Jaké jsou největší hrozby a výzvy, jimž lidstvo čelí? Odpovídali přední čeští vědci

Změní náš svět více roboti a umělé inteligence, nebo nanotechnologie a lasery? A čím se bude živit 10 miliard obyvatel planety? Klíčová témata naší budoucnosti řešili vědci z Akademie věd.

V Týdnu vědy a techniky se uskutečnila řada kvalitních přednášek, během nichž se světově uznávaní odborníci setkávali s veřejností a ukazovali, kudy se vydat do budoucnosti, jaké vědecké obory jsou nejperspektivnější a jakým hrozbám naše civilizace čelí.

Na nejzajímavější přednášky se můžete podívat zde:

Potraviny pro budoucnost: Čím nakrmíme lidstvo?
Zhruba 30 druhů rostlin zajišťuje 90 procent naší výživy. Navíc dvě třetiny energie získává lidstvo z pouhých čtyř plodin – je to pšenice, rýže, kukuřice a sója. Dnes na planetě žije 7,3 miliardy lidí, v roce 2050 to bude podle odhadů OSN skoro 10 miliard. Jak zajistit dostatek potravin? Jak vznikají a jak mohou situaci změnit geneticky modifikované plodiny? A jak musíme změnit své chování my – spotřebitelé?

Superlasery jsou branou k budoucnosti
Vedoucí centra HiLASE Tomáš Mocek a vedoucí laserových technologií na ELI Beamlines Bedřich Rus. Oba stáli u počátků úspěšného českého laserového systému Pals v 90. letech. Každý z nich pak inicializoval vybudování jednoho ze špičkových laserových center, ELI Beamlines a HiLASE, která jsou největší investicí do vědecké infrastruktury v historii naší země. Jaké je to pracovat na vývoji nejvýkonnějších laserů světa a jaká byla cesta ke spuštění první laserů v centrech? Jak se z vědce stane manažer a jaká je budoucnost laserového výzkumu u nás? 

Civilizační choroby nedokážeme dostatečně léčit. Co s tím?
Obezita je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) pandemií 21. století. Na světě je 650 milionů obézních lidí a další skoro dvě miliardy trpí nadváhou. Česká republika patří mezi nejobéznější země v Evropě. Jaké důsledky má obezita na zdraví člověka a jaké na jeho život jako takový? Jak změnit vlastní chování? A co další choroby – cukrovka nebo onemocnění srdce a cév? Jak se svět (ne)umí postavit civilizačním chorobám?

Nanotechnologie přepisují náš svět
Svět v měřítku nanometrů – tedy miliardtiny metru. Nebo chcete-li struktury „velké“ jako tisícina tloušťky lidského vlasu. Kde už nanotechnologie dnes používáme? Jaká je jejich budoucnost? A je Česká republika skutečně nanovelmocí?

Robotika a umělá inteligence změní lidské životy
Co můžeme čekat od vývoje umělé inteligence v blízké době a vzdálenější budoucnosti? Co roboti v současné době umí a jak se učí? K čemu se umělá inteligence využívá a jaké jsou aktuální trendy v jejím vývoji? Naplní se vize Stephena Hawkinga, že do 100 let roboti převezmou vládu nad lidstvem? Na reálné otázky i ty, které jsou zatím z říše sci-fi, odpoví přední čeští odborníci, kteří se tímto tématem zabývají – ať už z Akademie věd ČR, ČVUT nebo Masarykovy univerzity. 

Tuto přednášku sledujte v pátek v 18:00 živě:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
před 18 hhodinami

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
před 20 hhodinami

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
6. 3. 2026

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
6. 3. 2026

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
6. 3. 2026

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
6. 3. 2026

Stalinův Velký teror stál život stovky Čechů. Historici popsali jejich osudy

Když režim Josifa Stalina zabíjel v Sovětském svazu statisíce lidí, neumírali jen Rusové. Procesy těžce dopadly i na Čechy, kteří v SSSR žili, popsal v rozhovoru pro Českou televizi historik Adam Hradilek, který o tomto tématu napsal knihu.
6. 3. 2026
Načítání...