Dvě běluhy z čínského akvária přiletěly na Island. Čeká je vypuštění do chráněné zátoky

Nahrávám video
Horizont ČT24: Běluhy z čínského akvária naleznou nový domov u Islandu
Zdroj: ČT24

Na Island byly letecky přepraveny dvě běluhy, které doposud bavily obecenstvo v obřím akváriu v Šanghaji. Dvanáctileté samice po letech chovu v zajetí najdou nový domov v přírodní rezervaci u islandských břehů, informoval zpravodajský server BBC News.

Běluhy Siao-paj a Siao-chuej se narodily ve volné přírodě. Ve věku asi dvou let byly odchyceny a od té doby žily a vystupovaly v Šanghaji.

Před sedmi lety šanghajský „vodní svět“ Changfeng Ocean World Zoo koupila britská firma Merlin Entertainments, která provozuje také zábavní parky Legoland či Muzeum voskových figurín Madame Tussaudové.

Bojovníci za práva zvířat zdůrazňují, že běluhy v zajetí trpí, a britská společnost se ocitla pod rostoucím tlakem, aby běluhy pustila na svobodu. K tomu dochází právě nyní. 

Na sever

Novým domovem se pro běluhy stane přírodní rezervace v malebné zátoce Klettsvík u Vestmanských ostrovů na jihu Islandu. Rezervace se nachází více než 9500 kilometrů od Šanghaje a na cestě letadlem strávily běluhy ve speciálních nádržích jedenáct hodin.

„Obě velryby přestály let v pořádku a jsou v dobré kondici,“ uvedl podle agentury AP logistický expert Sigurjón Sigurdsson poté, co letadlo na Islandu přistálo. Každá z běluh váží kolem 900 kilogramů a během letu byli jejich hlavní potravou sledi.

Kde byl Willy

Velryby, jež by se podle odborníků měly dožít až padesáti let, budou prvními obyvateli rezervace o rozloze 32 tisíc metrů čtverečních, která se v zátoce Klettsvík u ostrova Heimaey zřídila speciálně pro kytovce.

V minulosti byla tato zátoka domovem kosatky Keikó známé z filmu Zachraňte Willyho, která se po letech strávených v zajetí dočkala v roce 2002 propuštění právě do moře u Islandu. Její návrat do volné přírody ale nebyl úspěšný; samec Keikó od Islandu doplaval k břehům Norska a po 18 měsících podlehl zápalu plic.

Pro běluhy z Šanghaje bude svoboda jižně od břehů Islandu jen částečná – zátoka Klettsvík bude totiž uzavřena sítí. Podle odborníků by tyto velryby samy ve volné přírodě nepřežily. U islandských břehů ale budou pod kontrolou vědců, kteří budou sledovat jejich adaptaci. V lokalitě by mělo být zřízeno také návštěvnické centrum a turisté by měli mít možnost pozorovat běluhy z lodí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 22 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...