Firma Billa Gatese představila zařízení, které umí odsávat CO2 ze vzduchu. Dělá z něj biopalivo

Kanadská společnost spolufinancovaná Billem Gatesem oznámila, že se jí podařil přelom v technologii, která umí odstraňovat oxid uhličitý ze vzduchu. Doložila to i studií vydanou v prestižním odborném časopise.

Přelomem je podle této práce především cena celého procesu, která konečně klesla na částky, kdy by se proces zachytávání oxidu uhličitého mohl začít vyplácet.

Zatímco nyní se cena takového odsávání pohybuje kolem 600 dolarů za tunu, nová technologie se dostala na méně než 100 dolarů za tunu. Společnost Carbon Engineering, která na tomto projektu pracuje, by ráda měnila oxid uhličitý na tekutá paliva.

Pokud se ukáže, že je tato technologie funkční a finančně únosná, mohlo by to změnit způsob, jak se řeší globální změna klimatu. Vědci zatím byli k technologickým řešením spíše skeptičtí, ale tohle by mohlo jejich negativní postoj změnit. Mohlo by to totiž být jednodušší i lacinější, než se snažit přimět miliardy lidí, aby změnili své chování – například, aby méně cestovali, jedli méně masa nebo měli méně dětí.

Myšlenka na odsávání CO2 z atmosféry se poprvé objevila v polovině devadesátých let dvacátého století; jejím autorem je původem německý vědec Klaus Lackner. Od té doby s tímto principem experimentovalo několik technologických společností, které vytvořily řadu prototypů takových zařízení. Například švýcarská společnost Climeworks loni představila instalaci, která odsává oxid uhličitý ze vzduchu a mění ho na hnojivo pro rajčata a okurky. Všechny takové přístroje ale měly jedno společné: příliš vysoké náklady.

Kanadská Carbon Engineering věří (a popisuje), že tento problém dokázala vyřešit. Založil ji roku 2009 Bill Gates společně s kanadským investorem Normanem Murraym Edwadrswem; od roku 2015 je jejich testovací zařízení schopné zachytávat asi jednu tunu CO2 denně.

Jak to funguje?

Přístroj umí pomocí rotorů nasávat vzduch do upravené chladicí věže – tam se smísí s kapalinou, která reaguje s oxidem uhličitým. Během několika dalších kroků se z něj dá dostat čistější CO2. Doposud nejlevnější způsob představili inženýři v roce 2011, kdy se jim podařilo přijít s cenou asi 600 dolarů za tunu takto získaného oxidu uhličitého.

V Carbon Engineering nevymysleli nic revolučního, jen poctivě upravovali a vylepšovali existující technologii. Důležité na jejich vylepšení je, že chtějí ze zadrženého plynu vyrábět další paliva: získávají je tak, že kombinují čistý CO2 s vodíkem, který pochází z vody.

„Za pár let budeme schopni takto vyrobit 2000 barelů paliva denně,“ uvedli vědci. Nyní ale pracují teprve na výstavbě prvního komerčního zařízení, jež by bylo zatím desetkrát menší. A čekají na investory, kteří by zajímavý projekt ještě více podpořili.

Palivo, které takto vznikne, by mohlo být mnohem šetrnější k přírodě než současná biopaliva. Jeho výroba totiž zabere méně místa než pěstování dnešních energetických plodin a také je k jeho vzniku zapotřebí méně vody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
před 18 hhodinami

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
6. 12. 2025

Kočky mňoukají na muže víc než na ženy. Vědci mají vysvětlení

Kočky jsou pro vědce skvělý studijní materiál. Díky tomu, že jsou domestikované méně než psi, nabízejí spoustu informací o tom, jak tento proces vypadá. V novém výzkumu, publikovaném v časopise Ethology, se vědci podívali na to, jak kočky vítají své majitele. Zjistili, že na muže mňoukají výrazně více než na ženy. A pokusili se vysvětlit proč.
6. 12. 2025

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
5. 12. 2025

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
5. 12. 2025

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
5. 12. 2025

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
5. 12. 2025
Načítání...