Díry na silnici se samy opraví. Vědci pracují na asfaltu, který by se „hojil“

Oprava poškozených asfaltových silnic je drahá, zdlouhavá a především se musí neustále opakovat. Nyní se objevila naděje, jak tento problém vyřešit.

Asfalt je pro silnice skvělý materiál – snadno se připravuje, výborně absorbuje nárazy a tlumí hluk projíždějících vozů. Nevýhodou je, že není úplně odolný proti poškozením, velmi snadno v něm vznikají díry a praskliny. Vědci proto už několik let pracují na vylepšení: asfaltu, který se umí sám hojit.

Nejdále pokročili experti z Delft University v Nizozemí, kde místní tým vede Eric Schlangen. V poslední době hlásí velký pokrok. Jím vyrobený asfalt obsahuje malé množství ocelových vláken, která způsobují, že je vodivý. Stačí ho pak jen zahřát (například tím, že se nad ním přejede velkým elektromagnetem nebo přístrojem emitujícím mikrovlny) a vlákna se uspořádají do původní struktury.

Do značné míry se tedy asfalt bude schopný sám zahojit – ne úplně, ale údržbě silnic by to mohlo velmi pomoci. V Nizozemí se tento druh hmoty již testoval, dokonce na dvanácti silnicích, z toho jedna byla otevřena veřejnosti od roku 2010. Přestože experiment probíhá již sedm let, je stále ještě brzy na jakékoliv hodnocení – i normální asfalt slouží dobře asi 10 let, poškození se začínají objevovat teprve potom.

Úspory v řádech miliard korun

Podle odhadů se výrobní náklady tohoto materiálu pohybují jen 25 procent nad cenou normálního asfaltu, ale prodlužují jeho životnost na dvojnásobek. Ročně by použití takového materiálu ušetřilo jen v Nizozemí asi 90 milionů euro, pokud by byl použitý na všechny silnice v zemi.

Podle Schlangena se nabízí ještě mnoho jiných možností, jak takové silnice využít. Nejzajímavější je nabíjení automobilů. Protože se díky ocelovým vláknům stává asfalt také elektricky vodivý, daly by se snad dobíjet elektromobily přímo za jízdy – první pokusy již proběhly v laboratořích. Ideálním místem by se mohla stát místa před semafory, kde auta stejně musejí čekat; za tu dobu by se mohly vozy vždy trošku dobít.

Vlastní verzi inteligentního léčícího se asfaltu vyvíjejí také v Číně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 22 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...