Díry na silnici se samy opraví. Vědci pracují na asfaltu, který by se „hojil“

Oprava poškozených asfaltových silnic je drahá, zdlouhavá a především se musí neustále opakovat. Nyní se objevila naděje, jak tento problém vyřešit.

Asfalt je pro silnice skvělý materiál – snadno se připravuje, výborně absorbuje nárazy a tlumí hluk projíždějících vozů. Nevýhodou je, že není úplně odolný proti poškozením, velmi snadno v něm vznikají díry a praskliny. Vědci proto už několik let pracují na vylepšení: asfaltu, který se umí sám hojit.

Nejdále pokročili experti z Delft University v Nizozemí, kde místní tým vede Eric Schlangen. V poslední době hlásí velký pokrok. Jím vyrobený asfalt obsahuje malé množství ocelových vláken, která způsobují, že je vodivý. Stačí ho pak jen zahřát (například tím, že se nad ním přejede velkým elektromagnetem nebo přístrojem emitujícím mikrovlny) a vlákna se uspořádají do původní struktury.

Do značné míry se tedy asfalt bude schopný sám zahojit – ne úplně, ale údržbě silnic by to mohlo velmi pomoci. V Nizozemí se tento druh hmoty již testoval, dokonce na dvanácti silnicích, z toho jedna byla otevřena veřejnosti od roku 2010. Přestože experiment probíhá již sedm let, je stále ještě brzy na jakékoliv hodnocení – i normální asfalt slouží dobře asi 10 let, poškození se začínají objevovat teprve potom.

Úspory v řádech miliard korun

Podle odhadů se výrobní náklady tohoto materiálu pohybují jen 25 procent nad cenou normálního asfaltu, ale prodlužují jeho životnost na dvojnásobek. Ročně by použití takového materiálu ušetřilo jen v Nizozemí asi 90 milionů euro, pokud by byl použitý na všechny silnice v zemi.

Podle Schlangena se nabízí ještě mnoho jiných možností, jak takové silnice využít. Nejzajímavější je nabíjení automobilů. Protože se díky ocelovým vláknům stává asfalt také elektricky vodivý, daly by se snad dobíjet elektromobily přímo za jízdy – první pokusy již proběhly v laboratořích. Ideálním místem by se mohla stát místa před semafory, kde auta stejně musejí čekat; za tu dobu by se mohly vozy vždy trošku dobít.

Vlastní verzi inteligentního léčícího se asfaltu vyvíjejí také v Číně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 10 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 15 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 18 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.