Dron řízený umělou inteligencí porazil lidské piloty. Podle vědců je to mezník

Dron řízený umělou inteligencí (AI) bez problémů porazil stroje řízené lidmi. Stalo se to na překážkové dráze, kde se testovala přesnost a rychlost letu. Podle autorů experimentu jde o milník v mobilní robotice.

Stroje s umělou inteligencí už porazily lidské protivníky v mnoha činnostech. Bez problémů jsou lepší v šachu, go, dámě, ale také ve videohrách, jako jsou StarCraft nebo Dota 2. Soutěž dronů pořádaná výzkumníky z Curyšské univerzity je prvním případem, kdy AI zvítězila nad lidskými piloty v soutěži v reálném světě, kde rozhoduje kombinace reflexů, schopnosti orientovat se v prostoru a improvizace.

Závody dronů jsou v poslední době stále populárnější – a to jak jejich souboje „na život a na smrt“, tak i „atletické závody“, v nichž stroje a jejich lidští piloti soutěží v tom, kdo dokáže nejrychleji překonat různé typy překážek. Obliba tohoto nového sportu rychle stoupla hlavně díky tomu, jak rozšířené a levné jsou už drony i miniaturní kamery s vysokým rozlišením.

Například v říjnu se 120 pilotů ze třiceti zemí zúčastní mistrovství světa v závodech v jihokorejském sportovním komplexu Namwon. Ale podobně jako v řadě jiných oblastÍ se zdá, že člověk nemusí tento obor ovládat dlouho.

Člověk proti stroji

V článku, který vyšel v časopise Science Robotics, vědci z Curyšské univerzity uvedli, že jejich zařízení nazvané Swift se utkalo se třemi lidskými šampiony, kteří skvěle ovládají drony. Robotický pilot založený na principu umělé inteligence je dokázal přesvědčivě porazit v patnácti z pětadvaceti úkolů.

Podle Elia Kaufmanna, člena vývojového týmu Swiftu, „výsledek znamená, že robot poháněný umělou inteligencí poprvé porazil lidského mistra ve skutečném sportu v reálném světě navrženém pro lidi a lidmi“.

Systém Swift využívá umělou neuronovou síť, která optimalizuje kurz a rychlost vrtulníčku. Podrobnosti shromažďuje v reálném čase prostřednictvím palubních kamer. Lidští piloti se spoléhají na videopřenosy přenášené do souprav na hlavě, které jim tak poskytují „pohled první osoby“.

Improvizaci stále zvládá lépe člověk

Závodní trať se skládala ze sedmi čtvercových branek, kterými musely stroje proletět na poli o rozloze zhruba 27 metrů čtverečních. Cílem bylo zvládnout trasu bez nehod a v co nejkratším čase. Kromě toho, že Swift porazil lidské piloty v přesnosti, také dosáhl nejvyšší rychlosti, i když jen o půl sekundy.

Pilotování dronů je díky jejich rychlosti a nízké hmotnosti dost náročné a sebemenší chyba může znamenat konec letu. Podle článku „tento úkol vyžaduje, aby letadlo dosáhlo svých fyzikálních limitů rychlosti a zrychlení. Tolerance je nízká –⁠ malá chyba může vést ke katastrofální havárii nebo k výraznému snížení času na kolo“.

Stroj dokázal lidské protivníky přemoci zejména za okolností, které mu plně vyhovaly – jeho úspěšnost výrazně klesala, jakmile se zhoršily světelné podmínky na trati. V takovém případě, kdy měli piloti nedostatek informací, byla lidská schopnost improvizovat stále ještě lepší. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...