Jaké jsou největší hrozby a výzvy, jimž lidstvo čelí? Odpovídali přední čeští vědci

Změní náš svět více roboti a umělé inteligence, nebo nanotechnologie a lasery? A čím se bude živit 10 miliard obyvatel planety? Klíčová témata naší budoucnosti řešili vědci z Akademie věd.

V Týdnu vědy a techniky se uskutečnila řada kvalitních přednášek, během nichž se světově uznávaní odborníci setkávali s veřejností a ukazovali, kudy se vydat do budoucnosti, jaké vědecké obory jsou nejperspektivnější a jakým hrozbám naše civilizace čelí.

Na nejzajímavější přednášky se můžete podívat zde:

Potraviny pro budoucnost: Čím nakrmíme lidstvo?
Zhruba 30 druhů rostlin zajišťuje 90 procent naší výživy. Navíc dvě třetiny energie získává lidstvo z pouhých čtyř plodin – je to pšenice, rýže, kukuřice a sója. Dnes na planetě žije 7,3 miliardy lidí, v roce 2050 to bude podle odhadů OSN skoro 10 miliard. Jak zajistit dostatek potravin? Jak vznikají a jak mohou situaci změnit geneticky modifikované plodiny? A jak musíme změnit své chování my – spotřebitelé?

Superlasery jsou branou k budoucnosti
Vedoucí centra HiLASE Tomáš Mocek a vedoucí laserových technologií na ELI Beamlines Bedřich Rus. Oba stáli u počátků úspěšného českého laserového systému Pals v 90. letech. Každý z nich pak inicializoval vybudování jednoho ze špičkových laserových center, ELI Beamlines a HiLASE, která jsou největší investicí do vědecké infrastruktury v historii naší země. Jaké je to pracovat na vývoji nejvýkonnějších laserů světa a jaká byla cesta ke spuštění první laserů v centrech? Jak se z vědce stane manažer a jaká je budoucnost laserového výzkumu u nás? 

Civilizační choroby nedokážeme dostatečně léčit. Co s tím?
Obezita je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) pandemií 21. století. Na světě je 650 milionů obézních lidí a další skoro dvě miliardy trpí nadváhou. Česká republika patří mezi nejobéznější země v Evropě. Jaké důsledky má obezita na zdraví člověka a jaké na jeho život jako takový? Jak změnit vlastní chování? A co další choroby – cukrovka nebo onemocnění srdce a cév? Jak se svět (ne)umí postavit civilizačním chorobám?

Nanotechnologie přepisují náš svět
Svět v měřítku nanometrů – tedy miliardtiny metru. Nebo chcete-li struktury „velké“ jako tisícina tloušťky lidského vlasu. Kde už nanotechnologie dnes používáme? Jaká je jejich budoucnost? A je Česká republika skutečně nanovelmocí?

Robotika a umělá inteligence změní lidské životy
Co můžeme čekat od vývoje umělé inteligence v blízké době a vzdálenější budoucnosti? Co roboti v současné době umí a jak se učí? K čemu se umělá inteligence využívá a jaké jsou aktuální trendy v jejím vývoji? Naplní se vize Stephena Hawkinga, že do 100 let roboti převezmou vládu nad lidstvem? Na reálné otázky i ty, které jsou zatím z říše sci-fi, odpoví přední čeští odborníci, kteří se tímto tématem zabývají – ať už z Akademie věd ČR, ČVUT nebo Masarykovy univerzity. 

Tuto přednášku sledujte v pátek v 18:00 živě:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 14 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 16 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 19 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 20 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 21 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 22 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 22 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
15. 4. 2026
Načítání...