ESA chce evropské soukromé rakety. Pomůže jim miliardou

Evropská kosmická agentura (ESA) se rozhodla reagovat na změny ve světové politice a více investovat do schopnosti evropských zemí vynášet náklad na oběžnou dráhu pomocí vlastních raket. Má tomu pomoci program nazvaný Boost!

Evropské země se v minulosti hodně spoléhaly při cestách do kosmu na ruské rakety, v posledních letech je nahradily rakety americké, primárně ty od společnosti SpaceX. Letos v létě sice úspěšně odstartovala nová raketa Ariane 6, ale podle ESA je to málo: chtěla by, aby na starém světadílu vznikaly i nosiče soukromých společností, aby tak nabídka byla pestřejší a Evropa v tomto ohledu mnohem nezávislejší.

V Evropě se blíží rovnou několik prvních startů nových raket. Právě toto období je pro dotyčné projekty kritické: zaměstnávají v té chvíli nejvíc lidí, chybí jim už peníze, které investovaly do vývoje na počátku, ale současně ještě nemají příjmy z letů do kosmu. A právě v tom se rozhodla jim ESA pomoci.

  • ESA má v současnosti 22 členských států: Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Irsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Norsko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. 
  • Zvláštní postavení kooperujícího člena má Kanada.

Pro zmírnění složitého období se ESA zapojila programem Boost! do spolufinancování čtyř projektů, když jim uvolnila celkem 44,22 milionu eur (asi 1,1 miliardy korun). Chce tím posílit jejich schopnost dotáhnout do úspěšného konce projekty, do nichž už se investovalo mnohem více.

„Máme velký zájem na tom, aby jejich rakety přinesly výsledky a diverzifikovaly nabídku evropských startovacích služeb,“ uvedl ředitel ESA pro kosmickou dopravu Toni Tolker-Nielsen.

Kam půjdou peníze

ESA podepsala čtyři smlouvy, po jedné se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA).

RFA už zahájila integrované testy (zkoušky, které otestují, jak jednotlivé části rakety fungují dohromady) svého RFA One, ale během zkoušky prvního stupně letos v létě nastaly nečekané komplikace. Spolufinancování v projektu Boost! jí podle ESA pomůže připravit další hardware prvního stupně pro další testování a start.

Test rakety společnosti RFA
Zdroj: ESA

Společnost Isar Aerospace také provádí integrované zkoušky stupňů své nosné rakety Spectrum. Prostředky z programu Boost! půjdou na dokončení jejich testovací kampaně připravující první zkušební let rakety. Podpora ESA bude navíc následovat po krocích připravujících druhý zkušební let rakety Spectrum a rozšiřování výrobních zařízení v novém sídle společnosti v německém Vaterstettenu.

Raketa Spectrum
Zdroj: ESA

„Vzhledem k současnému politickému vývoji je jasné, že Evropa musí přehodnotit svůj postoj k přístupu do vesmíru. Zaměření ESA na komercializaci prostřednictvím iniciativ, jako je Boost! a European Launcher Challenge, je velmi povzbudivé, ale to může být jen začátek. Chceme-li být konkurenceschopní v celosvětovém měřítku, musí se instituce a vlády stát našimi pravidelnými zákazníky,“ komentovala výsledek obchodní ředitelka společnosti Isar Aerospace Stella Guillenová.

Smlouva ESA s Orbexem umožní společnosti pokračovat v prvním demonstračním letu její nosné rakety Prime. Zahrnuje důležité kroky ke kvalifikaci palivových nádrží z uhlíkových vláken, k integrovanému testování a vypuštění Prime.

Logo společnosti Orbex
Zdroj: ESA

Společnost HyImpulse už letos úspěšně vypustila svou suborbitální raketu SR75, takže aktivity se nyní soustředí na její vývoj SL1, třístupňové rakety, která má vynést 600 kilogramů na takzvanou sluneční synchronní oběžnou dráhu. Spolufinancování projektu Boost! pomůže posunout významnou část subsystémů směrem k integrovanému testování, například hybridní motor ve verzi SL1, pohonné systémy třetího stupně a letové systémy.

Test rakety HyImpulse
Zdroj: ESA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 21 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 23 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled