se objevily závěry výzkumu.