Ekosystém lidské smrti. Vědci popsali dvacet mikrobů, kteří přicházejí, když člověk odejde

Podle nové americké studie na mrtvá těla rychle působí unikátní skupina asi dvaceti mikrobů, kteří zahajují proces rozkladu těla. Forenzní vědci by toho mohli využít pro lepší určení toho, jak dlouho je člověk mrtvý.

Ať už člověk zemře kdekoliv, kdykoliv a v jakékoliv věku, na jeho tělo se vždy přichytí stejná skupina bakteriálních a houbových organismů a začne ho rozkládat.

Podle autorů studie, která vyšla v odborném žurnálu Nature Microbiology, se toto zvláštní ekologické společenství vytváří nejen u lidí, ale u většiny savců. Neobjevuje se ale ve sterilním prostředí, kde nedochází k přirozenému rozkladu.

„Viděli jsme, že podobné mikroby se během rozkladu objevují v podobnou dobu. A to bez ohledu na všechny vnější proměnné, na které si vzpomenete,“ uvedla mikrobioložka Jessica Metcalfová z Coloradské státní univerzity. Tato studie hodnotila šestatřicet mrtvol ve třech specializovaných forenzně antropologických zařízeních. Zjistila, že dvacet specializovaných rozkladačů se objevilo na každé z nich v průběhu tří týdnů – bez ohledu na podmínky, v nichž byla těla uchovávána. Podle vědců se mikrobi na těla dostali pravděpodobně přes hmyz.

Nejslavnějším a nejstarším forenzně antropologickým výzkumným zařízením světa je Body Farm na University of Tennessee v Knoxville. Vznikla už roku 1972 a dnes leží na rozloze 10 tisíc metrů čtverečních. Pozemek je obehnaný žiletkovým drátem a ukrývá stovky těl různých druhů organismů (zejména lidských) v různém stupni rozkladu.

Těla jsou zde vystavena různým způsobům tlení, aby vědci mohli získat co nejvíce poznatků o rozkladu za různých podmínek.

Více informací na stránkách univerzity.

Mikrobi tvoří nezbytný základ pro procesy koloběhu živin. Rozkládají totiž odumřelé rostlinné a živočišné látky, jež pak následně obohacují půdu, kterou využívají nové rostliny a houby ke svému růstu. A z těchto rostlin a hub zase získávají energii vyšší organismy.

Podle Metcalfové je největší přínos tohoto výzkumu v zemědělství. Otevírá totiž spoustu nových úhlů pro pochopení toho, jak funguje proces vstřebávání živin při rozkladu obratlovců. Ale současně se podle ní nabízejí i možnosti ve forenzní vědě, tedy při vyšetřování trestných činů. Navrhuje, že toto jedinečné společenství rozkladačů by se dalo využít pro velmi přesný výpočet doby úmrtí. Nabízí se „nakrmit“ těmito daty nějakou umělou inteligenci, která by potom vyšetřovatelům mohla pomáhat přímo v terénu.

„Když se vyšetřují místa úmrtí, existuje jenom velmi málo typů fyzických důkazů, u kterých můžete zaručit, že budou přítomny pokaždé,“ doplnil forenzní vědec z Chaminade University of Honolulu David Carter. „Nikdy nevíte, jestli se najdou otisky prstů, krvavé skvrny nebo kamerové záznamy. Ale mikrobi tam budou vždycky.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 14 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...