Ekosystém lidské smrti. Vědci popsali dvacet mikrobů, kteří přicházejí, když člověk odejde

Podle nové americké studie na mrtvá těla rychle působí unikátní skupina asi dvaceti mikrobů, kteří zahajují proces rozkladu těla. Forenzní vědci by toho mohli využít pro lepší určení toho, jak dlouho je člověk mrtvý.

Ať už člověk zemře kdekoliv, kdykoliv a v jakékoliv věku, na jeho tělo se vždy přichytí stejná skupina bakteriálních a houbových organismů a začne ho rozkládat.

Podle autorů studie, která vyšla v odborném žurnálu Nature Microbiology, se toto zvláštní ekologické společenství vytváří nejen u lidí, ale u většiny savců. Neobjevuje se ale ve sterilním prostředí, kde nedochází k přirozenému rozkladu.

„Viděli jsme, že podobné mikroby se během rozkladu objevují v podobnou dobu. A to bez ohledu na všechny vnější proměnné, na které si vzpomenete,“ uvedla mikrobioložka Jessica Metcalfová z Coloradské státní univerzity. Tato studie hodnotila šestatřicet mrtvol ve třech specializovaných forenzně antropologických zařízeních. Zjistila, že dvacet specializovaných rozkladačů se objevilo na každé z nich v průběhu tří týdnů – bez ohledu na podmínky, v nichž byla těla uchovávána. Podle vědců se mikrobi na těla dostali pravděpodobně přes hmyz.

Nejslavnějším a nejstarším forenzně antropologickým výzkumným zařízením světa je Body Farm na University of Tennessee v Knoxville. Vznikla už roku 1972 a dnes leží na rozloze 10 tisíc metrů čtverečních. Pozemek je obehnaný žiletkovým drátem a ukrývá stovky těl různých druhů organismů (zejména lidských) v různém stupni rozkladu.

Těla jsou zde vystavena různým způsobům tlení, aby vědci mohli získat co nejvíce poznatků o rozkladu za různých podmínek.

Více informací na stránkách univerzity.

Mikrobi tvoří nezbytný základ pro procesy koloběhu živin. Rozkládají totiž odumřelé rostlinné a živočišné látky, jež pak následně obohacují půdu, kterou využívají nové rostliny a houby ke svému růstu. A z těchto rostlin a hub zase získávají energii vyšší organismy.

Podle Metcalfové je největší přínos tohoto výzkumu v zemědělství. Otevírá totiž spoustu nových úhlů pro pochopení toho, jak funguje proces vstřebávání živin při rozkladu obratlovců. Ale současně se podle ní nabízejí i možnosti ve forenzní vědě, tedy při vyšetřování trestných činů. Navrhuje, že toto jedinečné společenství rozkladačů by se dalo využít pro velmi přesný výpočet doby úmrtí. Nabízí se „nakrmit“ těmito daty nějakou umělou inteligenci, která by potom vyšetřovatelům mohla pomáhat přímo v terénu.

„Když se vyšetřují místa úmrtí, existuje jenom velmi málo typů fyzických důkazů, u kterých můžete zaručit, že budou přítomny pokaždé,“ doplnil forenzní vědec z Chaminade University of Honolulu David Carter. „Nikdy nevíte, jestli se najdou otisky prstů, krvavé skvrny nebo kamerové záznamy. Ale mikrobi tam budou vždycky.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 14 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 18 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 20 hhodinami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 21 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026
Načítání...