Dva tisíce dětí denně připraví o život znečištěné ovzduší

Znečištění ovzduší má stále větší dopady na lidské zdraví a stalo se po vysokém krevním tlaku druhým nejčastějším faktorem, který přispívá k úmrtím. Uvádí to zpráva, kterou zveřejnil americký výzkumný ústav Health Effects Institute (HEI). Mimo jiné z ní vyplývá, že kvůli špatnému vzduchu denně ve světě umírá skoro dva tisíce dětí mladších pěti let.

Analýza je založená na datech o úmrtnosti ve světě za rok 2021, která shromáždil Institut pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME) při Washingtonské univerzitě. Podle autorů bylo v tomto roce po celém světě se znečištěním ovzduší spojeno 8,1 milionu úmrtí, z toho více než sedm set tisíc případů tvořily děti mladší pěti let.

I v této věkové skupině bylo znečištění druhou největší hrozbou pro zdraví, hned za podvýživou, uvádí HEI. Napříč globální populací podle ústavu vliv špatného vzduchu předstihl škodlivé stravovací návyky a užívání tabáku, přičemž více úmrtí měl na svědomí pouze vysoký krevní tlak.

Znečištění se už téměř nedá vyhnout

Data z roku 2021 „naznačují, že téměř každý člověk na Zemi dýchá každý den nezdravou míru znečištění“, napsal institut sídlící v Bostonu, který své hodnocení vypracoval ve spolupráci s Dětským fondem OSN (UNICEF). Více než devadesát procent úmrtí spojených s kvalitou vzduchu je podle autorů připisováno jemným prachovým částicím známým jako PM2,5.

Tyto částice se uvolňují při spalování uhlí, ropy nebo plynu, tedy fosilních paliv, která zároveň přispívají k oteplování klimatu. Jejich neviditelné zbytky se usazují v plících a mohou se dostat do krevního oběhu. Podle The Guardian je dosavadní zjištění vědců spojují s onemocněními plic i srdce, jakož i s mozkovými mrtvicemi, demencí a potraty.

Částice PM2,5 jsou jedním z terčů nové legislativy přijaté na úrovni Evropské unie, která zpřísňuje k roku 2030 limity pro různé druhy znečištění vzduchu. EU přitom odhaduje, že ve 27 členských státech znečištění ovzduší každý rok způsobí skoro tři sta tisíc předčasných úmrtí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 19 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 20 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...