Holografický kandidát. Ve francouzských volbách použili technologii budoucnosti

Moderní technologie jako z vědecko-fantastických filmů se začínají objevovat i v politice. Během kampaně ve francouzských volbách využil jeden z kandidátů hologram.

Levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon vystoupil v neděli na mítinku v Lyonu. Současně ale pomocí několika kliknutí ve stejný čas jeho holografická podoba promlouvala k 6000 fanouškům v 450 kilometrů vzdálené Paříži.

Podle svědků, kteří se svěřili médiím, i podle videa, byl sice lehce zkreslený zvuk, ale jinak se přenos z technického hlediska povedl dokonale. Z větší vzdálenosti od pódia nebyl holografický Mélenchon vůbec rozlišitelný od živého člověka.

Jak to fungovalo?

Technici nejprve v Lyonu Mélenchona nafilmovali a pak přes satelit poslali videozáznam do Paříže. Tam byl obraz v nejvyšším možném rozlišení promítán na dvě odrazové plochy, které vytvářely iluzi trojrozměrného obrazce.

  • Hologram je specifická forma záznamu obrazu, která umožňuje zachytit jeho trojrozměrnou strukturu. Jedná se o proces, při němž je možno zaznamenat trojrozměrný svět kolem nás na dvourozměrné médium a rekonstruovat takto zachycený trojrozměrný obraz zpět našim očím.

Tento způsob komunikace s potenciálními voliči nepoužil Mélenchon jako první politik. Primát v tom drží indický ministerský předseda Narénda Módí, který už roku 2014 využíval hologramy v poměrně masovém měřítku, když pomocí nich oslovoval voliče v menších vesnicích, kam by se nestihl fyzicky dostat. Promluvit s téměř miliardou voličů je v Indii jinak nemožné, technologie hologramů mu to umožnila – při kampani takto současně hovořil na 26 místech:

Roku 2014 využil holografické technologie také současný turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, kdy při volebním mítinku nechal promítat svůj obří trojrozměrný obraz, aby pomocí něj vzbudil větší zájem. Podle záznamů to fungovalo velmi dobře:

Trik na mladé voliče?

Kritici už obvinili Mélenchona z toho, že se pomocí tohoto technologického triku pokusil dostat na přední stránky novin a že místo obsahu nabízí pouze formu. Naopak milovníci technologických novinek chválí, že tímto způsobem levicový politik oslovuje i mladší generaci, kterou jinak politika již moc nezajímá.

 Hologram může jako překvapení na voliče zabrat, ukazuje nejen něco nového a zatím jedinečného, ale současně naznačuje, že kandidát věří moderním technologiím a nebojí se jich.

Japonská holo-hvězda

Hologramy už velmi dobře fungují v zábavním průmyslu. Na tomto fenoménu je založen úspěch čistě virtuální japonské zpěvačky Hatsune Miku. Na koncertech vystupuje zásadně holografická podoba této 16leté animované postavičky. Jak to působí na návštěvníky koncertů, se můžete podívat sami:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 14 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 16 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 18 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 20 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled