Elektronické cigarety pod lupou amerických vědců: škodí, nebo prospívají?

Mladí lidé přestávají kouřit klasické cigarety, ale o to raději mají cigarety elektronické. Problém je, že se neví, jaký je jejich dlouhodobý vliv na lidské zdraví.

V úterý byla v USA zveřejněna zpráva, která popsala, jaká jsou rizika elektronických cigaret a takzvaného vapování. Experti se shodli, že tato činnost může být návyková, přestože vznik dlouhodobé závislosti studiemi prokázán zatím nebyl. Dospívající, kteří tyto přístroje používají, stojí podle vědců navíc před větším rizikem, že přejdou ke kouření klasických cigaret.

O možném riziku, které je s elektronickými cigaretami spojené, se mluví už delší dobu, tyto přístroje však zatím existují tak krátkou dobu, že doposud vzniklo jen málo prací, které by se tomuto fenoménu podrobně věnovaly. O to důležitější je nová zpráva, kterou vytvořila National Academies of Sciences, Engineering and Medicine – jde o nejrozsáhlejší analýzu výzkumu, který se vapování týká.

Zpráva uvádí, že tato zařízení jsou bezpečnější než klasické kuřácké produkty a také, že pomáhají s odvykáním kouření. Opírá se přitom o důkazy, že přechod od cigaret k elektronickým cigaretám může snížit vystavení kuřáka rizikovým látkám, jako je třeba dehet a další karcinogeny.

Zatím však vědci neříkají, že jsou elektronické cigarety bezpečné: chybí k tomu zejména výsledky vědeckých studií, které by zkoumaly, zda dlouhodobým používáním nevzniká závislost a také jaký je dlouhodobý dopad na lidské srdce, plíce a reprodukční orgány.

Odvrácená stránka vapování

Vědecký panel současně popsal některá z rizik, která jsou díky řadě studií jistá. Tím největším je, že vapování může mladé lidi přivést ke kouření klasických cigaret, které jsou mnohem nezdravější než e-cigarety. Vědci zatím ale nebyli schopní potvrdit, zda je nějaká souvislost mezi vapováním a vznikem následné závislosti na nikotin v cigaretách  u teenagerů– je tedy možné, že teenageři s klasickými cigaretami jen experimentují. Obecně ale platí, že na samotné vapování lze vybudovat závislost.

Pro dospívající jsou dnes elektronické cigarety nesmírně populární. Sledují na webu spousty videí, kde s nimi youtubeři předvádějí nejrůznější zábavné kousky. Vliv těchto „influencerů“ na mladé je podle řady studií velmi výrazný, dá se srovnat s kouřícími kovboji ve starých reklamách na cigarety.

Elektronické cigarety se navíc prodávají s nejrůznějšími vůněmi a příchutěmi, což je pro mladé kuřáky velmi atraktivní a může je to ke kouření přitáhnout lépe a rychleji než poněkud specifická chuť klasického tabáku.

„Co se týká otázek na dopad e-cigaret na lidské zdraví, je jich stále ještě mnoho nezodpovězených,“ uvedl David Eaton, který výzkum vedl. „Elektronické cigarety se nedají snadno zaškatulkovat jako pozitivní nebo škodlivé.“

Právě proto, že zatím nemáme jistotu, co s lidmi dělá dlouhodobé vapování, doporučila zpráva, aby vědci tomuto tématu věnovali i nadále – důležitý by měl být zejména výzkum důsledků na těhotenství.

Kouření už mladé nebaví

V posledních desetiletích došlo mezi lidmi k výraznému poklesu množství kuřáků. Podle posledního velkého výzkumu kouřilo roku 2015 asi 37 milionů Američanů – což je 15 procent dospělých. Ještě roku 2001 to přitom bylo 21 procent a v šedesátých letech dvacátého století dokonce 42 procent dospělé populace USA. Tento pokles je výrazný také u mladých dospělých: tam se jedná o pokles ze 34 procent na 22 procent.

Elektronické cigarety jsou pro velké firmy jednou z cest, jak se s tímto obrovským úbytkem zákazníků vypořádat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
před 27 mminutami

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 18 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 20 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026
Načítání...