Jaké jsou největší hrozby a výzvy, jimž lidstvo čelí? Odpovídali přední čeští vědci

Změní náš svět více roboti a umělé inteligence, nebo nanotechnologie a lasery? A čím se bude živit 10 miliard obyvatel planety? Klíčová témata naší budoucnosti řešili vědci z Akademie věd.

V Týdnu vědy a techniky se uskutečnila řada kvalitních přednášek, během nichž se světově uznávaní odborníci setkávali s veřejností a ukazovali, kudy se vydat do budoucnosti, jaké vědecké obory jsou nejperspektivnější a jakým hrozbám naše civilizace čelí.

Na nejzajímavější přednášky se můžete podívat zde:

Potraviny pro budoucnost: Čím nakrmíme lidstvo?
Zhruba 30 druhů rostlin zajišťuje 90 procent naší výživy. Navíc dvě třetiny energie získává lidstvo z pouhých čtyř plodin – je to pšenice, rýže, kukuřice a sója. Dnes na planetě žije 7,3 miliardy lidí, v roce 2050 to bude podle odhadů OSN skoro 10 miliard. Jak zajistit dostatek potravin? Jak vznikají a jak mohou situaci změnit geneticky modifikované plodiny? A jak musíme změnit své chování my – spotřebitelé?

Superlasery jsou branou k budoucnosti
Vedoucí centra HiLASE Tomáš Mocek a vedoucí laserových technologií na ELI Beamlines Bedřich Rus. Oba stáli u počátků úspěšného českého laserového systému Pals v 90. letech. Každý z nich pak inicializoval vybudování jednoho ze špičkových laserových center, ELI Beamlines a HiLASE, která jsou největší investicí do vědecké infrastruktury v historii naší země. Jaké je to pracovat na vývoji nejvýkonnějších laserů světa a jaká byla cesta ke spuštění první laserů v centrech? Jak se z vědce stane manažer a jaká je budoucnost laserového výzkumu u nás? 

Civilizační choroby nedokážeme dostatečně léčit. Co s tím?
Obezita je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) pandemií 21. století. Na světě je 650 milionů obézních lidí a další skoro dvě miliardy trpí nadváhou. Česká republika patří mezi nejobéznější země v Evropě. Jaké důsledky má obezita na zdraví člověka a jaké na jeho život jako takový? Jak změnit vlastní chování? A co další choroby – cukrovka nebo onemocnění srdce a cév? Jak se svět (ne)umí postavit civilizačním chorobám?

Nanotechnologie přepisují náš svět
Svět v měřítku nanometrů – tedy miliardtiny metru. Nebo chcete-li struktury „velké“ jako tisícina tloušťky lidského vlasu. Kde už nanotechnologie dnes používáme? Jaká je jejich budoucnost? A je Česká republika skutečně nanovelmocí?

Robotika a umělá inteligence změní lidské životy
Co můžeme čekat od vývoje umělé inteligence v blízké době a vzdálenější budoucnosti? Co roboti v současné době umí a jak se učí? K čemu se umělá inteligence využívá a jaké jsou aktuální trendy v jejím vývoji? Naplní se vize Stephena Hawkinga, že do 100 let roboti převezmou vládu nad lidstvem? Na reálné otázky i ty, které jsou zatím z říše sci-fi, odpoví přední čeští odborníci, kteří se tímto tématem zabývají – ať už z Akademie věd ČR, ČVUT nebo Masarykovy univerzity. 

Tuto přednášku sledujte v pátek v 18:00 živě:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 31 mminutami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 1 hhodinou

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 5 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 6 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 9 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 23 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...