Díry na silnici se samy opraví. Vědci pracují na asfaltu, který by se „hojil“

Oprava poškozených asfaltových silnic je drahá, zdlouhavá a především se musí neustále opakovat. Nyní se objevila naděje, jak tento problém vyřešit.

Asfalt je pro silnice skvělý materiál – snadno se připravuje, výborně absorbuje nárazy a tlumí hluk projíždějících vozů. Nevýhodou je, že není úplně odolný proti poškozením, velmi snadno v něm vznikají díry a praskliny. Vědci proto už několik let pracují na vylepšení: asfaltu, který se umí sám hojit.

Nejdále pokročili experti z Delft University v Nizozemí, kde místní tým vede Eric Schlangen. V poslední době hlásí velký pokrok. Jím vyrobený asfalt obsahuje malé množství ocelových vláken, která způsobují, že je vodivý. Stačí ho pak jen zahřát (například tím, že se nad ním přejede velkým elektromagnetem nebo přístrojem emitujícím mikrovlny) a vlákna se uspořádají do původní struktury.

Do značné míry se tedy asfalt bude schopný sám zahojit – ne úplně, ale údržbě silnic by to mohlo velmi pomoci. V Nizozemí se tento druh hmoty již testoval, dokonce na dvanácti silnicích, z toho jedna byla otevřena veřejnosti od roku 2010. Přestože experiment probíhá již sedm let, je stále ještě brzy na jakékoliv hodnocení – i normální asfalt slouží dobře asi 10 let, poškození se začínají objevovat teprve potom.

Úspory v řádech miliard korun

Podle odhadů se výrobní náklady tohoto materiálu pohybují jen 25 procent nad cenou normálního asfaltu, ale prodlužují jeho životnost na dvojnásobek. Ročně by použití takového materiálu ušetřilo jen v Nizozemí asi 90 milionů euro, pokud by byl použitý na všechny silnice v zemi.

Podle Schlangena se nabízí ještě mnoho jiných možností, jak takové silnice využít. Nejzajímavější je nabíjení automobilů. Protože se díky ocelovým vláknům stává asfalt také elektricky vodivý, daly by se snad dobíjet elektromobily přímo za jízdy – první pokusy již proběhly v laboratořích. Ideálním místem by se mohla stát místa před semafory, kde auta stejně musejí čekat; za tu dobu by se mohly vozy vždy trošku dobít.

Vlastní verzi inteligentního léčícího se asfaltu vyvíjejí také v Číně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 1 hhodinou

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
před 2 hhodinami

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 4 hhodinami

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 8 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
včera v 14:21

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
včera v 12:06

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13
Načítání...