Děti s třemi biologickými rodiči jsou tady. První klinika dostala povolení pomáhat jim na svět

V září loňského roku oznámili američtí vědci, že se jim podařilo přivést na svět dítě, které mělo tři biologické rodiče. Nyní dostala první klinika licenci k tomu, aby mohla s touto metodou pracovat.

První a zatím jedinou nemocnicí v Evropě, která může pomáhat ke vzniku dětí se třemi rodiči, se stala Newcastle Fertility Centre. Povolení dostala na základě nejlepších výsledků v oboru a také proto, že má špičkový výzkum. První děti počaté touto metodou by tu mohly být „počaty“ již v létě letošního roku.

Lékaři nyní začnou vyhledávat pacienty, kteří by odpovídali profilu lidí, jimž tato biotechnologie pomůže. Británie se oficiálně stala první zemí na světě, jež výslovně povoluje počít dítě s genetickými informacemi od tří dárců, v prosinci 2016 . Ratifikační proces ukončil úřad pro fertilizaci a embryologii HFEA, který metodu schválil. 

Početí z DNA tří lidí
Zdroj: ČT24

Expertní komise ve svém doporučení vyzvala úřady, aby byl zmíněný postup s využitím tří genetických dárců využíván obezřetně a za mimořádných okolností. „Je to rozhodnutí historického významu,“ řekla předsedkyně HFEA Sally Cheshireová. „Jsem si jistá, že pacienti budou mít skutečnou radost z toho, o čem jsme dnes rozhodli,“ dodala. „Mitochondriální dárcovství nám poskytuje skutečnou možnost napravit řadu potenciálně nebezpečných dědičných podmínek a přináší naději stovkám postižených rodin v Británii,“ poznamenal profesor Oxfordské univerzity Dagan Wells. 

HFEA nicméně říká, že metoda není určena pro masové nasazení, ale pro výjimečné případy, kdy hrozí velmi vysoké nebezpečí, že rodiče přivedou na svět potomka s mitochondriální nemocí. Na úpravu embryí navíc kliniky ani rodiče nemají automatický nárok, každý případ musí HFEA posoudit zvlášť. Nemocnice již ale mohou žádat o licence pro takovéto zákroky.

První dítě tří rodičů

Dítě se dvěma biologickými matkami a jedním biologickým otcem se poprvé narodilo přesně před rokem, na začátku dubna 2016. Syn se třemi rodiči je zdráv a vědci událost popisují jako „revoluční“. Jordánská matka tohoto dítěte má genetickou dispozici k extrémně vzácnému Leighovu syndromu. Jedná se o závažné onemocnění postihující centrální nervový systém, které je dědičné. Přestože je žena sama zdravá, již dvě její děti nemoc zabila. Díky speciálnímu typu oplodnění je nyní její syn zdráv.

První dítě tří rodičů:

Geny pro nemoc sídlí v deoxyribonukleové kyselině (DNA) v mitochondriích, které poskytují energii buňkám. Nesou jen 37 genů, jež po matce její dítě zdědí, což je rozdíl oproti většině lidské DNA, která je přítomná v jádře každé buňky.

Lékaři proto odebrali jádro z vajíčka jordánské matky a vložili jej do vajíčka dárkyně. Výsledné vajíčko tak obsahovalo většinu DNA matky a mitochondriální DNA dárkyně. Následně bylo oplodněno spermatem otce. Její syn tak má genetickou informaci od tří lidí, i když od dárkyně je to jen jedna desetina procenta jeho celkové DNA.

Nahrávám video

Plození dětí se třemi rodiči však má své odpůrce. Genetické změny, ke kterým při procesu dochází, se v některých případech přenesou na další generace. Kritici lékařům vyčítají, že si „hrají na Boha“ a umožňují cestu k „designování dětí na míru“. „Chránit život je etická věc,“ je však přesvědčen doktor John Zhang, který lékařský tým vedl. 

Doposud se tato metoda nemohla legálně uplatňovat, proto bylo první dítě přivedeno na svět v Mexiku, kde metoda nebyla ani zakázána ani povolena; pracoval na ní však tým amerických lékařů, kteří by v USA tento zákrok provést nesměli.

  • V pořadí druhé dítě na světě, které má kromě genetického kódu otce a matky také DNA ženy-dárkyně, se narodilo letos v lednu na Ukrajině. V Kyjevě byla použita metoda takzvaného pronukleárního transferu. Na Ukrajině byla procedura využita jako první na světě. Pronukleární transfer spočívá v tom, že se jádro vajíčka matky-nositelky genetických vad vyjme, oplodní se otcem a přemístí do vajíčka od dárkyně, které je zbavené původního jádra.
  • Chlapečka se dočkal 5. ledna do té doby neplodný pár. Čtyřiatřicetiletá žena se marně pokoušela otěhotnět 15 let a nepomohlo ani několik pokusů o umělé oplodnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 6 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 7 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 10 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...