Mnohoštětinatci žijící v chladných hlubinách Mexického zálivu jsou zřejmě nejdéle žijícími zvířaty na Zemi. Žijí i stovky let, potvrdil nový výzkum amerických biologů.
V hloubce mezi 1000 a 3300 metry pod hladinou žije spousta podivných tvorů, o nichž toho věda ví jen velmi málo. Jedním z nich je mnohoštětinatý „červ“ s latinským názvem Escarpia laminata – české pojmenování nemá. Podle výzkumu Alanny Durkinové z Temple University se tyto organismy dožívají běžně věku 100–200 let, ale výjimečně mohou mít i 300 roků. Její práce vyšla v odborném časopise The Science of Nature.
Žijí v hlubinách beze světla, kde by se neměly vyskytovat prakticky žádné zdroje živin. Jenže ze dna zde vyvěrají z hydrotermálních průduchů látky bohaté na uhlohydráty a sulfany, díky nimž zde mohou přežívat kolonie živočichů.
Durkinovou zajímalo, jak vlastně tito mnohoštětinatci žijí – normálně se totiž jim příbuzní tvorové vyskytují spíše v mělkých vodách. Protože se červi na mělčinách dožívají značného věku, chtěla vědkyně ověřit, zda to platí i pro jejich příbuzné z hlubin. Aby to otestovala, sebrala a zkoumala 356 exemplářů Escarpia laminata z různých míst i hloubek Mexického zálivu.
Recept na dlouhověkost
Měřila pak v kontrolovaném prostředí, o kolik za rok povyrostou. Touto metodou se měřila i délka života jiných mnohoštětinatých červů – například u of Lamellibrachia luymesi. Naměřené hodnoty pak Durkinová zahrnula do modelu, v němž se objevila ještě spousta proměnných. Výsledek? Větší Escarpie se dožívají až 250 let, přičemž délka těla 50 centimetrů odpovídá 202 rokům života.
Zdá se, že jde o velmi dlouhověké tvory, kteří jen výjimečně umírají – v jejich prostředí totiž neexistují organismy, které by je ohrožovaly; mohou tedy naplnit plnou délku života, jež u větších exemplářů může přesáhnout 250 let a může se blížit až 300 rokům.
Rekordmani v dlouhověkosti
Tím také překonává drtivou většinu rekordů v dlouhověkosti. Nejstaršími žijícími obratlovci byla 177letá želva z Galapág a 211 let stará velryba grónská. Ani červi ale nemají na rekordmana v dlouhověkosti, jímž je mořský mlž arktika islandská. Díky antioxidantům žije tento planktonem se živící tvor velice dlouho, a protože má na lastuře rýhy podobné letokruhům u stromů, dá se jeho stáří velmi snadno měřit. Roku 2006 našli ve vodách u Islandu exemplář, jehož věk byl spočítán na 507 let.
