Dron řízený umělou inteligencí porazil lidské piloty. Podle vědců je to mezník

Dron řízený umělou inteligencí (AI) bez problémů porazil stroje řízené lidmi. Stalo se to na překážkové dráze, kde se testovala přesnost a rychlost letu. Podle autorů experimentu jde o milník v mobilní robotice.

Stroje s umělou inteligencí už porazily lidské protivníky v mnoha činnostech. Bez problémů jsou lepší v šachu, go, dámě, ale také ve videohrách, jako jsou StarCraft nebo Dota 2. Soutěž dronů pořádaná výzkumníky z Curyšské univerzity je prvním případem, kdy AI zvítězila nad lidskými piloty v soutěži v reálném světě, kde rozhoduje kombinace reflexů, schopnosti orientovat se v prostoru a improvizace.

Závody dronů jsou v poslední době stále populárnější – a to jak jejich souboje „na život a na smrt“, tak i „atletické závody“, v nichž stroje a jejich lidští piloti soutěží v tom, kdo dokáže nejrychleji překonat různé typy překážek. Obliba tohoto nového sportu rychle stoupla hlavně díky tomu, jak rozšířené a levné jsou už drony i miniaturní kamery s vysokým rozlišením.

Například v říjnu se 120 pilotů ze třiceti zemí zúčastní mistrovství světa v závodech v jihokorejském sportovním komplexu Namwon. Ale podobně jako v řadě jiných oblastÍ se zdá, že člověk nemusí tento obor ovládat dlouho.

Člověk proti stroji

V článku, který vyšel v časopise Science Robotics, vědci z Curyšské univerzity uvedli, že jejich zařízení nazvané Swift se utkalo se třemi lidskými šampiony, kteří skvěle ovládají drony. Robotický pilot založený na principu umělé inteligence je dokázal přesvědčivě porazit v patnácti z pětadvaceti úkolů.

Podle Elia Kaufmanna, člena vývojového týmu Swiftu, „výsledek znamená, že robot poháněný umělou inteligencí poprvé porazil lidského mistra ve skutečném sportu v reálném světě navrženém pro lidi a lidmi“.

Systém Swift využívá umělou neuronovou síť, která optimalizuje kurz a rychlost vrtulníčku. Podrobnosti shromažďuje v reálném čase prostřednictvím palubních kamer. Lidští piloti se spoléhají na videopřenosy přenášené do souprav na hlavě, které jim tak poskytují „pohled první osoby“.

Improvizaci stále zvládá lépe člověk

Závodní trať se skládala ze sedmi čtvercových branek, kterými musely stroje proletět na poli o rozloze zhruba 27 metrů čtverečních. Cílem bylo zvládnout trasu bez nehod a v co nejkratším čase. Kromě toho, že Swift porazil lidské piloty v přesnosti, také dosáhl nejvyšší rychlosti, i když jen o půl sekundy.

Pilotování dronů je díky jejich rychlosti a nízké hmotnosti dost náročné a sebemenší chyba může znamenat konec letu. Podle článku „tento úkol vyžaduje, aby letadlo dosáhlo svých fyzikálních limitů rychlosti a zrychlení. Tolerance je nízká –⁠ malá chyba může vést ke katastrofální havárii nebo k výraznému snížení času na kolo“.

Stroj dokázal lidské protivníky přemoci zejména za okolností, které mu plně vyhovaly – jeho úspěšnost výrazně klesala, jakmile se zhoršily světelné podmínky na trati. V takovém případě, kdy měli piloti nedostatek informací, byla lidská schopnost improvizovat stále ještě lepší. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 46 mminutami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 15 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 18 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 21 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.