Jako by změnili blesk na hrom. Vědci uložili světlo do počítače ve formě zvuku

Australští vědci hlásí přelom – uložili informaci v podobě světla na počítačový čip jako zvukové vlny. Zjednodušeně řečeno, uložili blesk jako hrom.

Takový výzkum sice může vypadat velmi podivně, je však pro budoucnost civilizace zásadní. Je nutný pro přechod od dnešních elektronických počítačů, které jsou již na hranici fyzikálních možností, k něčemu modernějšímu – tedy počítačům, které pracují rychlostí světla.

Takové stroje mají potenciál až dvacetinásobného výkonu ve srovnání s nejrychlejšími počítači dneška. Navíc by ani nespotřebovávaly tolik energie a neprodukovaly tolik zbytkového tepla jako současné stroje. Jak to? Teoreticky by totiž zpracovávaly data ve formě fotonů, nikoliv elektronů jako dnes.

Na takových počítačích se již v současnosti pracuje v řadě velkých firem, například v Intelu nebo IBM. S tímto procesem je spojena celá řada komplikací technické povahy. Kódování informace do fotonů takovým problémem není – již nyní dokážeme posílat informace přes optické kabely. Mnohem složitější ale je donutit počítač, aby informace v podobě světla nějak zpracoval. Světlo je prostě příliš rychlé na to, aby je mikročipy byly s to využít.

Změna světla na zvuk je budoucnost počítačů

V současné době to řešíme tak, že se informace mění na elektrony, ale mnohem lepší variantou by bylo, kdybychom dokázali změnit světlené vlnění na vlnění zvukové. A přesně to se nyní podařilo expertům z univerzity v Sydney.

„Informace v našem čipu je akustická – v této formě se pohybuje mnohem výhodnější rychlostí než v optické podobě,“ uvedla šéfka projektu Birgit Stillerová. „Je to jako rozdíl mezi hromem a bleskem.“

Informace ve zvukové podobě spojují výhodu velké rychlosti a dostatečné pomalosti na to, aby se daly zpracovat. Navíc neprodukují teplo. „Jde o důležitý krok v oboru zpracování optických informací – tento koncept totiž splňuje všechny podmínky pro praktické využití,“ dodal další člen týmu Benjamin Eggleton.

Další podrobnosti o výzkumu uvádí odborný časopis Nature Communications, kde se objevily závěry výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 22 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...