ESA chce evropské soukromé rakety. Pomůže jim miliardou

Evropská kosmická agentura (ESA) se rozhodla reagovat na změny ve světové politice a více investovat do schopnosti evropských zemí vynášet náklad na oběžnou dráhu pomocí vlastních raket. Má tomu pomoci program nazvaný Boost!

Evropské země se v minulosti hodně spoléhaly při cestách do kosmu na ruské rakety, v posledních letech je nahradily rakety americké, primárně ty od společnosti SpaceX. Letos v létě sice úspěšně odstartovala nová raketa Ariane 6, ale podle ESA je to málo: chtěla by, aby na starém světadílu vznikaly i nosiče soukromých společností, aby tak nabídka byla pestřejší a Evropa v tomto ohledu mnohem nezávislejší.

V Evropě se blíží rovnou několik prvních startů nových raket. Právě toto období je pro dotyčné projekty kritické: zaměstnávají v té chvíli nejvíc lidí, chybí jim už peníze, které investovaly do vývoje na počátku, ale současně ještě nemají příjmy z letů do kosmu. A právě v tom se rozhodla jim ESA pomoci.

  • ESA má v současnosti 22 členských států: Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Irsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Norsko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. 
  • Zvláštní postavení kooperujícího člena má Kanada.

Pro zmírnění složitého období se ESA zapojila programem Boost! do spolufinancování čtyř projektů, když jim uvolnila celkem 44,22 milionu eur (asi 1,1 miliardy korun). Chce tím posílit jejich schopnost dotáhnout do úspěšného konce projekty, do nichž už se investovalo mnohem více.

„Máme velký zájem na tom, aby jejich rakety přinesly výsledky a diverzifikovaly nabídku evropských startovacích služeb,“ uvedl ředitel ESA pro kosmickou dopravu Toni Tolker-Nielsen.

Kam půjdou peníze

ESA podepsala čtyři smlouvy, po jedné se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA).

RFA už zahájila integrované testy (zkoušky, které otestují, jak jednotlivé části rakety fungují dohromady) svého RFA One, ale během zkoušky prvního stupně letos v létě nastaly nečekané komplikace. Spolufinancování v projektu Boost! jí podle ESA pomůže připravit další hardware prvního stupně pro další testování a start.

Test rakety společnosti RFA
Zdroj: ESA

Společnost Isar Aerospace také provádí integrované zkoušky stupňů své nosné rakety Spectrum. Prostředky z programu Boost! půjdou na dokončení jejich testovací kampaně připravující první zkušební let rakety. Podpora ESA bude navíc následovat po krocích připravujících druhý zkušební let rakety Spectrum a rozšiřování výrobních zařízení v novém sídle společnosti v německém Vaterstettenu.

Raketa Spectrum
Zdroj: ESA

„Vzhledem k současnému politickému vývoji je jasné, že Evropa musí přehodnotit svůj postoj k přístupu do vesmíru. Zaměření ESA na komercializaci prostřednictvím iniciativ, jako je Boost! a European Launcher Challenge, je velmi povzbudivé, ale to může být jen začátek. Chceme-li být konkurenceschopní v celosvětovém měřítku, musí se instituce a vlády stát našimi pravidelnými zákazníky,“ komentovala výsledek obchodní ředitelka společnosti Isar Aerospace Stella Guillenová.

Smlouva ESA s Orbexem umožní společnosti pokračovat v prvním demonstračním letu její nosné rakety Prime. Zahrnuje důležité kroky ke kvalifikaci palivových nádrží z uhlíkových vláken, k integrovanému testování a vypuštění Prime.

Logo společnosti Orbex
Zdroj: ESA

Společnost HyImpulse už letos úspěšně vypustila svou suborbitální raketu SR75, takže aktivity se nyní soustředí na její vývoj SL1, třístupňové rakety, která má vynést 600 kilogramů na takzvanou sluneční synchronní oběžnou dráhu. Spolufinancování projektu Boost! pomůže posunout významnou část subsystémů směrem k integrovanému testování, například hybridní motor ve verzi SL1, pohonné systémy třetího stupně a letové systémy.

Test rakety HyImpulse
Zdroj: ESA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 8 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 12 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 15 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 16 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...