Dron řízený umělou inteligencí porazil lidské piloty. Podle vědců je to mezník

Dron řízený umělou inteligencí (AI) bez problémů porazil stroje řízené lidmi. Stalo se to na překážkové dráze, kde se testovala přesnost a rychlost letu. Podle autorů experimentu jde o milník v mobilní robotice.

Stroje s umělou inteligencí už porazily lidské protivníky v mnoha činnostech. Bez problémů jsou lepší v šachu, go, dámě, ale také ve videohrách, jako jsou StarCraft nebo Dota 2. Soutěž dronů pořádaná výzkumníky z Curyšské univerzity je prvním případem, kdy AI zvítězila nad lidskými piloty v soutěži v reálném světě, kde rozhoduje kombinace reflexů, schopnosti orientovat se v prostoru a improvizace.

Závody dronů jsou v poslední době stále populárnější – a to jak jejich souboje „na život a na smrt“, tak i „atletické závody“, v nichž stroje a jejich lidští piloti soutěží v tom, kdo dokáže nejrychleji překonat různé typy překážek. Obliba tohoto nového sportu rychle stoupla hlavně díky tomu, jak rozšířené a levné jsou už drony i miniaturní kamery s vysokým rozlišením.

Například v říjnu se 120 pilotů ze třiceti zemí zúčastní mistrovství světa v závodech v jihokorejském sportovním komplexu Namwon. Ale podobně jako v řadě jiných oblastÍ se zdá, že člověk nemusí tento obor ovládat dlouho.

Člověk proti stroji

V článku, který vyšel v časopise Science Robotics, vědci z Curyšské univerzity uvedli, že jejich zařízení nazvané Swift se utkalo se třemi lidskými šampiony, kteří skvěle ovládají drony. Robotický pilot založený na principu umělé inteligence je dokázal přesvědčivě porazit v patnácti z pětadvaceti úkolů.

Podle Elia Kaufmanna, člena vývojového týmu Swiftu, „výsledek znamená, že robot poháněný umělou inteligencí poprvé porazil lidského mistra ve skutečném sportu v reálném světě navrženém pro lidi a lidmi“.

Systém Swift využívá umělou neuronovou síť, která optimalizuje kurz a rychlost vrtulníčku. Podrobnosti shromažďuje v reálném čase prostřednictvím palubních kamer. Lidští piloti se spoléhají na videopřenosy přenášené do souprav na hlavě, které jim tak poskytují „pohled první osoby“.

Improvizaci stále zvládá lépe člověk

Závodní trať se skládala ze sedmi čtvercových branek, kterými musely stroje proletět na poli o rozloze zhruba 27 metrů čtverečních. Cílem bylo zvládnout trasu bez nehod a v co nejkratším čase. Kromě toho, že Swift porazil lidské piloty v přesnosti, také dosáhl nejvyšší rychlosti, i když jen o půl sekundy.

Pilotování dronů je díky jejich rychlosti a nízké hmotnosti dost náročné a sebemenší chyba může znamenat konec letu. Podle článku „tento úkol vyžaduje, aby letadlo dosáhlo svých fyzikálních limitů rychlosti a zrychlení. Tolerance je nízká –⁠ malá chyba může vést ke katastrofální havárii nebo k výraznému snížení času na kolo“.

Stroj dokázal lidské protivníky přemoci zejména za okolností, které mu plně vyhovaly – jeho úspěšnost výrazně klesala, jakmile se zhoršily světelné podmínky na trati. V takovém případě, kdy měli piloti nedostatek informací, byla lidská schopnost improvizovat stále ještě lepší. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 23 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...