Jak se počítají ekonomické dopady katastrof, jako je hurikán Harvey? Pomáhá věda

Stanovení prvních odhadů škod způsobených bouřemi je obecně velmi obtížná věda a Harvey je zvláště těžký případ. Déšť způsobený bouří v Texasu ještě neustal a již se objevily první odhady o tom, kolik miliard dolarů škod bouře způsobí.

Počáteční odhady pojišťovacích firem, jako Hannover Re, uváděly číslo tři miliardy USD (65,8 miliardy Kč). JP Morgan ve zprávě klientům odhadl, že pojišťovací průmysl přijde kvůli hurikánu o deset až 20 miliard dolarů, což z Harveyho dělá jeden z deseti nejdražších hurikánů v USA. Konzultační firma Enki Holdings, která počítá rizika a náklady různých přírodních katastrof, v pondělí odpoledne uvedla, že škody dosáhnou 30 miliard USD. Je však pravděpodobné, že ani jeden z těchto odhadů nakonec nebude přesný, píše server theatlantic.com.

7 minut
Harvey byl nejdeštivějším americkým hurikánem
Zdroj: ČT24

„Je to docela obtížná práce – ve skutečnosti nevíte, jaká je situace,“ uvedl výzkumník z Postupimského institutu pro výzkum klimatických dopadů Tobias Geiger.

Exitují dva různé typy škod způsobených přírodními katastrofami – přímé škody, které jsou způsobeny poškozením fyzických struktur, jako budov a majetku uvnitř, a nepřímé škody, které jsou způsobené tím, že lidé přicházejí o příjmy a práci. Přímé i nepřímé škody se nejlépe počítají měsíce a roky po bouři, protože lidé požadují pojistné plnění, a pokud nejsou pojištěni, vědí, kolik peněz utratili za obnovu.

S odhady pomáhá věda

Desítky firem se však snaží odhadnout škody dříve, protože pro pojišťovny je užitečné znát potenciální náklady a protože vládní úředníci mohou nabídnout místním pomoc. Každá firma, která odhaduje škody z katastrof, má jinou metodu výpočtu. Enki například má počítačovou simulaci, která využívá zákonů fyziky, aby odhadla, co přírodní síly, jako vítr, vlny a povodně, udělají s majetkem, u kterého se předpokládá, že ho zasáhnou. Firma Risk Management Solutions vytvořila hurikánový model, který simuluje desítky tisíc potenciálních hurikánů. Za pomoci rychlosti větru dokáže vypočítat, jaké procento domů může být bouří poškozeno. K určení výše škody pak použije informace pojišťoven o hodnotě majetku.

Tyto modely jsou docela přesné, pokud zaznamenávají škody způsobené silnými větry a bouřemi. Ale Harvey není typický hurikán. Spíše než aby jen narazil na pobřeží a postupoval podél, prolétl do vnitrozemí a přetrval zde. Způsobil také obrovské povodně v Houstonu a okolí. Experimentální záplavové modely ukazují, že dopad Harveyho je čtyřikrát až pětkrát větší než u běžného hurikánu. Pokud by Harvey byl normální hurikán kategorie tři nebo čtyři, škody by byly kolem čtyř miliard dolarů, uvedl Chuck Watson z Enki Research. Problém podle něj je, že Harvey se přesunul do vnitrozemí a proměnil se v obrovskou, deštivou tropickou bouři.

Voda se špatně počítá

Ekonomové se nyní snaží vypočítat povodňové škody. To je však mnohem obtížnější vymodelovat než škody způsobené větrem, protože povodně jsou více závislé na dalších okolnostech a i malé faktory mohou povodně výrazně zhoršit. U povodňových odhadů je tak vždy velká nejistota.

V minulosti jsou dvě bouře, které je možné porovnat s Harveym při kalkulaci škod – hurikán Ike a tropická bouře Allison. Ike v roce 2008 podle Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) způsobil škody za 30 miliard USD, což by dnes činilo 38,4 miliardy USD. Bouře Allison pak v roce 2001 způsobila v Texasu a Louisianě škody 8,5 miliardy USD, tedy v přepočtu na nynější stav 11,9 miliardy USD.

Skutečnost, že Houston je čtvrtým největším městem USA, také zvyšuje výši škod, protože bouři stojí v cestě více lidí a majetku. Loni mělo město 2,3 miliony obyvatel, o 18 procent více než v roce 2000.

Nová technika znamená větší škody

Prognostici také objevili, že každá nová bouře může způsobit náklady, které v minulosti nebyly problémem. Například hurikán Sandy způsobil dodatečné škody v řádu desítek milionů dolarů kvůli zničení vybavení jako serverů a finančních dokumentů uložených v suterénech některých poškozených budov. Náklady na věci jako dopravní značky a zábradlí se také často zvyšují mnohem rychleji, než se očekávalo. Watson odhadl, že náklady na výměnu dopravních značek a opravu škod na silnicích po hurikánu Katrina dosáhly 800 milionů USD.

Jediným světlým bodem by mohlo být, že nepřímé škody způsobené Harveym by nemusely být tak špatné. Studie z roku 2014, která sledovala dlouhodobý dopad na oběti hurikánu Katrina, ukázala, že Katrina vyhnala mnoho lidí z jejich domovů, ale nepoškodila jejich dlouhodobou ekonomickou perspektivu. Rok po hurikánu sice příjem průměrného poškozeného Katrinou byl nižší než u srovnatelné osoby žijící v jiném městě, v dalších letech však byl naopak příjem postižených Katrinou vyšší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 20 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...