Hongkongští vědci tvrdí, že jsou na cestě k léčení AIDS

Vědecký tým z Hongkongské univerzity tvrdí, že možná našel způsob, jak „funkčně léčit“ napadení virem HIV, který vyvolává syndrom získaného selhání imunity (AIDS). Nová průlomová protilátka by mohla být podle vědců užívána při prevenci i léčbě. O objevu informoval odborný časopis Journal of Clinical Investigation.

Tým kolem profesora Chena Zhiweie výzkum uskutečňuje v době, kdy Čína čelí sílící epidemii HIV mezi vysoce rizikovými skupinami včetně homosexuálů a sexuálních pracovnic. V Číně je HIV nakaženo zhruba 850 000 lidí, uvádí organizace AIDS Data Hub.

Na myších lék funguje skvěle

Čínská protilátka, která už byla testována na myších, dokáže vir kontrolovat a odstraňovat napadené buňky. Protilátka bude schopna jako první potírat různé druhy HIV, je přesvědčen Chen. Funkční léčba podle něj znamená, že množství viru v těle bude tak nízké, že bude neodhalitelné, a to po dobu braní injekcí s protilátkou. Na očkování by pacienti chodili jednou za čtvrt roku nebo i méně často.

Lidé napadení HIV mohou v současnosti držet vir pod kontrolou s pomocí antivirotik, která zabraňují tomu, aby vir napadl další buňky. Lék je však třeba brát denně a nedokáže likvidovat už napadené buňky. Vir tak proto může dál existovat a znovu se projevit, pokud pacient lék řádně neužívá.

Látku čekají klinické testy

I když jsou výsledky hongkongských vědců slibné, následovat musí klinické testy. Protilátka by se tak mohla na trhu objevit za tři až pět let. „Vlády jsou tu velmi pomalé v zavádění programů. Takže samotná skutečnost, že lék je k dispozici, ještě neznamená, že se dostane k lidem nebo že bude mít nějaký dopad,“ upozornil Andrew Chidgey z hongkongské organizace AIDS Concern.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 17 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.