Dvacet metrů od srážky. Na oběžné dráze málem došlo ke kolizi mezi ruským a americkým satelitem

Kalifornská společnost LeoLabs, která se věnuje sledování těles na nízké oběžné dráze Země, oznámila, že se tam tento týden téměř střetly dvě družice. Mělo jít o satelit TIMED agentury NASA a nefunkční ruskou družici Cosmos 2221.

K situaci došlo ve středu o půl druhé ráno středoevropského času, informovala LeoLabs na síti X. Družice kolem sebe proletěly ve výšce asi 608 kilometrů nad Zemí tak blízko, že o sebe téměř zavadily – od srážky je dělilo pouhých dvacet metrů. Obě se přitom pohybují rychlostí kolem 28 tisíc kilometrů za hodinu.

„Bylo to příliš blízko na to, aby to bylo komfortní,“ uvedla LeoLabs. Modernějším ze satelitů byla americká sonda Thermosphere Ionosphere Mesosphere Energetics and Dynamics Mission (TIMED), kterou vypustila roku 2001 na orbitu agentura NASA s cílem studovat horní vrstvy atmosféry. Druhým objektem byla ruská družice Cosmos 2221 z roku 1992. Ta měla původně vojenský účel, ale už řadu let je nefunkční – stal se z ní tedy typický vesmírný odpad.

Ani jeden z objektů nemá pohon, který by jim umožnil manévrovat a tedy se srážce vyhnout.

Srážky možné i reálné

NASA na možnost srážky upozornila už předem s tím, že bude situace detailně sledovat. Na svých stránkách současně vyjádřila znepokojení nad tím, že by případná kolize vedla ke vzniku značného množství trosek. Ty by pak znamenaly další riziko i pro jiné družice – a to by mohlo mít lavinovitý efekt.

Tato událost neměla žádný vliv na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), která se pohybuje mnohem níž – asi o dvě stě kilometrů blíž Zemi.

Podle společnosti LeoLabs jsou takováto blízká setkání vzácná. Za poslední dva roky došlo pouze k šesti podobným událostem. Zatím ale mělo lidstvo štěstí, protože k reálné srážce na orbitě došlo jen jednou. Stalo se to roku 2009, když se necelých osm set kilometrů nad planetou srazily americká komunikační družice Iridium 33 a ruská vojenská družice Kosmos-2251. Důsledkem tehdy byl vznik asi 1800 úlomků větších než deset centimetrů. Kdyby došlo k výše popsané kolizi, bylo by podle LeoLabs úlomků přes 2500.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...