Děti s třemi biologickými rodiči jsou tady. První klinika dostala povolení pomáhat jim na svět

V září loňského roku oznámili američtí vědci, že se jim podařilo přivést na svět dítě, které mělo tři biologické rodiče. Nyní dostala první klinika licenci k tomu, aby mohla s touto metodou pracovat.

První a zatím jedinou nemocnicí v Evropě, která může pomáhat ke vzniku dětí se třemi rodiči, se stala Newcastle Fertility Centre. Povolení dostala na základě nejlepších výsledků v oboru a také proto, že má špičkový výzkum. První děti počaté touto metodou by tu mohly být „počaty“ již v létě letošního roku.

Lékaři nyní začnou vyhledávat pacienty, kteří by odpovídali profilu lidí, jimž tato biotechnologie pomůže. Británie se oficiálně stala první zemí na světě, jež výslovně povoluje počít dítě s genetickými informacemi od tří dárců, v prosinci 2016 . Ratifikační proces ukončil úřad pro fertilizaci a embryologii HFEA, který metodu schválil. 

Početí z DNA tří lidí
Zdroj: ČT24

Expertní komise ve svém doporučení vyzvala úřady, aby byl zmíněný postup s využitím tří genetických dárců využíván obezřetně a za mimořádných okolností. „Je to rozhodnutí historického významu,“ řekla předsedkyně HFEA Sally Cheshireová. „Jsem si jistá, že pacienti budou mít skutečnou radost z toho, o čem jsme dnes rozhodli,“ dodala. „Mitochondriální dárcovství nám poskytuje skutečnou možnost napravit řadu potenciálně nebezpečných dědičných podmínek a přináší naději stovkám postižených rodin v Británii,“ poznamenal profesor Oxfordské univerzity Dagan Wells. 

HFEA nicméně říká, že metoda není určena pro masové nasazení, ale pro výjimečné případy, kdy hrozí velmi vysoké nebezpečí, že rodiče přivedou na svět potomka s mitochondriální nemocí. Na úpravu embryí navíc kliniky ani rodiče nemají automatický nárok, každý případ musí HFEA posoudit zvlášť. Nemocnice již ale mohou žádat o licence pro takovéto zákroky.

První dítě tří rodičů

Dítě se dvěma biologickými matkami a jedním biologickým otcem se poprvé narodilo přesně před rokem, na začátku dubna 2016. Syn se třemi rodiči je zdráv a vědci událost popisují jako „revoluční“. Jordánská matka tohoto dítěte má genetickou dispozici k extrémně vzácnému Leighovu syndromu. Jedná se o závažné onemocnění postihující centrální nervový systém, které je dědičné. Přestože je žena sama zdravá, již dvě její děti nemoc zabila. Díky speciálnímu typu oplodnění je nyní její syn zdráv.

První dítě tří rodičů:

Geny pro nemoc sídlí v deoxyribonukleové kyselině (DNA) v mitochondriích, které poskytují energii buňkám. Nesou jen 37 genů, jež po matce její dítě zdědí, což je rozdíl oproti většině lidské DNA, která je přítomná v jádře každé buňky.

Lékaři proto odebrali jádro z vajíčka jordánské matky a vložili jej do vajíčka dárkyně. Výsledné vajíčko tak obsahovalo většinu DNA matky a mitochondriální DNA dárkyně. Následně bylo oplodněno spermatem otce. Její syn tak má genetickou informaci od tří lidí, i když od dárkyně je to jen jedna desetina procenta jeho celkové DNA.

8 minut
Reprodukční biolog Josef Fulka k principu mitochondriálního dárcovství
Zdroj: ČT24

Plození dětí se třemi rodiči však má své odpůrce. Genetické změny, ke kterým při procesu dochází, se v některých případech přenesou na další generace. Kritici lékařům vyčítají, že si „hrají na Boha“ a umožňují cestu k „designování dětí na míru“. „Chránit život je etická věc,“ je však přesvědčen doktor John Zhang, který lékařský tým vedl. 

Doposud se tato metoda nemohla legálně uplatňovat, proto bylo první dítě přivedeno na svět v Mexiku, kde metoda nebyla ani zakázána ani povolena; pracoval na ní však tým amerických lékařů, kteří by v USA tento zákrok provést nesměli.

  • V pořadí druhé dítě na světě, které má kromě genetického kódu otce a matky také DNA ženy-dárkyně, se narodilo letos v lednu na Ukrajině. V Kyjevě byla použita metoda takzvaného pronukleárního transferu. Na Ukrajině byla procedura využita jako první na světě. Pronukleární transfer spočívá v tom, že se jádro vajíčka matky-nositelky genetických vad vyjme, oplodní se otcem a přemístí do vajíčka od dárkyně, které je zbavené původního jádra.
  • Chlapečka se dočkal 5. ledna do té doby neplodný pár. Čtyřiatřicetiletá žena se marně pokoušela otěhotnět 15 let a nepomohlo ani několik pokusů o umělé oplodnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 14 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...