ESA chce evropské soukromé rakety. Pomůže jim miliardou

Evropská kosmická agentura (ESA) se rozhodla reagovat na změny ve světové politice a více investovat do schopnosti evropských zemí vynášet náklad na oběžnou dráhu pomocí vlastních raket. Má tomu pomoci program nazvaný Boost!

Evropské země se v minulosti hodně spoléhaly při cestách do kosmu na ruské rakety, v posledních letech je nahradily rakety americké, primárně ty od společnosti SpaceX. Letos v létě sice úspěšně odstartovala nová raketa Ariane 6, ale podle ESA je to málo: chtěla by, aby na starém světadílu vznikaly i nosiče soukromých společností, aby tak nabídka byla pestřejší a Evropa v tomto ohledu mnohem nezávislejší.

V Evropě se blíží rovnou několik prvních startů nových raket. Právě toto období je pro dotyčné projekty kritické: zaměstnávají v té chvíli nejvíc lidí, chybí jim už peníze, které investovaly do vývoje na počátku, ale současně ještě nemají příjmy z letů do kosmu. A právě v tom se rozhodla jim ESA pomoci.

  • ESA má v současnosti 22 členských států: Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Irsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Norsko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. 
  • Zvláštní postavení kooperujícího člena má Kanada.

Pro zmírnění složitého období se ESA zapojila programem Boost! do spolufinancování čtyř projektů, když jim uvolnila celkem 44,22 milionu eur (asi 1,1 miliardy korun). Chce tím posílit jejich schopnost dotáhnout do úspěšného konce projekty, do nichž už se investovalo mnohem více.

„Máme velký zájem na tom, aby jejich rakety přinesly výsledky a diverzifikovaly nabídku evropských startovacích služeb,“ uvedl ředitel ESA pro kosmickou dopravu Toni Tolker-Nielsen.

Kam půjdou peníze

ESA podepsala čtyři smlouvy, po jedné se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA).

RFA už zahájila integrované testy (zkoušky, které otestují, jak jednotlivé části rakety fungují dohromady) svého RFA One, ale během zkoušky prvního stupně letos v létě nastaly nečekané komplikace. Spolufinancování v projektu Boost! jí podle ESA pomůže připravit další hardware prvního stupně pro další testování a start.

Test rakety společnosti RFA
Zdroj: ESA

Společnost Isar Aerospace také provádí integrované zkoušky stupňů své nosné rakety Spectrum. Prostředky z programu Boost! půjdou na dokončení jejich testovací kampaně připravující první zkušební let rakety. Podpora ESA bude navíc následovat po krocích připravujících druhý zkušební let rakety Spectrum a rozšiřování výrobních zařízení v novém sídle společnosti v německém Vaterstettenu.

Raketa Spectrum
Zdroj: ESA

„Vzhledem k současnému politickému vývoji je jasné, že Evropa musí přehodnotit svůj postoj k přístupu do vesmíru. Zaměření ESA na komercializaci prostřednictvím iniciativ, jako je Boost! a European Launcher Challenge, je velmi povzbudivé, ale to může být jen začátek. Chceme-li být konkurenceschopní v celosvětovém měřítku, musí se instituce a vlády stát našimi pravidelnými zákazníky,“ komentovala výsledek obchodní ředitelka společnosti Isar Aerospace Stella Guillenová.

Smlouva ESA s Orbexem umožní společnosti pokračovat v prvním demonstračním letu její nosné rakety Prime. Zahrnuje důležité kroky ke kvalifikaci palivových nádrží z uhlíkových vláken, k integrovanému testování a vypuštění Prime.

Logo společnosti Orbex
Zdroj: ESA

Společnost HyImpulse už letos úspěšně vypustila svou suborbitální raketu SR75, takže aktivity se nyní soustředí na její vývoj SL1, třístupňové rakety, která má vynést 600 kilogramů na takzvanou sluneční synchronní oběžnou dráhu. Spolufinancování projektu Boost! pomůže posunout významnou část subsystémů směrem k integrovanému testování, například hybridní motor ve verzi SL1, pohonné systémy třetího stupně a letové systémy.

Test rakety HyImpulse
Zdroj: ESA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
před 11 hhodinami

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
před 11 hhodinami

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
před 12 hhodinami

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
před 13 hhodinami

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
před 17 hhodinami

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
19. 2. 2026
Načítání...