Dva tisíce dětí denně připraví o život znečištěné ovzduší

Znečištění ovzduší má stále větší dopady na lidské zdraví a stalo se po vysokém krevním tlaku druhým nejčastějším faktorem, který přispívá k úmrtím. Uvádí to zpráva, kterou zveřejnil americký výzkumný ústav Health Effects Institute (HEI). Mimo jiné z ní vyplývá, že kvůli špatnému vzduchu denně ve světě umírá skoro dva tisíce dětí mladších pěti let.

Analýza je založená na datech o úmrtnosti ve světě za rok 2021, která shromáždil Institut pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME) při Washingtonské univerzitě. Podle autorů bylo v tomto roce po celém světě se znečištěním ovzduší spojeno 8,1 milionu úmrtí, z toho více než sedm set tisíc případů tvořily děti mladší pěti let.

I v této věkové skupině bylo znečištění druhou největší hrozbou pro zdraví, hned za podvýživou, uvádí HEI. Napříč globální populací podle ústavu vliv špatného vzduchu předstihl škodlivé stravovací návyky a užívání tabáku, přičemž více úmrtí měl na svědomí pouze vysoký krevní tlak.

Znečištění se už téměř nedá vyhnout

Data z roku 2021 „naznačují, že téměř každý člověk na Zemi dýchá každý den nezdravou míru znečištění“, napsal institut sídlící v Bostonu, který své hodnocení vypracoval ve spolupráci s Dětským fondem OSN (UNICEF). Více než devadesát procent úmrtí spojených s kvalitou vzduchu je podle autorů připisováno jemným prachovým částicím známým jako PM2,5.

Tyto částice se uvolňují při spalování uhlí, ropy nebo plynu, tedy fosilních paliv, která zároveň přispívají k oteplování klimatu. Jejich neviditelné zbytky se usazují v plících a mohou se dostat do krevního oběhu. Podle The Guardian je dosavadní zjištění vědců spojují s onemocněními plic i srdce, jakož i s mozkovými mrtvicemi, demencí a potraty.

Částice PM2,5 jsou jedním z terčů nové legislativy přijaté na úrovni Evropské unie, která zpřísňuje k roku 2030 limity pro různé druhy znečištění vzduchu. EU přitom odhaduje, že ve 27 členských státech znečištění ovzduší každý rok způsobí skoro tři sta tisíc předčasných úmrtí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 23 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...