Současné vydry nejsou právě hrůzným tvorem. Ale, jak dokládají nové paleontologické nálezy z Číny, jejich předkové byli.
Pravěké vydry, jejichž pozůstatky odhalil výzkum v severozápadní čínské provincii Jün-nan, vážily kolem 50 kilogramů a měřily mezi 170–200 centimetry. Nově objevený tvor dostal jméno Siamogale melilutra. Měl velké a silné čelisti a oproti dnešním vydrám také velmi dlouhé zuby.
Nález pochází již z roku 2010, ale protože byl ve velmi špatném stavu, trvala rekonstrukce šest let. U celého těla se zachovala jen poškozená mozkovna a spodní čelist. Vědci z nich pomocí počítačové tomografie vytvořili virtuální rekonstrukci.
Vydry vznikly přibližně před 18 miliony lety, tento nález je jedním z těch nejstarších dokladů poměrně primitivních vyder. Žily v době před asi 6,6 miliony lety a spoustu znaků měly společných nejen s dnešními vydrami, ale také s moderními jezevci. To odráží i jméno tvora - slovo Melilutra se skládá z výrazů meles (jezevec) a lutra (vydra). Tento objev současně naznačuje, že někdy v ještě vzdálenější minulosti mohl existovat společný předek vyder a jezevců.
Z délky zubů a síly stisku čelisti vědci odvodili, že se vydry musely živit velkými měkkýši, jejichž skořápky drtily v zubech. Výzkum vědcům odhalil spoustu nového o vydrách, ale neprozradil to zásadní – tedy, proč byly tak velké. Jde o největší nález vydry vůbec, jejich velikost je asi o třetinu větší než u jakýchkoliv jiných vyder.
- V zoologických zahradách je chována vzácně, v České republice ji chová pouze ZOO Zlín.
A to ani dnešní vydry nejsou úplnými drobečky. Největší z nich je vydra obrovská žijící v řekách Jižní Ameriky. Měří téměř 150 centimetrů a ty největší mohou vážit až 20 kilogramů. Domorodci jí říkají „říční vlk“, což velmi dobře reflektuje její povahu i lovecké schopnosti. Normálně sice loví ryby a kraby, při své velikosti se ale odváží i na malé kajmany a anakondy. Byly zaznamenány i případy, kdy se tito predátoři úspěšně porvali s aligátorem – a zvítězili:
