Domek v Pompejích ukrýval erotické fresky

Archeologové při průzkumu zasypaných starověkých Pompejí odkryli malý dům, jehož stěny zdobí erotické fresky. Nález je podle nich důkazem proměn architektonického stylu v průběhu 1. století našeho letopočtu a také zájmu Pompejanů o erotické umění.

Dům je ve srovnání s jinými stavbami v Pompejích poměrně malý a nemá atrium ani studnu na dešťovou vodu. Přesto je velmi bohatě zdobený freskami vysoké kvality, srovnatelnými s výzdobou v bohatších okolních domech. Atrium bylo nedílnou součástí římských domů od 6. století před naším letopočtem a jeho absence v tomto domě svědčí o změnách ve společnosti, které bude díky nálezu možné lépe zkoumat, uvedli archeologové.

Mezi pestrobarevné nástěnné malby patří například obraz sexuálního setkání satyra a nymfy na posteli nebo obraz spoře oděné Faidry a jejího nevlastního syna Hippolyta, kterého podle řecké legendy obvinila ze znásilnění, když odmítl její návrhy. Na další fresce jsou zobrazeni bohové, o nichž se předpokládá, že jsou to Venuše a Adonis.

Zaniklá metropole

Erotické či sexuální motivy nejsou mezi dekoracemi v Pompejích nijak ojedinělé, tehdejší obyvatelé je nepovažovali za skandální ani urážlivé. Jedna z nejpozoruhodnějších objevených fresek představuje obrovský falus. Archeologové objevili také několik fresek zobrazujících homoerotické scény. Loni muzeum v Pompejích dokonce uspořádalo výstavu věnovanou výhradně umění spojenému se smyslností a erotikou.

Římské město Pompeje se nacházelo na úpatí sopky Vesuv. Její výbuch v roce 79 našeho letopočtu zabil tisíce lidí, město zasypal popelem a zalil lávou, a část města se tak uchovala téměř netknutá.

Archeologové ve starověkých Pompejích, znovuobjevených v 16. století, v posledních letech provedli řadu dalších vykopávek a jiných činností, jejichž cílem je zastavit desetiletí chátrání. Pompeje, které jsou na seznamu UNESCO, patří k nejnavštěvovanějším archeologickým lokalitám na světě a k hlavním turistickým atrakcím v Itálii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přeočkování proti covidu zdravotníkům nemusí prospívat, naznačila studie

Vakcína proti viru SARS-CoV-2 významně přispěla k ukončení pandemie covidu-19 po celém světě. Virus ale existuje i nadále. Pro rizikové skupiny obyvatelstva se proto stále doporučují pravidelné posilovací dávky. Mezi jednu z těchto skupin patřili i lidé pracující ve zdravotnictví. Od konce pandemie už ale uplynuly tři roky, takže situace je nyní odlišná. Vědci zkoumají, jestli je konkrétně u těchto lidí, kteří jsou jinak zdraví, nutné v pravidelném přeočkování pokračovat.
před 22 hhodinami

Změna pohlaví u ptáků je dle nové studie nečekaně častá

Téma změny pohlaví se v lidském světě stalo jedním z kulturních sporů. Tento článek se lidské sexuality nijak netýká. Nový výzkum zjistil, že fenomén se objevuje nejen u člověka, ale také u zvířat – konkrétně ptáků. Samozřejmě u nich tato změna není způsobená chirurgicko-farmaceutickým zákrokem, ale přirozenými procesy.
16. 8. 2025

Nová očkovací strategie chce více vakcín zdarma

Proočkovanost proti některým nemocem se v tuzemsku zhoršuje. Třeba u spalniček klesla pod devadesát procent. Pomoci má chystaná národní strategie, jež počítá s rychlejším zaváděním plně hrazených očkování či zajištěním větší bezpečnosti. Návrh počítá i s pravidelnými průzkumy veřejného mínění o vakcinaci a s průběžným hodnocením imunity v populaci.
16. 8. 2025

Kostra Lucy je v Praze. Česko bude první evropskou zemí, která ji vystaví

Do Prahy přiletěla Lucy – nejslavnější kostra světa. Převoz pozůstatků pravěké ženy druhu Australopithecus afarensis byl ostře hlídaný. Jde totiž o jeden z nejvzácnějších dokladů o vývoji člověka. Lucy byla velká asi jako čtyřleté dítě, vážila přibližně třicet kilo a po světě chodila před víc než třemi miliony let. Po přesunu pozůstatků do Národního muzea bude nejdříve probíhat několikadenní aklimatizace. Poté se Česko stane první evropskou zemí, která tento archeologický klenot vystaví. Samotná výstava se veřejnosti otevře 25. srpna. Návštěvníci si ale musí zakoupit speciální vstupenky na konkrétní den a čas.
15. 8. 2025

Vlna horka, která tento týden zasáhla Evropu, je extrémní

Během vlny veder, která tento týden zasáhla Evropu, padaly historické teplotní rekordy v celé řadě států. Přinesla také požáry a sucha na mnoha místech kontinentu.
15. 8. 2025

Vakcína proti rakovině má pozoruhodně dobré výsledky

Experimentální očkovací látka proti dvěma druhům rakoviny dokázala při testování výrazně prodloužit délku dožití pacientů. Vědci proto projekt posouvají do další fáze a naznačují široké možné uplatnění.
15. 8. 2025

Horké vlny sílí, počet tropických dnů se ztrojnásobil, varuje klimatolog

Od šedesátých let se zvedla teplota o dva stupně Celsia, v létě o tři stupně a počet tropických dnů narostl trojnásobně, uvedl klimatolog Pavel Zahradníček v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. V pátek má vlna veder v Česku vrcholit teplotami až 38 stupňů Celsia. Horké vlny jsou podle Zahradníčka častější a intenzivnější než v minulosti, což negativně dopadá na krajinu, lidské zdraví i živočichy. Upozorňuje, že adaptační opatření měst bývají často nedomyšlená.
15. 8. 2025

Nemocí od klíšťat je nejvíc za dekádu. Jak je rozpoznat a zakročit?

Čeští lékaři řeší ročně stovky případů vážného průběhu klíšťové encefalitidy. Letos je počet lidí, u nichž vědci odhalili nějakou nákazu od klíšťat, za poslední dekádu rekordní. Dá se tedy očekávat, že i vážných případů bude hodně.
15. 8. 2025
Načítání...