Už desítky mladých lidí museli letos ošetřovat zdravotníci poté, co užili dávku legální látky HHC (hexahydrokanabinolu). Řada z nich dokonce skončila v nemocnici. Tato sloučenina se navíc objevila tak nedávno, že se o ní vědci nestihli dozvědět dost informací.
Nevíme. Nevíme. Nemáme data. Chybí nám informace. Máme nedostatek dat. Tak zní odpovědi na základní otázky kolem látky HHC. Vloni na jaře se na ně pokusili odpovědět evropští vědci, ale výsledky 108stránkové zprávy spíše ukazují, jak nedostatečné jsou znalosti problematické substance, kterou užívá i v České republice stále více mladých lidí. A právě zásadní nedostatek informací je největší problém, upozorňují autoři této studie.
Kde se vzalo HHC
HHC, které je polosyntetickým kanabinoidem, se začalo masově využívat teprve nedávno, a právě to je příčinou většiny kontroverzí, jež jsou s ním spojené. Protože tuto látku lidé užívají teprve několik let, nebyl dostatek času, aby proběhly nějaké výzkumy na lidech – a tak jsou vědci, lékaři i politici, kteří se pokouší říct, jestli HHC regulovat, odkázaní na domněnky a náznaky.
Že něco jako HHC existuje, věda zjistila roku 1940, kdy se objevují první zmínky o této substanci v odborné literatuře. Ale od té doby vlastně nikoho moc nezajímala – až donedávna, kdy se objevila v USA v potravinových doplňcích, první zmínka pochází ze září roku 2021. Podle Evropského monitorovacího centra pro drogy a závislosti se v Evropě poprvé vyskytla asi v květnu 2022, od té doby se pak rozšířila po celém kontinentu – podle posledních zpráv ji již zaznamenali ve dvaceti státech EU. Evropské úřady ji zařadily do kategorie látek, jimž se říká NPS – nové psychoaktivní substance.
Co je HHC zač
Jde o uměle vyrobenou látku, která se syntetizuje z kanabinoidu (CBD), jenž se zase získává z konopí. Takových substancí podobného původu se dnes prodává víc, v Evropě se rozšířily například také odvozeniny HHC-O a HHC-P. Není to ale poprvé, co se něco takového v Evropě objevilo – už před patnácti lety pootevřela pomyslná vrátka s těmito produkty syntetická marihuana prodávaná nejčastěji pod jménem Spice.
HHC je zkratkou pro hexahydrocanabinol, což také označuje její složení. Chemicky je podobná látce THC, což je hlavní psychoaktivní část marihuany – tedy ta složka, která je zodpovědná za halucinogenní účinky této drogy. Ale HHC je současně legální, státy ji zatím nestihly zakázat, takže se prodává jako „náhrada za marihuanu“.
Výrobci tvrdí, že konzumace HHC přináší samé pozitivní efekty: relaxaci, pocit euforie nebo úlevu od bolesti. K dostání je v nejrůznějších formách; díky tomu, že se vyrábí synteticky, se může prodávat jako náplně do elektronických cigaret, oleje, ale také jako nejrůznější sladkosti. Právě ty budí v současné době největší společenské pohoršení a kontroverze, protože se dají sehnat v mnoha obchodech, děti a mladí lidé se k nim mohou dostat bez jakéhokoliv omezení nebo kontroly. A lákavý vzhled spojený se spoustou veselých barevných obrázků může snižovat vnímání této sloučeniny jako hrozby.
Je HHC hrozba?
Čistě z hlediska vědy není možné říct, zda je HHC hrozbou. Neexistují totiž zatím vědecké práce, které by zkoumaly vliv této sloučeniny na lidský organismus, a to zkrátka proto, že ještě nestihly vzniknout. Ale i bez nich se dá nebezpečnost odhadovat i z praxe, která ukazuje, že se opravdu mohou vyskytovat případy, kdy mladý člověk po HHC zkolabuje, a dokonce se může ocitnout v ohrožení života.
Nejčastěji je to zřejmě spojené s předávkováním, kdy si nezkušený uživatel vezme příliš vysokou dávku. To může být způsobené například tím, že účinek substance přichází ve srovnání s jinými drogami opožděně, někdy až dvě hodiny po konzumaci.
Například pražská záchranná služba v poslední době registruje více výjezdů k případům mladých lidí, kteří se HHC přiotrávili, potvrdila mluvčí záchranky Jana Poštová. Případů jsou podle ní až nižší desítky.
Případů přibývá také v Karlovarském kraji, kde jen během uplynulého víkendu kvůli HHC musely sanitky vyrážet celkem sedmkrát.
Jinak jsou kvalitní důkazy o možné nebezpečnosti látky na člověka zcela nedostatečné. V úvodu zmíněná zpráva říká o psychologických dopadech toto: „Zdá se, že neexistují žádné studie o psychologických a behaviorálních účincích HHC na člověka.“ A kromě tří menších výzkumů k tomu nejsou dokonce data ani od zvířat.
Bezpečná, či nebezpečná?
Problémem by podle Evropského monitorovacího centra pro drogy a závislosti mohla být nejenom samotná účinná látka a její účinky, ale další sloučeniny, které by se v produktech s HHC mohly objevovat. Vzhledem k tomu, že produkce HHC nemusí být nutně v souladu se zásadami „správné výrobní praxe“, je podle této studie možné, že při ní dochází ke kontaminaci buď extrakčními zbytky, nebo syntetickými vedlejšími produkty. A to může představovat nepředvídatelná rizika.
Zpráva se zmiňuje také o stopách těžkých kovů pocházejících z katalyzátoru použitého pro výrobu HHC pomocí hydrogenace a o možnosti kontaminace této látky jinými látkami s drogovými účinky, které jsou obsažené v marihuaně. I zde ale autoři upozorňují na „absolutní nedostatek informací“.
Výrobci a dodavatelé ve svých marketingových sděleních na internetu sice často uvádějí čistotu produktu nad 95 procent, evropské regulační orgány ale varují, že to nemusí být pravda – neregulované výrobky totiž nemusí obsahovat to, co je na nich uvedeno. A to není vše – vědci nemají data ani o tom, jestli nemohou existovat nějaké nebezpečné interakce HHC s léky, jinými drogami nebo chemickými látkami.
Je to vůbec droga?
Když se české úřady zamýšlely nad tím, jak tuto látku potenciálně regulovat, ukázalo se, že potravinářská inspekce zatím nemá nástroj, aby například zamezila prodeji sušenek s obsahem HHC, protože tato látka není nikde definovaná jako zakázaná nebo nebezpečná.
Proti substanci se přesto chystá stát zakročit. Odbor národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí připravuje návrh vyhlášky pro případné stažení potravin s HHC z trhu. Jako řešení problémů s výrobky s tímto kanabinolem vidí rychlé přijetí novely o návykových látkách s regulací takzvaných psychomodulačních látek, která je nyní ve sněmovně.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v úterý odpoledne na síti X uvedl, chce ve středu projednat ve vládě zařazení HHC na seznam návykových látek. Jenže i to bude možná složitější, než se zdá, protože podle Evropského monitorovacího centra pro drogy a závislosti neexistují důkazy, že HHC způsobuje závislost.
U lidí to nebylo nikdy studováno, ale vědci předpokládají, že nějaký potenciál závislosti existuje. Vycházejí přitom ze dvou hypotéz – tou první je fakt, že podobné účinky mají i látky složením HHC podobné, tím druhým jsou pokusy na zvířatech. „Zneužitelnost a závislostní potenciál HHC nebyly studovány. Údaje z farmakologických a behaviorálních experimentů s několika druhy zvířat ale naznačují, že HHC sdílí farmakologický mechanismus účinku se strukturně podobnými látkami příbuzného THC, což naznačuje, že může mít u lidí potenciál závislosti,“ shrnuje úřednickým jazykem zpráva.
S kriminalizací HHC je i další problém v tom, že zatím neexistují spolehlivé testy na tuto substanci, odhalit ji proto bývá složitější než třeba alkohol, na nějž stačí jednoduché dechové testy. Jestli se HHC dá odhalit pomocí testů na THC, není úplně jasné, zdroje se v tom liší a může to být zřejmě hodně individuální.
Co dělat při předávkování?
Karel Kirs z pražské záchranky potvrzuje, že se s předávkováními tímto polosyntetickým kanabinoidem jeho kolegové setkávají častěji – a to včetně mladistvých. Hlavním důvodem je podle něj hlavně snadná dostupnost, kdy se dá HHC koupit nejen v trafikách a večerkách, ale mnohdy i v automatech.
Nejčastěji je předávkování podle něj spojené s extrémní únavou a zvracením. V tom případě je život ohrožující samotné vdechnutí zvratků. Postižený člověk má proto pro jistotu raději ležet na boku, aby se zvratky neudusil.
Reakce se může projevit také jako akutní psychotická reakce, kdy člověk ohrožuje sám sebe třeba tím, že vběhne do vozovky, ale ze stejného důvodu může způsobit problémy i ostatním. Projevy ale mohou být značně různorodé – pohybují se od extrémní euforie, až po úplný opak, tedy naprosté utlumení. Dopady se také značně liší podle množství dávky.
Často mívají lidé akutní psychotickou reakci, která se projevuje hyperventilací. Ideální proto je snažit se daného člověka uklidnit. Je-li stav vážnější, tedy upadá-li člověk do bezvědomí, je nutné zajistit, aby měl volné a průchodné dýchací cesty, tedy aby se neudusil.
