Díry na silnici se samy opraví. Vědci pracují na asfaltu, který by se „hojil“

Oprava poškozených asfaltových silnic je drahá, zdlouhavá a především se musí neustále opakovat. Nyní se objevila naděje, jak tento problém vyřešit.

Asfalt je pro silnice skvělý materiál – snadno se připravuje, výborně absorbuje nárazy a tlumí hluk projíždějících vozů. Nevýhodou je, že není úplně odolný proti poškozením, velmi snadno v něm vznikají díry a praskliny. Vědci proto už několik let pracují na vylepšení: asfaltu, který se umí sám hojit.

Nejdále pokročili experti z Delft University v Nizozemí, kde místní tým vede Eric Schlangen. V poslední době hlásí velký pokrok. Jím vyrobený asfalt obsahuje malé množství ocelových vláken, která způsobují, že je vodivý. Stačí ho pak jen zahřát (například tím, že se nad ním přejede velkým elektromagnetem nebo přístrojem emitujícím mikrovlny) a vlákna se uspořádají do původní struktury.

Do značné míry se tedy asfalt bude schopný sám zahojit – ne úplně, ale údržbě silnic by to mohlo velmi pomoci. V Nizozemí se tento druh hmoty již testoval, dokonce na dvanácti silnicích, z toho jedna byla otevřena veřejnosti od roku 2010. Přestože experiment probíhá již sedm let, je stále ještě brzy na jakékoliv hodnocení – i normální asfalt slouží dobře asi 10 let, poškození se začínají objevovat teprve potom.

Úspory v řádech miliard korun

Podle odhadů se výrobní náklady tohoto materiálu pohybují jen 25 procent nad cenou normálního asfaltu, ale prodlužují jeho životnost na dvojnásobek. Ročně by použití takového materiálu ušetřilo jen v Nizozemí asi 90 milionů euro, pokud by byl použitý na všechny silnice v zemi.

Podle Schlangena se nabízí ještě mnoho jiných možností, jak takové silnice využít. Nejzajímavější je nabíjení automobilů. Protože se díky ocelovým vláknům stává asfalt také elektricky vodivý, daly by se snad dobíjet elektromobily přímo za jízdy – první pokusy již proběhly v laboratořích. Ideálním místem by se mohla stát místa před semafory, kde auta stejně musejí čekat; za tu dobu by se mohly vozy vždy trošku dobít.

Vlastní verzi inteligentního léčícího se asfaltu vyvíjejí také v Číně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 12 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
včera v 10:06

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...