Dvacet metrů od srážky. Na oběžné dráze málem došlo ke kolizi mezi ruským a americkým satelitem

Kalifornská společnost LeoLabs, která se věnuje sledování těles na nízké oběžné dráze Země, oznámila, že se tam tento týden téměř střetly dvě družice. Mělo jít o satelit TIMED agentury NASA a nefunkční ruskou družici Cosmos 2221.

K situaci došlo ve středu o půl druhé ráno středoevropského času, informovala LeoLabs na síti X. Družice kolem sebe proletěly ve výšce asi 608 kilometrů nad Zemí tak blízko, že o sebe téměř zavadily – od srážky je dělilo pouhých dvacet metrů. Obě se přitom pohybují rychlostí kolem 28 tisíc kilometrů za hodinu.

„Bylo to příliš blízko na to, aby to bylo komfortní,“ uvedla LeoLabs. Modernějším ze satelitů byla americká sonda Thermosphere Ionosphere Mesosphere Energetics and Dynamics Mission (TIMED), kterou vypustila roku 2001 na orbitu agentura NASA s cílem studovat horní vrstvy atmosféry. Druhým objektem byla ruská družice Cosmos 2221 z roku 1992. Ta měla původně vojenský účel, ale už řadu let je nefunkční – stal se z ní tedy typický vesmírný odpad.

Ani jeden z objektů nemá pohon, který by jim umožnil manévrovat a tedy se srážce vyhnout.

Srážky možné i reálné

NASA na možnost srážky upozornila už předem s tím, že bude situace detailně sledovat. Na svých stránkách současně vyjádřila znepokojení nad tím, že by případná kolize vedla ke vzniku značného množství trosek. Ty by pak znamenaly další riziko i pro jiné družice – a to by mohlo mít lavinovitý efekt.

Tato událost neměla žádný vliv na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), která se pohybuje mnohem níž – asi o dvě stě kilometrů blíž Zemi.

Podle společnosti LeoLabs jsou takováto blízká setkání vzácná. Za poslední dva roky došlo pouze k šesti podobným událostem. Zatím ale mělo lidstvo štěstí, protože k reálné srážce na orbitě došlo jen jednou. Stalo se to roku 2009, když se necelých osm set kilometrů nad planetou srazily americká komunikační družice Iridium 33 a ruská vojenská družice Kosmos-2251. Důsledkem tehdy byl vznik asi 1800 úlomků větších než deset centimetrů. Kdyby došlo k výše popsané kolizi, bylo by podle LeoLabs úlomků přes 2500.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 22 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 23 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...