Energie z nitra Země. V Litoměřicích vznikne centrum výzkumu geotermálních zdrojů

V Litoměřicích bude centrum zaměřené na výzkum geotermální energie. Ve středu realizaci projektu výzkumné infrastruktury nazvané RINGEN zahájili jeho účastníci. Centrum má stát v areálu bývalých Jiříkových kasáren na podzim.

Stavba vyjde na zhruba 50 milionů korun, celý projekt na asi 130 milionů korun. Náklady by měla uhradit dotace z ministerstva školství. „Život v Litoměřicích budování centra nezatíží. Stavba bude hotova do konce příštího roku,“ uvedl místostarosta Karel Krejza. Vědci by měli v centru působit od roku 2019.

Přípravy na projekt využití energie ze středu Země začaly v Litoměřicích v roce 2004. „Důvody byly sobecké. Chtěli jsme dýchat čerstvý vzduch. Dnes je to výrazně lepší, ale to neznamená, že bychom na zlepšení ovzduší měli rezignovat,“ řekl Krejza.

„Cílem je využít geotermii, dát ostatním městům směr za minimálních rizik a maximálního snížení nákladů,“ dodal místostarosta.

Cesta k nejekologičtější energii?

Výzkumný vrt na přelomu let 2006 a 2007 ověřil předpoklady expertů týkající se teploty a geologické struktury. Hlubinná geotermální energie představuje podle odborníků prakticky nevyčerpatelný zdroj obnovitelné energie. Hlavním cílem projektu RINGEN je ověřit možnosti čerpání zemského tepla v hloubkách tři až pět kilometrů, kde teplota dosahuje 100 až 150 stupňů a lze ji používat jako zdroj vytápění nebo k výrobě elektřiny.

V budovaném centru budou odborníci podle ředitele projektu Tomáše Fischera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy testovat nové vrtné technologie. Zabývat se budou propustností hornin pro tvorbu podzemních geotermálních výměníků a seismickým monitorováním. Pracoviště bude také poskytovat specializované služby různým průmyslovým a stavebním oborům, zázemí pro výzkum budou moci využít vysoké školy.

Dalším krokem po zbudování centra je realizace samotného hlubokého vrtu. Náklady se odhadují na 900 milionů korun, žádost o dotaci z ministerstva školství město už podalo.

Jediné město s licencí pronikat do kůry

Litoměřice jsou jediným městem v ČR, které mají povolen zvláštní zásah do zemské kůry. Díky vědeckému středisku, na jehož vzniku se podílí Univerzita Karlova, se mají stát centrem výzkumu geotermální energie v celé Evropě.

Získaná geotermální energie by mohla v budoucnu sloužit k vytápění Litoměřic. Teplo by se převádělo do nynější distribuční soustavy. Mělo by to být ekologičtější a také levnější než využívat konvenční zdroje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 11 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 13 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 14 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 17 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 18 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 21 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...