Dron řízený umělou inteligencí porazil lidské piloty. Podle vědců je to mezník

Dron řízený umělou inteligencí (AI) bez problémů porazil stroje řízené lidmi. Stalo se to na překážkové dráze, kde se testovala přesnost a rychlost letu. Podle autorů experimentu jde o milník v mobilní robotice.

Stroje s umělou inteligencí už porazily lidské protivníky v mnoha činnostech. Bez problémů jsou lepší v šachu, go, dámě, ale také ve videohrách, jako jsou StarCraft nebo Dota 2. Soutěž dronů pořádaná výzkumníky z Curyšské univerzity je prvním případem, kdy AI zvítězila nad lidskými piloty v soutěži v reálném světě, kde rozhoduje kombinace reflexů, schopnosti orientovat se v prostoru a improvizace.

Závody dronů jsou v poslední době stále populárnější – a to jak jejich souboje „na život a na smrt“, tak i „atletické závody“, v nichž stroje a jejich lidští piloti soutěží v tom, kdo dokáže nejrychleji překonat různé typy překážek. Obliba tohoto nového sportu rychle stoupla hlavně díky tomu, jak rozšířené a levné jsou už drony i miniaturní kamery s vysokým rozlišením.

Například v říjnu se 120 pilotů ze třiceti zemí zúčastní mistrovství světa v závodech v jihokorejském sportovním komplexu Namwon. Ale podobně jako v řadě jiných oblastÍ se zdá, že člověk nemusí tento obor ovládat dlouho.

Člověk proti stroji

V článku, který vyšel v časopise Science Robotics, vědci z Curyšské univerzity uvedli, že jejich zařízení nazvané Swift se utkalo se třemi lidskými šampiony, kteří skvěle ovládají drony. Robotický pilot založený na principu umělé inteligence je dokázal přesvědčivě porazit v patnácti z pětadvaceti úkolů.

Podle Elia Kaufmanna, člena vývojového týmu Swiftu, „výsledek znamená, že robot poháněný umělou inteligencí poprvé porazil lidského mistra ve skutečném sportu v reálném světě navrženém pro lidi a lidmi“.

Systém Swift využívá umělou neuronovou síť, která optimalizuje kurz a rychlost vrtulníčku. Podrobnosti shromažďuje v reálném čase prostřednictvím palubních kamer. Lidští piloti se spoléhají na videopřenosy přenášené do souprav na hlavě, které jim tak poskytují „pohled první osoby“.

Improvizaci stále zvládá lépe člověk

Závodní trať se skládala ze sedmi čtvercových branek, kterými musely stroje proletět na poli o rozloze zhruba 27 metrů čtverečních. Cílem bylo zvládnout trasu bez nehod a v co nejkratším čase. Kromě toho, že Swift porazil lidské piloty v přesnosti, také dosáhl nejvyšší rychlosti, i když jen o půl sekundy.

Pilotování dronů je díky jejich rychlosti a nízké hmotnosti dost náročné a sebemenší chyba může znamenat konec letu. Podle článku „tento úkol vyžaduje, aby letadlo dosáhlo svých fyzikálních limitů rychlosti a zrychlení. Tolerance je nízká –⁠ malá chyba může vést ke katastrofální havárii nebo k výraznému snížení času na kolo“.

Stroj dokázal lidské protivníky přemoci zejména za okolností, které mu plně vyhovaly – jeho úspěšnost výrazně klesala, jakmile se zhoršily světelné podmínky na trati. V takovém případě, kdy měli piloti nedostatek informací, byla lidská schopnost improvizovat stále ještě lepší. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...